V ani ne dvoustupňové řece si zaplavala také třiačtyřicetiletá Gabriela Ježková. "Je to taková legální droga," svěřila se. Do řeky vlezla spolu se svým manželem Otakarem. Stejně jako další plavci na sobě měli silvestrovské kostýmy, oni dva tvořili pár Tarzana s Jane. "Jsme z Prostějova a tam jsme úplně první manželský pár, který se věnuje otužileckému plavání," líčí Ježková.
První minuty v ledové vodě přirovnává k řezání tisíců žiletek. "Jsme už ale trénovaní. Ze začátku je to bolestivé. Voda vám okamžitě odkrví končetiny. Bolí to také, když to pak vše přichází k sobě. S tím se musíte vyrovnat, je to o vůli a odhodlání," přemítá Ježková. "Prvních sto metrů tak musíte rozdýchat, je to nepříjemné. Ale potom cítíte, jak vás střed těla, to jádro, začne hřát. To už je příjemný pocit, cítíte život, který je ve vás."
Otužilci, kteří se rozhodli ponořit do ledové Bečvy (31. 12. 2012)
Coby otužilec Ježková plave již třetím rokem, začala ve čtyřiceti letech. Na poslední plavání letošního roku se těšila, pochvalovala si slunné počasí. Teplota vzduchu se však i přesto pohybovala kolem šesti stupňů, Bečva měla jeden a půl stupně. "Slunce vám pomůže, nabíjí to. Nejhorší je, když jdeme trénovat po práci a už je tma či se stmívá," vypráví Ježková.
Do přerovské Bečvy se celkem na poslední den roku 2012 odvážilo po druhé hodině odpoledne přesně dvacet otužilců. Mezi kostýmy se vedle Tarzana s Jane objevili hráči badmintonu, klaun, Santa Klaus či žena, která se díky nafukovacím hračkám proměnila v hejno ryb. Z vody po zhruba dvousetmetrovém plavání vylézali se zčervenalou kůží a úsměvy na tvářích. Ze dvou mostů a nábřeží je pozorovaly tisíce diváků.
"Na závěr plavání se vám vyplaví do krve hodně adrenalinu a endorfinů. Je to taková legální droga. V posilovně se takto příjemně cítím za hodinu a půl tvrdé dřiny, tady to mám za deset minut," usmívá se Ježková.
