Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Olomoučtí vědci bodují se zázračnými hnojivy, umí „nafouknout“ zeleninu

  • 3
O tunu vyšší výnos na hektaru sklizeného jarního ječmene, větší papriky a okurky či déle a rovnoměrně plodící rajčata. Takové malé zázraky zaznamenávali olomoučtí vědci, když testovali svůj vynález - unikátní hnojiva pro polní plodiny a plodovou zeleninu. Ta navíc umí rostliny „podržet“ při suchu.

Z vědců z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) v Olomouci jsou nyní mediální hvězdy a z hnojiv velmi žádané zboží.

„Po prezentování výsledků a některých článcích už nemusíme hledat firmy, které by využívaly naše výrobky, ale společnosti oslovují nás. Tohle je pro nás vyjádření úspěchu ve výzkumu,“ raduje se vědecký pracovník Centra regionu Haná a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Radoslav Koprna.

Originalitu hnojiv potvrdil Úřad průmyslového vlastnictví, který šest přípravků uznal jako užitné vzory.

Pro komerčního partnera olomoučtí vědci už v minulosti připravili listová hnojiva, která získala průmyslovou ochranu před třemi lety. Tentokrát se výzkumníci rozhodli jít ještě dál a vytvořit komplexní neboli chytrá hnojiva.

Vědci testovali složení unikátních hnojiv několik let

Využili k tomu desetiletí zkušeností se studiem a vývojem fytohormonů. To jsou hormony, které regulují životní procesy rostlin. V Olomouci se zaměřili na vývoj zejména jedné skupiny fytohormonů - cytokininy. Jejich použití v hnojivech je výjimečné.

„Náš přípravek je ojedinělý v evropském a možná i světovém měřítku. Vytvořili jsme originální receptury a zhruba čtyři roky je testovali v polních pokusech,“ uvedl Koprna.

Už v době, kdy olomoučtí vědci testovali univerzální listová hnojiva na jednotlivých plodinách, přidávali do nich i cytokininy. Vytvořili tak takzvané aplikační okno - tedy přehled, na jaké plodiny a v jaké fázi růstu je vhodné je použít, aby to pěstitelům pomohlo zvýšit výnos.

Vznikla tak specifická hnojiva pro podporu odnožování pšenice a ječmene, tvorbu zrna a růst klasu obilovin, větvení a zvýšení výnosu řepky, pro výživu sladovnického jarního ječmene i na zvýšení růstu biomasy u silážní kukuřice.

„Principiálně to funguje tak, že listová výživa nemůže nahradit základní výživu dusíkem, draslíkem, fosforem a sírou. Když tohle zemědělec podcení, nelze to vykompenzovat cytokininem. Ten je spíš takovou nadstavbou. Jeho pomocí se dá docílit až potenciálního stropu, který ze sebe rostlina dokáže dostat,“ vysvětlil Koprna.

Preparát umí ukázat sílu hlavně v krizi, třeba při suchu

Efekt hnojiva není tak velký v letech, které jsou pro růst plodin ideální. Zázraky umí hlavně v krizových obdobích.

„V letech, kdy se objeví stresový faktor, jako sucho nebo velké klimatické výkyvy, u kterých rostlina trpí, dokážou listová hnojiva se stimulátorem cytokininem rostlinu podržet,“ upřesnil vědec.

Hnojiva výzkumníci testovali jak na pokusných parcelách v Olomouci, tak na polích běžných pěstitelů v různých lokalitách. Někde výsledky překvapily i je samotné.

„Například u pokusu s jarním ječmenem. V provozu byl považován za vysoký výnos 8,5 tuny na hektar. My jsme ho posunuli skoro o tunu výš, což je opravdu hodně.“

Hnojiva zvyšují výnos, ale současně jsou šetrná k přírodě

Originální derivát cytokininu obohatil i hnojivo pro výživu plodové zeleniny. Preparát se používá jako zálivka. Jak ukázal obrovský počet pokusů na paprikách, rajčatech, okurkách nebo brokolici, hnojivo dokáže zvýšit výnos plodové zeleniny o pět až deset procent.

Cytokininy totiž zvyšují například počet plodů nebo jejich objem či oddalují stárnutí rostlin, které pak plodí déle a rovnoměrně. Nová hnojiva jsou navíc šetrná k přírodě, splňují dokonce požadavky na ekologické zemědělství. Přestože derivát je vyrobený synteticky, je obdobou přírodní látky.

„Vůbec se to nedá srovnat s klasickými pesticidy,“ podotkl Radoslav Koprna.

Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum založily Univerzita Palackého a olomoucká pracoviště Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.