Bagrování plumlovské přehrady se mělo touto dobou chýlit ke konci, místo toho se však stále nezačalo.

Bagrování plumlovské přehrady se mělo touto dobou chýlit ke konci, místo toho se však stále nezačalo. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Plumlovu hrozí, že bude příští rok bez turistů. Bagrování dna stále nezačalo

  • 1
Podle původních plánů se bagrování Plumlovské přehrady u Prostějova mělo chýlit ke konci. Místo toho se však s pracemi ještě nezačalo. Zkomplikovalo se totiž výběrové řízení na firmu, která má nádrž zbavit bahna. To má sice jasného vítěze, musí ho však přezkoumat Úřad na ochranu hospodářské soutěže.

Plumlov tedy na bagry dál čeká a vše nasvědčuje tomu, že se v příštím roce na přehradě opět nikdo koupat nebude. Od kdysi vyhledávaného turistického místa, kam jezdily tisíce lidí, vyhnaly v posledních letech rekreanty jedovaté sinice. Právě proto se Povodí Moravy rozhodlo, že nánosy bahna na dně přehrady, které jsou pro sinice živnou půdou, odbagruje a nádrži tak vrátí čistou vodu.

Loni na podzim začalo Plumlov vypouštět, hned ale přišlo první zdržení. Odborníci zjistili, že rychlý pokles hladiny by mohl poškodit statiku hráze, a vypouštění před zimou skončilo. Tím pádem se i záchranný výlov živočichů navzdory plánům musel přesunout až na letošek.

Dalším a nyní hlavním zádrhelem je výběrové řízení na firmu, která bude bagrování dna provádět. "V soutěži zvítězilo sdružení firem Strabag-Kavyl-Plumlov. Další z uchazečů však podal návrh na přezkoumání výběrového řízení k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Povodí Moravy dosud nedostalo z úřadu žádné vyjádření," vysvětlila průtahy mluvčí Povodí Moravy Eva Grodová.

Odhadnout, kdy bagrování začne, nyní nedokáže. V okolních obcích už proto vládne pesimismus. "V prosinci měla být přehrada vybagrovaná a připravená na napouštění z jarních vod. Minulý týden jsem tam sice viděl jeden dva bagry, ale to jsou jen přípravné práce. Myslím, že stihnout se to už nedá. Kam se bude třeba odvážet bahno ze dna přehrady, vždyť pole už jsou osetá," pochybuje starosta Plumlova Adolf Sušeň.

Listopadový pohled na vypuštěnou plumlovskou přehradu.Listopadový pohled na vypuštěnou plumlovskou přehradu.

Bagry už sice na přehradě jsou, místo finišování ale provádí jen přípravné práce.

"Snad by se to dalo stihnout, ale bude záležet především na tom, jaká bude zima. V této chvíli nemám aktuální informace, v jaké fázi se celá věc nachází," netajil se obavami ani Jan Dočkal, odcházející starosta Mostkovic, které leží přímo pod přehradou.

Možné potíže připustil i Petr Loyka, který na Plumlově dělá biologický dozor. "Podle mne nemá tato akce svým rozsahem a významem v této chvíli v Česku konkurenci. Obavy mám jen z neustále se střídajících extrémů počasí. Potřebujeme příznivou zimu a jaro bez dalšího období dešťů, kdy by přehradu a Podhradský rybník zaplnila voda, což by práce zastavilo. Doufám, že svůj díl smůly s počasím jsme si již vybrali," uvedl.

Naráží tak hned loňské povodně a vydatné deště, které práce často zastavovaly a výrazně tak zbrzdily.

Napouštění stihneme v termínu, tvrdí Povodí Moravy

Povodí Moravy si však zatím nepřipouští, že by se termín dokončení nestihl. "V současné době nepředpokládáme změnu termínu napouštění. Práce je možné provádět i za méně příznivých klimatických podmínek. Počasí ovšem musí umožnit pohyb strojů a terénní práce na dně nádrže," připustila mluvčí Povodí Grodová.

Několikaměsíční zdržení celé akce nebude mít podle ní vliv na celkové náklady, které jsou bezmála 135 milionů korun. To, že je Plumlovská přehrada dlouho bez vody, však nikomu nepomáhá. Dno zarůstá trávou a keři, což může komplikovat bagrování, do Hloučely se navíc dostává bahno, které říčce neprospívá.

Listopadový pohled na vypuštěnou plumlovskou přehradu.

Kvůli stálému odkládání bagrování už dno přehrady zarostlo keři a protékající voda si v něm vyhloubila koryto.

"Dešťové srážky nyní protékají vypuštěným Podhradským rybníkem a vypuštěnou přehradou. Voda, která se do přehrady dostane, tak bez zadržování protéká přes obnažené dno do Hloučely. Zákal není v tomto případě mimořádný jev, který by Hloučelu pod přehradou ohrožoval. Jako biologický dozor ovšem počítám s tím, že před zahájením prací dojde k vymodelování koryta na dně," upozornil Loyka.

PŘEHRADA JE DOMOVEM VZÁCNÝCH A OHROŽENÝCH DRUHŮ

V okolí Plumlovské přehrady a Podhradského rybníka žijí kriticky i silně ohrožené druhy, například ocasatí obojživelníci.

Setkat se tu lze s čolkem obecným, některými druhy suchozemských i vodních skokanů či kuňkou obecnou a rosničkou zelenou.

Z plazů tu žijí ještěři jako slepýš křehký, v okolí se pak vyskytuje užovka hladká či zmije obecná a také čolek horský.

S přehradou úzce souvisí i práce na Podhradském rybníku. Tam před pár dny skončil výlov. Rybáři vylovili tři tisíce kilogramů kaprů, čtyři sta amurů, candátů a sumců, sto kilogramů štik a šest set kilogramů bílých ryb.

"Při výlovu bylo také nalezeno několik mobilních telefonů, lahev tvrdého alkoholu a utrhané rybářské nástrahy. Podhradský rybník zůstane nadále vypuštěný a v zimě předpokládáme bagrování sedimentů. Na přítoku bude rybník zrevitalizován," popsala mluvčí Grodová.

U rybníka nyní vznikla unikátní plocha pro obojživelníky, takzvané refugium.

"Tato oblast zahrnuje celou škálu opatření včetně příznivého vodního režimu. Jde o místa s tůněmi všech typů s ohledem například na kuňky a rosničky, velmi mělké tůně do dvaceti centimetrů a velmi hluboké tůně nad jeden metr pro skokana skřehotavého a štíhlého tak, aby je neohrožovaly ryby," vysvětlil Ivan Zwach, šéf společnosti Biokonsulting, která refugium navrhla.