Na záchranu hodnotné budovy však prozatím archeologům chybí to nejdůležitější, peníze na opravu. Šanci vidí v získání evropských dotací.
Na jedné straně památka bez využití, na které si postupně čas a počasí vybírají svoji daň, na té druhé archeologové, kterým se po velkém množství staveb z posledních let hromadí nalezené artefakty, jež už není pomalu kam ukládat.
Chátrající památka |
Právě vzájemné spojení má být záchranou pro obě strany. „V bývalé piaristické koleji by mohl vzniknout depozitář, kde by jednotlivé archeologické instituce ukládaly své sbírky,“ přiblížil již před časem lipnický starosta Miloslav Přikryl.
Právě městu Lipník areál kláštera patří, na rozdíl od ostatních staveb v místní památkové rezervaci se ale na jeho opravu nepodařilo sehnat peníze.
„Bez vhodného projektu to nešlo, a ty, které se dříve objevily, se ukázaly jako nereálné,“ objasnil starosta. Uvažovalo se například i o hotelu, domovu pro seniory či ubytovacím zařízení.
Jako nejlepší řešení se nyní ukazuje možnost archeologického depozitáře, o který projevilo zájem hned několik institucí, například Archeologické centrum v Olomouci nebo Muzeum Komenského v Přerově.
„Nálezy stále přibývají, přitom nejsme sbírková organizace a ani nemáme na skladování nálezů vhodné prostory. Prakticky už je není kam dávat. Je to akutní problém,“ popsal situaci Jaroslav Peška, ředitel Archeologického centra v Olomouci, který vhodné prostory hledá již deset let.
Jedním z dřívějších adeptů na depozitář byl například zámek v Holešově, ale myšlenku vybudovat zde archeologické úložiště se nakonec nepodařilo uvést v život. Artefakty tak musí v Archeologickém centru i nadále skladovat v krabicích od banánů.
Myšlenka se zamlouvá i přerovskému Muzeu Komenského. „Využívat centrum v Lipníku by mohlo také všech pět muzeí zřizovaných Olomouckým krajem. Kromě depozitáře by zde mohly být i laboratoře a například také výstavní prostory,“ popsal v létě svou představu ředitel Muzea Komenského Radim Himmler.
Starosta by kolej převedl na kraj, ten ji však nechce
Depozitář v Lipníku nad Bečvou by navíc mohl být nadregionální.
„Záměr archeologického centra v bývalém piaristickém klášteře by současně mohl sloužit také pro Zlínský kraj. Souhlas s budoucí spoluprací se podle předběžného jednání s hejtmanem Zlínského kraje Stanislavem Mišákem jeví jako zajímavá možnost, neboť i Zlínský kraj naléhavě hledá vhodné prostory pro umístění archeologických artefaktů,“ informovala přerovská senátorka Jitka Seitlová.
Nápad se zamlouvá i městu Lipník nad Bečvou, které je ochotné se budovy klidně vzdát.
„Jsme ochotni převést areál na kraj, pokud by se díky tomu podařilo dotáhnout projekt do konce,“ uvedl lipnický starosta.
Ten je smířen s tím, že může ještě nějaký čas trvat, než se kolej podaří opravit. „Od dobré myšlenky k realizaci bývá často trnitá cesta,“ podotkl.
Kraj je přitom připraven se na opravách podílet a pomoci se získáváním dotací. Do převzetí památky se ale nehrne. „Máme celou řadu budov, o které se musíme starat, kolej do svého majetku nechceme,“ vysvětlil náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Šoltys.
Senátorka Jitka Seitlová věří, že by šlo na rekonstrukci areálu získat peníze z dotací Evropské unie.
„Probíhají závěrečná jednání schválení dotačních titulů operačních programů EU pro následující období do roku 2020. Není vyloučeno, že by záměr archeologického centra v piaristické koleji mohl být zařazen mezi podporované tituly. K tomu je však nezbytné zahájit přípravy projektové dokumentace a dalších podkladů,“ sdělila Seitlová.
Oprava má stát desítky milionů
Piaristickou kolej lze najít kousek od centra Lipníku v Bratrské ulici, kde vytváří společný komplex s dalšími významnými památkami, kostelem svatého Františka Serafinského a místním zámkem.
Původně zde stál dům Jednoty bratrské, jenž v průběhu 17. století postupně přestavěli a rozšířili piaristé, kteří v Lipníku nad Bečvou měli svou školu.
Do majetku města se historický areál dostal před 80 lety. „V minulém období pak byl využíván například jako mateřská škola nebo jako součást okresního archivu. Poté byla kolej opuštěna a od té doby chátrá,“ přiblížil starosta Miloslav Přikryl.
V devadesátých letech se podařilo opravit krovy a střechu, díky čemuž do koleje nezatéká, byly to ale na dlouhou dobu poslední stavební úpravy. Některé části objektu přitom mají problémy se statikou. Náklady na rekonstrukci rozsáhlého areálu, k němuž patří i zahrada, jsou předběžně odhadovány na desítky milionů korun.
