Helfštýn se za posledních 30 let změnil z ruiny na jednu z nejnavštěvovanějších památek v Olomouckém kraji. Památkáři však tvrdí, že to bylo na úkor původnosti stavby.
V 80. a 90. letech minulého století se podle závěrů Památkové rady péče soustředila více na dostavbu hradu než uchování starých částí památky.
Bývalá kastelánka Marcela Kleckerová, která na hradě působila od roku 1973 do letoška, neskrývá po takové kritice údiv: Helfštýn se totiž podle ní opravoval vždy pod dohledem metodiků a památkářů, tedy lidí, kterým se dnes stav hradu nelíbí.
Na opravy dohlížel expert na středověkou architekturu
Na rekonstrukce hradu podle Kleckerové od 80. let dohlížel například expert na středověkou architekturu Zdeněk Gardavský. Nejenže hrad perfektně znal, ale měl na mysli také také souvislosti s jinými objekty a všemi pernštejnskými stavbami v Česku i v Evropě.
Hrad Helfštýn1329–1355: stavba první hradní kaple |
"Díky tomu se daly odvodit další postupy pro opravy. Myslím, že bez něj by se některé věci nedaly uvést do původního stavu," říká Kleckerová.
V Památkové radě, jejíž závěry mají doporučující charakter, zasedají odborníci na památkovou péči, historii umění, architekturu, ale také etnografii či ekologii. Na zasedání, jehož hlavním bodem byla právě Koncepce památkové ochrany Helfštýna, se shodli, že obnova Helfštýna působí rozporuplně.
"Především proto, že se více soustřeďovala na rekonstrukci než na konzervaci zachovalých částí hradu. Principem památkové péče je přitom především zachovat autenticitu daného objektu," prohlásil Pavel Michna z olomouckého památkového ústavu.
Hrad prolitý betonem? Nesmysl, hájí se kastelánka
Podle šéfa zdejších památkářů Pavla Konečného se odborníkům nelíbily některé zásahy z 80. a 90. let minulého století. "V té době se hradem prolilo hodně betonu a Helfštýn se nerekonstruoval, nýbrž dostavoval v romantickém či historizujícím stylu," říká Konečný.
To však někdejší kastelánka Kleckerová odmítá. "Když jsme například prováděli statické zajištění hradebního zdiva, nechávali jsme si udělat rozbor kamene, abychom nepoužívali nevhodnou směs. Na základě toho jsme nakonec vyjednali i změnu normy – a během oprav omezili poměr cementu na úkor vápna. Tím nebyla směs pro kámen agresivní. Věty o prolévání betonu odmítám," říká Kleckerová.
Konečný poznamenal, že výsledek zasedání Památkové rady by neměl působit jako útok na bývalé vedení hradu. "Už se nechceme ohlížet do minulosti. To, co se stalo, nejde změnit. Rádi bychom, aby současné vedení přistupovalo k opravám více citlivě," vysvětluje.
Rada doporučuje řešení, které připravila kastelánka
Nový přístup by se měl podle něj uplatnit například během rekonstrukce hradního paláce, který je ve špatném stavu. Z jeho stěn, které jsou staticky narušené, vypadávají části zdiva.
"Nedojde-li k opravě těchto částí, stane se z nich za 20 let nová zřícenina. Rada proto doporučila hradní palác zastřešit, aby do něj nezatékalo," říká Konečný.
Právě tyto opravy přitom připravil už tým bývalé kastelánky. Dokonce na zastřešení vyhlásil architektonickou soutěž.
"Odborníci se tehdy přiklonili k variantě s nižší střechou krytou bobrovkou. Každou zimu se stěny obalují ledem a jak sníh roztává, tak se malta vyplavuje a kameny na sebe sesedají. Proto je teď aktuální připravit projekt a shánět dotace. Ale to už je práce nového vedení," říká Kleckerová.
