Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci z Olomouce zaujali svět, pozorují dění v živých buňkách rostlin

  13:44aktualizováno  13:44
Olomouckých vědců a jejich výzkumu si opět všimli ve světě. Jako úplně první totiž přišli na způsob, jak pozorovat živé rostlinné buňky v dosud nevídaných detailech a posunuli tak hranice možností vědy opět dál. Nového objevu využijí při šlechtění či genetické modifikaci hospodářských plodin.
Vědci z Olomouce dokážou jako první pozorovat živé buňky rostlin v dosud nevídaných detailech. (ilustrační snímek)

Vědci z Olomouce dokážou jako první pozorovat živé buňky rostlin v dosud nevídaných detailech. (ilustrační snímek) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Své síly při výzkumu spojila dvě olomoucká vědecká centra - Centrum regionu Haná (CRH) a Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Univerzity Palackého. Odborníci na unikátním postupu pracovali tři roky.

Díky super rozlišovací mikroskopii založené na strukturním osvětlení buněk teď vědci vidí buněčné děje v pohybu a navíc v rozlišení, které bylo ještě nedávno pro běžnou mikroskopii nepředstavitelné. Studii olomouckých vědců v květnu publikoval prestižní americký odborný časopis Plant Physiology.

"Zatímco dosud vědci pod mikroskopem touto metodou zkoumali buňky z neživých rostlin, my využíváme živé vzorky a zvýšili jsme rozlišení až na sto nanometrů. Přitom hranice 200 nanometrů, což je takzvaný Abbého difrakční limit pro světelnou mikroskopii, byla ještě nedávno považována za neprolomitelnou fyzikální bariéru," uvedl vedoucí Oddělení buněčné biologie CRH profesor Jozef Šamaj.

Olomoučtí vědci se zaměřili na zkoumání vnitřní kostry buněk tvořené soustavou miniaturních trubiček.

"Věnovali jsme se takzvaným kortikálním mikrotubulům, které jsou na povrchu buněk. Ovlivňují způsob ukládání celulózy do buněčné stěny, a tedy i to, jak bude buněčná stěna silná a jak silná bude celá rostlina. Na orientaci mikrotubulů závisí také to, jakým směrem bude rostlina růst," vysvětlil Šamaj.

Sledují buňky v pohybu. Jako první

Díky objevu nyní mohou odborníci buňky sledovat v pohybu. "Je to skutečně velký posun dopředu. Podle úrovně fluorescence teď umíme mikrotubuly počítat, případně rozlišíme, jak blízko jsou u sebe. To zatím u živých buněk nikdo nedokázal," zdůraznil Šamaj.

Další nedávné objevy vědců z Olomouce

Zjištění podle něj poskytují důležité informace o vývoji rostliny či jejich odolnosti vůči stresům. To může mít v budoucnu praktické uplatnění při šlechtění či genetické modifikaci hospodářsky významných plodin.

Vědci pracovali řadu měsíců s modelovou rostlinou huseníček rolní, v budoucnu by rádi přešli ke zkoumání ječmene či vojtěšky.

"Museli jsme testovat, v jakých podmínkách se rostliny chovají přirozeně a my je můžeme mikroskopicky analyzovat. To trvalo asi rok," popsal začátky bádání jeden ze spoluautorů studie George Komis z CRH.

Další rok pak odborníkům zabralo samotné snímání v mikroskopu. Pracné a časově náročné bylo i následné vyhodnocování.




Nejčtenější

Inzultace rozhodčího ukončila basketbalové čtvrtfinále v Opavě

Václav Bujnoch (ve žlutém) z Opavy uniká Darku Čohadarevičovi z Olomoucka.

Druhé utkání čtvrtfinále Národní basketbalové ligy mezi Opavou a Olomouckem muselo být předčasně ukončeno už v osmé...

Sudí inzultaci nafilmoval, žaluje Olomoucko. Zápas by se mohl opakovat

Radovan Kouřil (ve žlutém) z Opavy útočí na koš Olomoucka kolem Darha...

Čtvrteční čtvrtfinále basketbalové ligy mezi Opavou a BK Olomoucko bylo předčasně ukončeno. Důvodem byla údajná...



Inzultace sudího Kučery nebyla prokázána. V Opavě se bude dohrávat

Jakub Šiřina (ve žlutém) z Opavy padá pod nohy Darka Čohadareviče z Olomoucka.

V případě předčasně ukončeného čtvrtfinálového utkání mezi basketbalisty Opavy a Olomoucka je znovu vše jinak. Zápas...

To by Havel nevymyslel. Tečkou za „inzultací sudího“ bylo absurdní divadlo

Rostislav Dragoun (vlevo) z Opavy rozehrává akci kolem Marka Sehnala z...

Nezvykle - dvěma trestnými hody Filipa Zbránka a jedním Luďka Jurečky - začal duel Opavy a Olomoucka ve čtvrtfinále...

Dusíme se, zlobí se lidé u dostavované D1 na Skansku kvůli oblakům popílku

Na stavbě předposledního úseku dálnice D1 je u obce Buk na Přerovsku využíván...

Možné porušení předpisů pro nakládání s teplárenským popílkem ze staré skládky u obce Buk na Přerovsku firmou Skanska...

Další z rubriky

Vědci vyvinuli nové látky chránící kůži před sluncem, testovala je háďátka

Ilustrační snímek

Nové látky poskytující ochranu lidské kůže před škodlivými složkami slunečního záření objevili během několik let...

Archeologové dostali na průzkum trasy posledního úseku D1 dalšího půl roku

Pohled na probíhající archeologický průzkum na trase posledního úseku dostavby...

Téměř šest měsíců navíc dostali archeologové na výzkum v trase budoucího posledního úseku dálnice D1 z...

Bageta stála muže 34 tisíc, vzpurný automat poničil vysokozdvižným vozíkem

Automat na občerstvení, který v prostějovské firmě poničil hladový dělník...

Prostějovští policisté uzavřeli případ poničeného automatu na občerstvení v areálu firmy. Zlodějem byl notně hladový...

Najdete na iDNES.cz