Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomoučtí vědci jako první na světě otestovali kvantové peníze budoucnosti

  16:25aktualizováno  16:25
Důležitý experiment na cestě k možnému novému a lépe zabezpečenému systému virtuálních finančních transakcí úspěšně zvládli olomoučtí vědci. Jako první na světě převedli do praxe takzvané kvantové bankovky, navíc současně otestovali možnosti jejich ochrany proti padělání.

Jedním z klíčových komponent pro experiment olomouckých vědců s kvantovými bankovkami byl dělič světla. | foto: Karel Lemr

Myšlenka kvantových peněz, u nichž lze zajistit mnohem větší bezpečnost, se objevila už v 70. letech minulého století a je stále aktuálnější, neboť jde o možnou budoucnost bezpečnosti elektronických finančních transakcí. Spolu s rostoucím výkonem počítačů je totiž stále obtížnější ochrana proti útokům hackerů, kteří se mimo jiné pokouší o platby s pomocí „padělaných“ peněz.

„Kvantové počítače a další zařízení budou umět snadno prolomit algoritmy, jimiž jsou nyní finanční transakce chráněny. Možným řešením této bezpečnostní otázky je právě využití takzvaných kvantových peněz,“ nastínil jeden z autorů studie Antonín Černoch. Práci už publikoval časopis NPJ Quantum Information z prestižního vědeckého vydavatelství Nature.

Mohou mít podobu například laserového paprsku

Jedná se o virtuální bankovky zapsané do kvantových stavů fotonů, tedy základních částic, které mohou mít podobu například laserového paprsku. Velmi laicky řečeno jde o jakési balíčky energie světla.

Bezpečnost této metody finančních transakcí mají zajišťovat samotné fyzikální zákony. Podle současných poznatků kvantové mechaniky totiž nelze kvantové stavy nikdy stoprocentně duplikovat, tudíž velmi zjednodušeně řečeno v případě takovýchto virtuálních bankovek nelze vyrobit padělek, protože každá je jedinečná.

Dosud šlo ale jen o teorii, kterou teprve nyní olomoučtí vědci ze Společné laboratoře optiky a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého ve spolupráci s kolegy z Polska a Japonska experimentálně ověřili.

„V našem článku jsme představili první experimentální provedení protokolu pro kvantové peníze a zaměřili se na testování jejich odolnosti vůči kopírovacím metodám. Testovali jsme několik navržených schémat kvantových bankovek a ukázali, která obstojí i proti optimálnímu klonovacímu stroji,“ uvedl další z autorů studie Karel Lemr.

Vědci si zahráli na výrobce peněz i padělatele současně

Vědci mohli navázat na své předchozí výsledky z oblasti kvantového zpracování informace, jejího přenosu i šifrování. Jádrem experimentu byl kvantový kloner, tedy zařízení pro kopírování kvantových stavů, které zdejší vědci v minulosti vyvinuli.

Zjednodušeně řečeno šlo o jakousi kopírku, která dokáže kvantové stavy kopírovat. Ne sice stoprocentně, ale nejlépe jak to přírodní zákony umožňují.

„V článku jsme řešili i úspěšnost klonovacího procesu. Naše předchozí zařízení jsme konstruovali tak, aby kopie byly co nejvěrnější. Nicméně účinnost kopírování byla nízká, maximálně třicetiprocentní. U kvantových peněz je ale potřeba, aby alespoň polovina fotonů přežila a dorazila do banky,“ doplnil Antonín Černoch.

Vědci proto podle něj museli zkombinovat několik přístupů klonování tak, aby měli vyšší úspěšnost a nepřekročili mez, za níž už banka bude peníze považovat za poškozené. V laboratoři pak simulovali přenos informace mezi bankami, kdy při pokusu fotony vysílali na krátké vzdálenosti. V optických vláknech už ale mohou proudit na vzdálenosti desítek kilometrů.

Právě na přenos kvantové informace v sítích se olomoučtí vědci nyní zaměřují. Testují různé prototypy komunikačních sítí a ověřují jejich funkčnost. K začátku reálného využívání kvantových peněz je ale také potřeba ještě vyvinout kvantové paměti, tedy jakési peněženky, v nichž by bylo možné finance v této podobě uchovávat.

Autor:



Nejčtenější

Řidič přejel na D35 člověka, považoval jej za zvíře. Dálnice hodiny stála

Řidič přejel na D35 člověka. Dálnice stojí

Od brzkých ranních hodin až do odpoledne musela být uzavřena dálnice D35 v úseku mezi Velkým Újezdem a Přáslavicemi na...

Odešli ze světa financí a rok mýtili les. Srub mají dokonale promyšlený

Srub zaujme svou konstrukcí již zvenku.

Srub zasazený na pozemku v blízkosti lesa je obklopený volným nezastavěným prostorem a pastvinami s koňmi. Koncept...



Nechte nás kopat déle, žádají archeologové na posledním úseku dostavby D1

Pohled na probíhající archeologický průzkum na trase posledního úseku dostavby...

O půl roku navíc požádali Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) archeologové, kteří zkoumají budoucí trasu posledního úseku...

Opravený park v přerovské romské čtvrti ničí vandalové už před kolaudací

Čerstvě opravený park na přerovském náměstí Františka Rasche už se stal terčem...

Ani do formálního dokončení stavebních prací nevydržel bez poničení nově opravený parčík na přerovském náměstí...

Fotbal jde stranou, přednost má rodina. Rozehnal přerušil kariéru v Belgii

David Rozehnal v dresu Ostende

Zatímco spoluhráči z Ostende se připravují na jarní boj o záchranu v nejvyšší belgické soutěži, David Rozehnal zůstává...

Další z rubriky

VIDEO: Hokejista mířící do šatny po prohraném zápase udeřil diváka

Hokejista Poruby během vyhroceného závěru zápasu v Šumperku během cesty do...

Vyhrocený závěr mělo ve středu na zimním stadionu v Šumperku utkání mezi tamními hokejisty a soupeřem z Poruby. Hosté...

Sníh zasypal i olomoucké hřiště, Sigma soupeře deklasovala

Během přípravného zápasu Sigmy Olomouc s Hradcem Králové se museli fotbalisté...

Silné sněžení, které zasáhlo hlavně východní část republiky, poznamenalo také přípravný fotbalový zápas mezi Sigmou...

Řidič přejel na D35 člověka, považoval jej za zvíře. Dálnice hodiny stála

Řidič přejel na D35 člověka. Dálnice stojí

Od brzkých ranních hodin až do odpoledne musela být uzavřena dálnice D35 v úseku mezi Velkým Újezdem a Přáslavicemi na...

Najdete na iDNES.cz