Neobvyklostí regionu je, že dva největší zaměstnavatelé zde nejsou z průmyslové sféry, neboť jde o Fakultní nemocnici Olomouc a Univerzitu Palackého. Obě instituce zaměstnávají přes 3 000 lidí.
„Kolektivní vyjednávání probíhají a předpokládáme, že kolektivní smlouva pro rok 2015 by mohla být podepsána nejpozději v prvních dnech nového roku,“ uvedl mluvčí nemocnice Egon Havrlant.
Odbory chtějí nárůst tarifních platů pro všechny zaměstnance o pět procent. „Z hlediska nákladů to bude pro nemocnici znamenat nárůst zhruba o 82 milionů korun,“ řekl Havrlant.
Počet zaměstnanců se zvýšil o více než devadesát na téměř 3 500 a průměrná mzda na jednoho člověka činí přes 35 000 korun. V tom jsou ale zahrnuté všechny zaměstnanecké kategorie, tedy lékaři, zdravotní sestry, farmaceuti, pomocný personál, administrativa, dělníci.
Perspektiva je dobrá, lidé to pocítí na mzdách, zní z Helly
Z velkých průmyslových firem je největším zaměstnavatelem v regionu Hella Autotechnik Mohelnice dodávající osvětlovací techniku pro řadu světových automobilek. Zaměstnává kolem 2 500 lidí. V průběhu loňského roku nabrala asi stovku lidí.
„Také perspektiva pro rok 2015 je více než dobrá. Budeme potřebovat 100 až 200 dalších techniků,“ avizuje generální ředitel Marek Ryšavý.
Hella je významným světovým výrobcem reflektorů a osvětlení pro automobily, a ačkoli je otazník nad zakázkami do Ruska, připravuje další rozšíření výroby.
„Nabíhá nám významná zakázka na Audi A6, BMW řady 1 a 3, nový Jaguar, Superb. Na nedostatek práce si rozhodně nemůžeme stěžovat. Pocítí to i zaměstnanci na svých mzdách,“ řekl Ryšavý.
Mzdy se letos podle něj zvednou v průměru o tři procenta. Průměrnou mzdu firma neuvádí, ale je podle šéfů výrazně nad krajským průměrem.
Polepší si zaměstnanci Meopty i Siemensu
Přerovská Meopta optika, patřící ke světovým výrobcům optiky, má přibližně 2 300 zaměstnanců. Dělníkům garantuje po dohodě s odbory čtyřprocentní nárůst mezd.
„Vždycky je to o zvážení, jak firma může přidat. V každém případě se snažíme jít až na hranici možného,“ sdělila personální šéfka Meopty Lucie Zbořilová. Administrativní pozice podle ní nová kolektivní smlouva neřešila, protože zaměstnanci v administrativě dostali přidáno v roce 2013. Odboráři měli přesto větší představy.
„Chtěli jsme pro dělníky šest procent, ale nakonec jsme souhlasili se čtyřmi. Nemůže být cílem, aby vysoké mzdy firmu potopily. Myslím, že vzhledem k vývoji české ekonomiky se nám podařilo dosáhnout přijatelného růstu mezd,“ sdělil předák odborů Meopty David Olša.
Vedení mohelnického Siemensu, který je třetím největším zaměstnavatelem v Olomouckém kraji, se ke mzdám nevyjadřuje, na rozdíl od vedení odborů.
„V kolektivní smlouvě je dohodnutý u dělnických tarifních mezd nárůst v oblasti výroby elektromotorů ve výši dvě procenta a tři procenta ve výrobě přípojnicových systémů. Podle zkušeností z minulých let ale bude navýšení vyšší. Rozhodující bude, zda bude firma úspěšná a dosáhne dobrý hospodářský výsledek,“ sdělil předseda odborů Siemensu Jiří Hanák.
Stejně jako v Meoptě, také v mohelnickém závodě Siemens vyrábějícím elektromotory, odboráři vyjednávají jen o dělnických mzdách. Platy technicko-hospodářských pracovníků jsou totiž smluvní záležitostí mezi nimi a zaměstnavatelem.
V šumperském Epcosu chtějí minimálně navýšení o inflaci
S požadavkem na dvou- až tříprocentní nárůst mezd vstoupili do vyjednávání s vedením firmy odboráři společnosti Epcos Šumperk vyrábějící ferity a pozistory. Kolektivní smlouva mezi vedením a odbory bude tradičně podepsána až koncem ledna.
„Jde nám o to, aby nárůst pokryl inflaci a mírně vzrostly reálné mzdy,“ popsal odborářský předák Milan Hojgr. Připomněl, že loni byl nárůst vyšší než domluvený, protože byly vyplaceny roční odměny.
„V posledních letech se nám podařilo situaci stabilizovat, což je po předchozích výkyvech velmi dobré. Myslím, že dvouprocentní nárůst mezd by mohl být reálný,“ řekl generální ředitel Epcosu Jiří Fibigr.
Česko-slezská výrobní dávala 13. platy, přidává i Fenix Jeseník
Jako velmi úspěšný hodnotí uplynulý rok šéf strojírenského podniku Česko-slezská výrobní ve Zlatých Horách na Jesenicku Josef Žáček. Výrobce obytných a sanitárních kontejnerů tak zvýšil zaměstnanost a dává práci už více než 300 lidem.
„Dobré výsledky minulého roku nám umožnily vyplatit 13. plat, jehož výše se pohybuje podle odpracovaných let ve firmě,“ vysvětlil Žáček.
V roce 2015 chce firma přidat lidem přibližně dvě procenta. Nárůst přitom může být ještě vyšší, pokud se bude znovu vyplácet prémiový plat navíc. Přestože je na Jesenicku vysoká nezaměstnanost a nejnižší průměrné mzdy v kraji, je zlatohorská společnost s 25 000 korunami měsíčně vysoko nad průměrem mezd nejen na Jesenicku, ale i v celém regionu.
Nad průměrem jsou také mzdy ve společnosti Fenix Jeseník vyrábějící elektrické topení a topné systémy. Zaměstnanci si polepšili o šest procent.
„Tento rok plánujeme přidat tři procenta. Platy jsou úzce provázané s výkony, takže pokud se bude dařit, bude nárůst vyšší,“ sdělil ředitel Fenixu Cyril Svozil.
Textilka přidala už loni na dva roky dopředu
Naopak významná textilka Toray Prostějov zaměstnávající 300 lidí letos přidávat nebude.
„Lidé dostali přidáno už loni 10 procent, což by mělo pokrýt dva roky. Je to výrazně nad inflaci,“ vysvětlil personální šéf Toray Tomáš Zikmund. Připomněl, že zaměstnanci dostávají v průběhu roku další necelý plat navíc, který se dělí do jednotlivých čtvrtletí. Firma plánuje nabrat dvacet až třicet dalších zaměstnanců.
Jak to bude v zemědělství, může naznačit vývoj mezd v největší zemědělské firmě kraje, kterou je akciová společnost Úsovsko v Klopině na Mohelnicku. Firma zaměstnávající 650 lidí vidí prostor pro mírný růst mezd.
„Rok 2014 nedopadl přes ztráty na ruském trhu špatně a výhled je rovněž celkem slušný. Loni jsme přidali zhruba tři procenta, letos bychom chtěli zvýšit mzdy o dvě procenta,“ nastínil generální ředitel Úsovska Jiří Milek.
