Firmy nyní čekají, co udělá Česká národní banka. Za současné situace totiž exportéři profitují.
„Exportující firmy si polepší. Navíc jejich výrobky budou konkurenceschopnější, protože je mohou nabízet levněji. Otázka samozřejmě je, jak dlouho tento stav bude trvat,“ shrnul šéf hospodářské komory Olomouckého kraje Bořivoj Minář.
Vývoj logicky ovlivňuje čekání na případnou intervenci České národní banky, která by situaci mohla změnit. Ovšem není jisté, zda centrální bankéři k takovému kroku na únorovém jednání o kurzu koruny skutečně sáhnou. Do té doby velcí exportéři posilují a sami už potvrzují kladné dopady oslabování české měny na jejich ekonomiku.
Například šumperská firma Epcos, jež vyváží téměř sto procent své produkce feritů a pozistorů, které nacházejí široké uplatnění od automobilů po domácí spotřebiče.
„Samozřejmě je potřeba přínosy při vývozu vždycky porovnat s dovozy, které se naopak prodražují. U nás ale efekty výrazně převyšují. Propad kurzu vůči euru o korunu pro nás znamená měsíčně navíc zhruba milion korun,“ popsal generální ředitel společnosti Epcos Jiří Fibigr.
Část firem vydělává - ušetří či mohou nabídnout nižší ceny...
Litovelský Papcel vyrábějící papírenské stroje a technologie vidí přínos propadu koruny hlavně v tom, že může v zahraničí zlevnit výrobky a posílit tím konkurenceschopnost.
„Při tlaku na ceny, kterému jsme vystaveni, je dobré, že můžeme jít na nižší ceny. Tím se při srovnatelnosti s konkurencí naše výrobky stávají pro zákazníky ještě zajímavějšími,“ říká manažerka marketingu Martina Pavlíková.
„Můžeme nasadit nižší ceny a díky tomu nám přibývá práce, takže můžeme nabrat víc lidí. Měsíčně bychom při současném kurzu mohli šetřit 800 tisíc až jeden milion korun,“ odhaduje pak majitel společnost Hopax Jozef Pavlík, jehož firma z Červenky na Olomoucku je velkým exportérem ocelových konstrukcí, manipulační techniky a průmyslových hal.
„Teď se těch efektů sečetlo více. Vedle oslabení koruny nám pomáhají také nižší ceny materiálu na výrobu plastů a taky levnější energie,“ pochvaluje si rovněž majitel firmy Plastkon v Mikulovicích na Jesenicku Daniel Hama.
Firma, zaměstnávající tři stovky lidí, vyváží za hranice přes osmdesát procent produkce zaměřené především na dům a zahradu.
„Pokud by koruna takhle vydržela a nezačala brzy výrazně posilovat, získali bychom letos z kurzového rozdílu asi patnáct milionů,“ vypočítal Hama.
...jiní ale nezískávají nic či dokonce tratí
Ne všichni jsou na tom ale tak dobře. Například společnost Biomac z Uničova vyrábějící dřevěné pelety a brikety ovšem při porovnání vlivů současného kurzu na dovoz a vývoz nepočítá s žádným výrazným efektem.
„Viděl bych to tak, že pozitiva z vývozu a minusy z dovozu se u nás vyrovnají,“ řekl jednatel firmy Zdeněk Černý. Podle něj má firma závody jak v České republice, tak na Ukrajině, na Slovensku a v Polsku.
„Ze zahraničních závodů dovážíme k nám, takže tam na propadu kurzu tratíme. Naopak od nás vyvážíme do Rakouska, Německa nebo Itálie a tam naopak očekáváme obdobně vysoké přínosy,“ vysvětlil jednatel Biomacu.
Rovnou záporný efekt propadu koruny pak odhaduje společnost PRO-BIO, výrobce potravin v bio kvalitě pro český i zahraniční trh.
„Pro nás je tento stav velmi nepříjemný, protože dovážíme spoustu surovin a produktů, které tady nikdo nepěstuje. Na druhou stranu naše vývozy nejsou tak významné jako dodávky na český trh, takže vlastně tratíme. Pokud se kurz rychle nezmění, je to asi sto tisíc a víc měsíčně,“ sdělil ředitel Martin Hutař.
Například jen na nedávném importu z Kanady přišla podle něj firma vinou kurzového rozdílu o více než 200 tisíc korun.
