"Poslali jsme ministerstvu životního prostředí naše jasně zamítavé stanovisko. V této oblasti máme řadu zvláště chráněných území, evropsky významné lokality systému Natura či vzácné lázeňské území s léčivými zdroji. Obáváme se, že vrty by poškodily nejen spodní vodu, ale i zásoby teplické kyselky," vysvětlil postoj Hranic mluvčí tamní radnice Petr Bakovský.
Podle pracovníků zdejšího odboru životního prostředí je Moravská brána, kterou chtějí těžaři zkoumat, už nyní značně zasažena nadměrnou silniční a železniční dopravou nebo těžbou v několika zdejších lomech. "Domníváme se, že další těžařský zásah v této oblasti není absolutně vhodný," namítají úředníci.
Podobně to vidí i v nedalekém Rožnově pod Radhoštěm. "Město je totiž centrem turistického ruchu a na území bývalého lázeňského města žádné vrty nepatří," říká rezolutně zdejší místostarosta Alois Vychodil.
Oblast, kde by se měl plyn těžit, se táhne přes tři kraje
Těžaři oponují, že jsou ochotni od některých lokalit odstoupit, pokud si to budou přát zdejší lidé. "Zavážeme se, že nebudeme provádět žádné práce, které by jim vadily. Nebudeme navrhovat vrtné práce v jejich katastru, pokud si to nepřejí, slibuje Stanislav Benada, poradce firmy Cuadrilla a expert na geologii.
Odvolání obcí a měst geologům samozřejmě komplikuje plánovaný průzkum. Kvůli nim totiž povolení ministerstva ještě nenabylo právní moci. Zatím se k Rožnovu přidaly sousední Vigantice a Hutisko Solanec. Ostatní si stěžují na nedostatek informací.
V současné době je průzkumné území, o které má britská firma zájem, vyznačené na stovce katastrálních území. Zasahuje od Hranic po Vsetín a Karolinku a od Valašského Meziříčí po Rožnov pod Radhoštěm.
Oblast, kde chce britská společnost Cuadrilla těžit z břidlic zemní plyn.
Jde tak přes Moravskoslezský, Zlínský a Olomoucký kraj. Vrty jsou plánované do hloubky dva a půl až čtyři a půl kilometru.
Ekologové mají obavy, podle těžařů se naopak není čeho bát
I když se jedná zatím jen o povolení k průzkumu, které dosud nenabylo právní moci, na poplach už bijí místní ekologové. Připomínají riziko úniku chemikálií při těžbě a mají obavy ze znečištění spodních vod.
"Chemický roztok, který se uvolní, poteče v údolní nivě, současně s Bečvou. Bečvu netvoří jen její koryto, voda je všude ve štěrcích. Pokud by unikly chemikálie třeba u Zubří, může to znečistit spodní vody až po Přerov. Nechci malovat katastrofický scénář, ale samotní těžaři připouští, že k únikům dochází, a oni je bagatelizují," míní ekolog Milan Orálek.
Těžba plynu z břidlicDo země se vhání voda s minimálním množstvím chemikálií a jemným pískem, který zabrání uzavření jemných puklin. Těmi pak plyn proudí do vrtu. Voda a jemný písek pod tlakem rozpuká horninu a přes pukliny se získává plyn. Britové si oblast na pomezí tří moravských krajů vytipovali po konzultaci s geology. |
Těžaři namítají, že se není čeho bát. "Technologie je velmi bezpečná. Po stránce používaných chemikálií jde o minimální množství. Navíc jsou to v podstatě typy látek, které používáme denně, jako třeba jar. Všichni si v tom mácháme ruce. Do dvou set kubíků vody se přidává půl procenta chemikálií," spočítal Benada.
Nová technologie by podle něj měla přinést větší zaměstnanost a také příjmy do pokladen měst a obcí. "Obce dostanou peníze za to, že tyto práce na svém území trpí," doplnil Benada.
V prostoru, který mají Angličané v hledáčku, proti těžbě plynu zatím nic nenamítají jen ve Valašském Meziříčí. Od začátku prohlašují, že jsou pro.
Jaký je váš názor na plán těžby plynu z břidlic na pomezí tří krajů?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 22. února 2012. Anketa je uzavřena.
