Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Památkáři zkritizovali desítky let oprav Helfštýna, na které sami dohlíželi

  11:30aktualizováno  11:30
Jeden z nejznámějších moravských hradů, Helštýn na Přerovsku, už by se v budoucnu neměl dostavovat, ale naopak konzervovat. Shodli se na tom památkáři na zasedání Památkové rady. Současně překvapivě odsoudili způsob, jakým byl hrad v posledních desetiletích rekonstruován. Dlouholetá kastelánka kritiku nechápe.
Jeden z nejznámějších moravských hradů Helfštýn.

Jeden z nejznámějších moravských hradů Helfštýn. | foto: Archiv MF DNESMF DNES

Helfštýn se za posledních 30 let změnil z ruiny na jednu z nejnavštěvovanějších památek v Olomouckém kraji. Památkáři však tvrdí, že to bylo na úkor původnosti stavby.

V 80. a 90. letech minulého století se podle závěrů Památkové rady péče soustředila více na dostavbu hradu než uchování starých částí památky.

Bývalá kastelánka Marcela Kleckerová, která na hradě působila od roku 1973 do letoška, neskrývá po takové kritice údiv: Helfštýn se totiž podle ní opravoval vždy pod dohledem metodiků a památkářů, tedy lidí, kterým se dnes stav hradu nelíbí.

Na opravy dohlížel expert na středověkou architekturu

Na rekonstrukce hradu podle Kleckerové od 80. let dohlížel například expert na středověkou architekturu Zdeněk Gardavský. Nejenže hrad perfektně znal, ale měl na mysli také také souvislosti s jinými objekty a všemi pernštejnskými stavbami v Česku i v Evropě.

Hrad Helfštýn

1329–1355: stavba první hradní kaple
1369: sídlo pánů z Kravař
1475: majetek pánů z Pernštejna, hrad se výrazně rozšiřuje
1581–1582: přestavby hradního paláce pro Petra Voka z Rožmberka a jeho ženu Kateřinu
1620: hrad přestává být panským sídlem
1842: první opravy hradu 1966: troskám obří věže hrozí zřícení
1968–1979: počátek velkých oprav, začíná se s injektážemi zdí a věže 2002: vybudování osvětlení hradu.

"Díky tomu se daly odvodit další postupy pro opravy. Myslím, že bez něj by se některé věci nedaly uvést do původního stavu," říká Kleckerová.

V Památkové radě, jejíž závěry mají doporučující charakter, zasedají odborníci na památkovou péči, historii umění, architekturu, ale také etnografii či ekologii. Na zasedání, jehož hlavním bodem byla právě Koncepce památkové ochrany Helfštýna, se shodli, že obnova Helfštýna působí rozporuplně.

"Především proto, že se více soustřeďovala na rekonstrukci než na konzervaci zachovalých částí hradu. Principem památkové péče je přitom především zachovat autenticitu daného objektu," prohlásil Pavel Michna z olomouckého památkového ústavu.

Hrad prolitý betonem? Nesmysl, hájí se kastelánka

Podle šéfa zdejších památkářů Pavla Konečného se odborníkům nelíbily některé zásahy z 80. a 90. let minulého století. "V té době se hradem prolilo hodně betonu a Helfštýn se nerekonstruoval, nýbrž dostavoval v romantickém či historizujícím stylu," říká Konečný.

To však někdejší kastelánka Kleckerová odmítá. "Když jsme například prováděli statické zajištění hradebního zdiva, nechávali jsme si udělat rozbor kamene, abychom nepoužívali nevhodnou směs. Na základě toho jsme nakonec vyjednali i změnu normy – a během oprav omezili poměr cementu na úkor vápna. Tím nebyla směs pro kámen agresivní. Věty o prolévání betonu odmítám," říká Kleckerová.

Konečný poznamenal, že výsledek zasedání Památkové rady by neměl působit jako útok na bývalé vedení hradu. "Už se nechceme ohlížet do minulosti. To, co se stalo, nejde změnit. Rádi bychom, aby současné vedení přistupovalo k opravám více citlivě," vysvětluje.

Rada doporučuje řešení, které připravila kastelánka

Nový přístup by se měl podle něj uplatnit například během rekonstrukce hradního paláce, který je ve špatném stavu. Z jeho stěn, které jsou staticky narušené, vypadávají části zdiva.

"Nedojde-li k opravě těchto částí, stane se z nich za 20 let nová zřícenina. Rada proto doporučila hradní palác zastřešit, aby do něj nezatékalo," říká Konečný.

Právě tyto opravy přitom připravil už tým bývalé kastelánky. Dokonce na zastřešení vyhlásil architektonickou soutěž.

"Odborníci se tehdy přiklonili k variantě s nižší střechou krytou bobrovkou. Každou zimu se stěny obalují ledem a jak sníh roztává, tak se malta vyplavuje a kameny na sebe sesedají. Proto je teď aktuální připravit projekt a shánět dotace. Ale to už je práce nového vedení," říká Kleckerová.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nelogické napojení obchvatu Olomouce má vyřešit další kus dálnice zdarma

Řidiči osobních aut budou moci od příštího roku využívat zhruba dvoukilometrový úsek dálnice D46 mezi Olomoucí a sjezdem na Hněvotín a naopak bezplatně....  celý článek

Příběh Pepka námořníka vynesl malým tanečnicím z Olomouce titul mistryň světa
VIDEO: Příběh Pepka námořníka vynesl malým tanečnicím titul mistryň světa

Obrovský úspěch si připsaly tanečnice z olomoucké taneční školy Lola’s Dance, které o víkendu ovládly mistrovství světa ve street dance show dětí a juniorek v...  celý článek

Učitelka Vanda Fabianová u krajského soudu v Ostravě, který potvrdil rozsudek...
Soud potvrdil neplatnost výpovědi učitelky za dohled při umývání dětí

Krajský soud v Ostravě potvrdil prvoinstanční rozsudek, že výpověď učitelky ze Základní školy v Tršicích Vandy Fabianové za údajné sexuální obtěžování dětí při...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.