Rozbořil podle svých slov nebere záležitost kolem podpisové akce, která vznikla zhruba před dvěma týdny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a podepsaly ji téměř čtyři stovky lidí, na lehkou váhu.
Chce proto v lednu nebo v únoru společně s iniciátorem petice uspořádat veřejnou debatu, kde by o změnách na politické scéně mluvili nejen politici, ale také historici a veřejnost.
V úterý petici projedná i rada kraje na svém pravidelném zasedání. "A zároveň se dohodneme na postupu a termínech vhodných pro uspořádání kulatého stolu," dodal Rozbořil.
Debatě o této problematice se nebráním, říká hejtman
Ten znovu zdůraznil, že obavy z možného ideologického ovlivňování školství komunisty nominovaným náměstkem jsou neopodstatněné. Přesto považuje za dobré o dané věci dál mluvit.
"Nebráním se debatě o těchto problémech. Doba je taková a je to svým způsobem bod zlomu, kdy lze debatovat o tom, co bylo, je a bude," mínil Rozbořil s tím, že nynější akce je zatím jedinou podobnou iniciativou v regionu, kterou zaznamenal v souvislosti se jmenování zástupců za KSČM do rady kraje.
"Hejtman mi řekl, že sice chápe znepokojení části veřejnosti, že by měla mít školství pod palcem komunistická strana, ale současně poukázal na složitost koaličních povolebních jednání," doplnil iniciátor petice Jaroslav Miller, který je vedoucím olomoucké katedry historie.
Iniciátor petice v odvolání náměstka pro školství nedoufal
On sám svou aktivitu vnímá jako symbolické ohrazení se proti něčemu, co považuje za chybu a potencionálně nebezpečnou věc. Petice podle něj měla větší dopad, než původně věřil.
"Šlo mi o to, aby si uvědomili, že část lidí, vnímá tuto záležitost jako problém," mínil Miller. V odvolání teprve nedávno jmenovaného náměstka pro školství ale nedoufal.
Petici proti obsazení funkce náměstka hejtmana Olomouckého kraje pro školství Zdeňkem Švecem, který do zastupitelstva kandidoval za KSČM, a dvě knihy o nerovných vztazích komunistů a sociálních demokratů po roce 1948.
"Byť by mne potěšilo. Ale bylo by to asi víc, než lze v nynější situaci očekávat. Hejtman se navíc zaručil, že k jakémukoliv ovlivňování výuky ze strany KSČM docházet nebude," dodal Miller.
Ten Rozbořilovi věnoval i dvě knihy zaměřené na období po roce 1945, potažmo roce 1948, kdy se komunistická strana v tehdejším Československu postupně dostávala k moci. A to i na úkor pozvolna od moci odstavované sociální demokracie.
Do funkce hejtmanova náměstka pro školství nedávno usedl nestraník Zdeněk Švec, který do zastupitelstva kandidoval za KSČM. Ten se již dříve pro MF DNES ohradil proti tomu, že by jakkoliv mohl či chtěl ideologicky ovlivňovat výuku ve školách. "Výchova a vzdělávání žáků jsou v kompetenci ředitelů škol," řekl.
