Vojenský újezd Libavá armáda sama zmenšila, po prvních několika měsících se ale ukazuje, že jí některá místa chybí.

Vojenský újezd Libavá armáda sama zmenšila, po prvních několika měsících se ale ukazuje, že jí některá místa chybí. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Nedomyšlená optimalizace. Armáda chce na Libavé cvičit i tam, odkud odešla

  • 19
Ani ne rok poté, co armáda vyčlenila z vojenského prostoru Libavá osídlené oblasti, se ukazuje, že takzvaná optimalizace vojenského újezdu nebyla zcela promyšlená. Do „civilu“ totiž přešla řada pozemků a zařízení, které teď vojákům chybí. Armáda se chce kvůli výcviku vrátit, někde se to však místním nelíbí.

Armáda chce obnovit provoz například na střelnici v Loučce na Přerovsku, což je ale představa, která místní obyvatele děsí.

„Šedesát let jsme tady žili jako ve druhé světové válce. Neustále se tu střílelo. Teď jsme rádi, že máme klid, a nechceme o něj přijít,“ řekl předseda osadního výboru v Loučce Josef Suchánek.

Armáda tvrdí, že pěchotní střelnici v Loučce potřebuje pro výcvik nováčků a příslušníků 7. mechanizované brigády, která má posádku v Hranicích.

Střelnice i proto zůstala ve správě ministerstva obrany, ale tak jako dosud ji armáda využívat nemůže. V civilním prostoru totiž platí jiná bezpečnostní pravidla a hygienické normy než v prostoru vojenském. Bez rekonstrukce se tedy zřejmě neobejde.

„Připravujeme dokumentaci nezbytnou k dalšímu provozování této střelnice. Na základě zpracovávané balistické studie, která byla zadána Vojenskému technickému ústavu výzbroje a munice ve Slavičíně, pak budou upřesněny podmínky střelby v tomto areálu a provedeny případné další úpravy,“ uvedl mluvčí Generálního štábu Armády ČR Jan Šulc.

Ať si armáda postaví novou střelnici, zní z Loučky

Většina obyvatel Loučky, která je místní částí Lipníka nad Bečvou, ale nechce o dalším provozování střelnice ani slyšet.

Jak vypadá Město Libavá po skončení „vlády“ armády

„Rekonstrukce bude představovat velké finanční náklady. myslíme si proto, že se armádě vyplatí vybudovat novou střelnici o deset kilometrů dál ve vojenském prostoru. Tam budou mít vojáci vhodnější podmínky a my budeme mít pokoj,“ poznamenal Josef Suchánek.

Dokud byla střelnice ve vojenském prostoru, civilní obyvatelé nemohli její provoz nijak ovlivnit. Teď je situace jiná a starosta Lipníka Miloslav Přikryl toho hodlá využít.

„Od prvního ledna, kdy se prostor kolem střelnice zcivilnil, musí armáda v případě provozu na střelnici ctít bezpečnost a civilní zákony. K obnovení provozu bude potřeba správní řízení, kterého se budeme účastnit. Uvidíme, jaký bude náš názor. Obyvatelé Loučky jsou pochopitelně zcela proti,“ říká.

Armáda přišla i o místo k hromadnému vysazení výsadkářů

Vojáci nestojí ale jen o střelnici v Loučce, zájem cvičit mají posádky například i na pozemcích a pastvinách, které už patří nově vzniklé obci Město Libavá. Na zdejším obecním úřadě od začátku letošního roku o tuto možnost žádali dělostřelci, spojaři, výsadkáři i průzkumníci.

„Žádají nás, jestli jim umožníme výcvik na našich pozemcích. Teoreticky by měli hledat jiná místa, ale jsou už tady zvyklí, ušetří jim to čas,“ myslí si starostka Města Libavá Štěpánka Tichá.

Některé posádky ale argumentují tím, že v určitých případech jinou možnost nemají.

„Jediným důvodem, proč máme zájem o pozemek, který je mimo vojenský prostor, je to, že umožňuje hromadné vysazení výsadkářů. Ve vojenském prostoru taková plocha není. Pro výsadky jednotlivců však běžně výcvikový prostor využíváme,“ uvedl mluvčí 53. pluku průzkumu a elektronického boje z Opavy Petr Šiler.

Kvůli výcviku si v civilním prostoru kolem Města Libavá ministerstvo obrany nechalo silnici sloužící k přesunu těžké techniky na řidičské cvičiště, z podobných důvodů mu nadále patří také cesta v Luboměři pod Strážnou.

Vojenský prostor Libavá zeštíhlil od ledna 2016 proto, že se ministerstvo obrany rozhodlo přizpůsobit počet a velikost vojenských újezdů skutečným potřebám armády. Z Libavé se vyčlenilo pět sídel, která vytvořila tři nové obce - Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou. Dohromady v nich žije přes tisíc obyvatel. Vojenský prostor o rozloze bezmála 33 tisíc hektarů se zmenšil o třetinu.

„Nově upravované hranice vojenských újezdů byly stanoveny s přihlédnutím k potřebám výcviku ozbrojených sil, a to tak, aby v okrajových částech bylo uvolněno maximum možných ploch. Celkový záměr pak byl projednán i se zástupci stávajících a nově vytvářených okolních obcí,“ podotkl mluvčí generálního štábu Jan Šulc.