Rausnitz mohl jako úspěšný byznysmen na začátku devadesátých let podnikat kdekoli na uvolněném středoevropském trhu. Už pár měsíců po listopadu 1989 obhlížel příležitosti v Polsku nebo Maďarsku, aby nakonec své investice nasměroval do Přerova.
Meoptu, která se po změně režimu potácela na hranici životaschopnosti, nejenže zachránil, ale také z ní vybudoval jednu z nejsilnějších světových značek.
Rausnitz se v březnu dožil 90 let. Přerovská radnice tohoto jubilea využije k tomu, aby stále aktivního šéfa jednoho z největších zaměstnavatelů v regionu povýšila do řad čestných občanů města.
„Naše rozhodnutí lze zdůvodnit jednoduše jeho celoživotním vlastenectvím a vřelým vztahem k Přerovu, díky kterému zprivatizoval a pozvedl Meoptu na absolutní světovou špičku ve svém oboru,“ uvedl primátor Přerova Vladimír Puchalský.
Rausnitz bude v novém tisíciletí první osobností, která titul čestný občan získá. Naposledy ho město udělilo v roce 1998 dobrovolníkovi československých legií Karlu Janouškovi.
Důchod slaví prací
Majitel Meopty, který dodnes cestuje mezi USA a Českou republikou, o nové poctě zatím oficiálně neví, podle jeho spolupracovníků ale bude nadšený.
Paul Rausnitz |
„My, zaměstnanci Meopty, jsme mu už loni k narozeninám darovali lípu, kterou jsme zasadili před podnikem na znamení toho, jak moc je s Přerovem srostlý. Hodně ho to dojalo. Čestné občanství bude další krok, který ho velmi potěší,“ myslí si mluvčí Meopty Jaroslava Němcová.
Sám šéf firmy již několikrát zmínil, že Českou republiku považuje za svůj domov a 2 600 zaměstnanců přerovského podniku za své děti.
„V této zemi jsem se narodil a bojoval za ni proti fašismu. I proto jsem poté, co se tady komunismus změnil v kapitalismus, vložil svůj majetek do Meopty.“
Rausnitz jezdí do Přerova i ve vysokém věku několikrát do roka. Přestože běžné a každodenní řízení firmy už delegoval na své podřízené, strategická rozhodování jsou nadále jeho doménou.
„Stále je vitální a pana generálního i ostatní ředitele dokáže řádně zaměstnat,“ doplnila Němcová.
Kvůli židovskému vyznání musel s rodiči roku 1938 utéct
Paul Rausnitz se narodil 9. března 1928 v Jablonci nad Nisou jako nejmladší ze tří synů rodinného lékaře a obchodnice s bižuterií. Kvůli svému židovskému vyznání musela rodina v roce 1938 po obsazení Sudet nacistickým Německem z města utéct.
Už tenkrát chtěli Rausnitzovi odjet do Ameriky. Jejich vízum bylo ale platné až dva týdny po obsazení celé republiky. Snažili se proto utéct přes Polsko, ale otec a nejstarší bratr byli zajati a uvězněni. Po nich skončili v rukou gestapa i oba další bratři.
Protektorát nakonec Rausnitzovy vyhostil sám. Přes Polsko a Rumunsko se dostali na Ukrajinu, kde se rodina usadila.
V roce 1941, když Němci napadli Sovětský svaz, utíkali Rausnitzovi znovu. Tentokrát do turkmenského města Chardzhou. Když si pak přečetli v novinách, že v Buzuluku se dává dohromady československá armáda, přihlásili se všichni včetně maminky.
„Bylo nás dvanáct kluků v mém věku, rota elévů. Cvičili nás několik týdnů, pak nás přidělili k důstojníkům. Sloužili jsme jako spojky nebo poslové s poštou, taky nás naučili řídit džípy,“ popsal Rausnitz svou roli v armádě.
Po válce rodina dostala zpět vše, co jí nacisté v Jablonci zabavili. Doma ale zůstala jenom krátce. V roce 1946 utíkali Rausnitzovi ze země napořád. Vycítili totiž, že opět nebude svobodná.
„Věděli jsme to, protože jsme už byli v Sovětském svazu. Zažili jsme komunismus u jeho kořene. Československo se muselo zavázat, že nepřijme pomoc od Američanů, a tehdy jsme si říkali: Když má Moskva takový vliv na pražskou vládu, nebudeme přece čekat, až budeme mít zase další těžkosti,“ vysvětlil Rausnitz, proč se rodina přestěhovala do New Yorku.
Místo dcery celý holding
V roce 1946 začali Rausnitzovi v USA podnikat. Všichni tři bratři založili firmu WEPR (Walter, Egon a Paul Rausnitzovi) a přes matčinu firmu v Jablonci importovali do Ameriky českou bižuterii.
Když jim komunisté jablonecký majetek zkonfiskovali, začali spolupracovat se světoznámou klenotnickou firmou Swarovski. I její zakladatel pocházel z Jablonce, ale v roce 1900 ji přestěhoval do Rakouska.
Kvůli svému vysokému věku bratři firmu v roce 1998 prodali zpět Swarovským a nechali si jen druhý podnik – newyorskou firmu TCI Group, která vyrábí optické součástky.
Paul Rausnitz v Přerově původně investoval jen do jedné z dceřiných společností Meopty, nakonec ale koupil holding jako celek. Do péče o firmu postupně zapojil i svého synovce, syna svého nejstaršího bratra Waltera a později i jeho syna Davida.
Přerovští zastupitelé zatím udělili čestné občanství celkem 39krát. Poprvé ho získal v roce 1865 profesor německé reálky Jan Rudolf Demel. V novodobé historii získali občanství dva muži – kromě generála Janouška to byl v roce 1990 podnikatel Karel Zejda.
V devadesátých letech bylo také jedno čestné občanství zrušeno – v roce 1997 o něj přišel Klement Gottwald. Čestným občanem je někdejší ředitel přerovského gymnázia Jakub Škoda, spisovatelé Svatopluk Čech a Alois Jirásek či básník Jaroslav Vrchlický, ale i prezidenti T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Antonín Zápotocký a Ludvík Svoboda.
