Na prostějovské estakádě Haná nyní probíhá oprava silnice, při které bude...

Na prostějovské estakádě Haná nyní probíhá oprava silnice, při které bude položen takzvaný tichý asfalt. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Provoz na estakádě v Prostějově brzdí opravy, přinesou ale méně hluku

  • 2
Pro obyvatele Prostějova i řidiče to dočasně znamená komplikace, poté by ale měl ty první hluk z dopravy obtěžovat o něco méně. Na estakádě Haná totiž dělníci v jednom směru v rámci opravy silnice brzy položí takzvaný tichý asfalt. Dočasné uzavření některých sjezdů a nájezdů silnice R46 tak má následně vykompenzovat méně hluku.

Pokládání tichého asfaltu začalo ve druhé polovině července a má trvat nejpozději do 27. srpna. Dělníci pracují v levém jízdním pásu, tedy tom, který leží blíže centru města. Doprava ve směru od Olomouce je tak stažena do pravého jízdního pásu, kde je obousměrný provoz. Z toho ovšem plyne uzavírka sjezdů a nájezdů.

"Je uzavřena levá strana dvou exitů - Držovice a Prostějov-střed, kde není možné najet na R46 a ani z ní sjet. Objízdná trasa je vyznačena a vede z Olšan u Prostějova přes Držovice a Prostějov a napojuje se zpět na exitu Prostějov-jih," uvedl Jan Studecký z oddělení komunikace Ředitelství silnic a dálnic.

Cena za opravu úseku dlouhého 2,8 kilometru je 29,5 milionu korun. Takzvaný "tichý asfalt" by měl pomoci snížit nadměrný hluk z dopravy.

"Jemnozrnná směs snižuje hluk způsobený pneumatikami aut na hrubém povrchu silnice. Vlákna napuštěná asfaltem totiž působí jako takový tlumič hluku," nastínil použitou technologie Michal Sýkora, technický ředitel firmy Eurovia CS, která opravu provádí. Podobnými technologiemi lze podle firmy dosáhnout omezení hladiny hluku o 5 až 8 decibelů.

Například loni tichý asfalt vyzkoušeli silničáři v Říčanech u Prahy a podařilo se jim hladinu hluku snížit o více než pět decibelů. Hluk pak v podstatě odpovídal stavu, jako by po původním povrchu projelo o polovinu aut méně. Po položení tichého asfaltu na pražské magistrále naměřili v okolí zhruba o pět decibelů méně přes den a o osm v noci.

Silnice musí být zařazena do nejhlučnější kategorie

Že je v okolí prostějovské estakády zvýšený hluk, dokazuje fakt, že pro silnici byla už před lety přiznána v souladu se zákony úprava na takzvanou starou hlukovou zátěž.

"Podle tehdejších zákonů totiž pro tento typ rychlostní silnice vyplýval limit pro hluk z provozu 60 decibelů v denní a 50 decibelů v noční době, přičemž šlo o hodnoty v prostoru do dvou metrů od fasády domů. Tento limit hluku byl však na estakádě překročen, a proto byla silnici přiznána korekce na zmíněnou starou hlukovou zátěž - slovy dnešní legislativy limit 70 decibelů přes den a 60 decibelů v noci," nastínila Eva Čehovská z Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje.

"Nejde ale o jednorázové hodnoty při průjezdu aut, nýbrž o hodnoty vyhodnocené za celých šestnáct hodin denní a osm hodin noční doby," dodala. Na hladinu hluku má podle ní vliv několik faktorů, mimo jiné druh povrchu silnice, pneumatik, typ vozidla, ale třeba také rychlost.

"Například snížení maximální povolené rychlosti ze sto třiceti kilometrů v hodině na sto se v hlukových poměrech projeví. Tedy samozřejmě za předpokladu, že je tento rychlostní limit dodržován," nastínila hygienička.

Při boji s hlukem pomohlo snížení maximální rychlosti

Stokilometrová rychlost začala na "obchvatu" Prostějova platit v roce 2011, kdy snížení rychlosti prosadila radnice. Jedním z hlavních důvodů byla úroveň hluku v lokalitě Šárka, šlo ale i celkově o jihovýchodní části města, kde silnice v jednom úseku prochází téměř pod okny domů, zejména v noci tak lidé trpí hlukem a otřesy z projíždějících kamionů.

Podle sčítání dopravy totiž městem v té době projíždělo zhruba 25 tisíc aut za den, v úseku od Držovic na Olomouc pak dokonce 32 tisíc. Dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku z dopravy přitom může mít vážné zdravotní následky.

"Hluk je považován za jeden ze stresujících faktorů, který se může spolupodílet na vzniku civilizačních chorob, zejména kardiovaskulárních. Není to samozřejmě jediný faktor, jsou zde další - životospráva, kouření nebo výskyt srdečně-cévních nemocí v rodině," popsala Čehovská.

"Pokud ale člověk bydlí v lokalitě s intenzivní dopravou třeba i v noci, tak například kvalita spánku není dostatečná kvůli opakovanému probouzení se. To se pak následující den projevuje například rozmrzelostí, poruchami soustředění či vznětlivostí," dodala s tím, že nejcitlivější na hluk jsou malé děti a naopak lidé vyššího věku.

"Kromě toho je ale obecně ve společnosti deset až dvacet procent lidí, kteří jsou na hluk extrémně citliví, a naopak i zhruba stejné množství lidí k hluku extrémně tolerantních," doplnila.