Právě na Dopitu a jeho společnost přitom míří trestní oznámení, které podal Bohdan Nerušil, předseda občanského sdružení HC Olomouc, minoritního vlastníka HC Olomouc s. r. o.
"Smluvním partnerem dodavatelů zakázek ale bylo město. Pan Dopita nemá se zadáváním zakázek nic společného," reagoval náměstek primátora Ivo Vlach. Jakoukoliv zodpovědnost za zakázky z roku 2010 navíc už dříve odmítl také sám Dopita a v oficiálním vyjádření i jeho hokejový klub.
Zpočátku ale byla situace nejasná. Původně totiž zástupci města uvedli, že město zakázky neorganizovalo a pouze proplácelo faktury za vykonané práce, přičemž samotné zakázky řešil hokejový klub. "Došlo k nedorozumění. Výběr dodavatele provádělo jako vlastník zimního stadionu město, a to v plném souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek," uvedla mluvčí magistrátu Radka Štědrá
"Akce však nebyla administrována oddělením veřejných zakázek, ale vzhledem k jejímu malému finančnímu objemu ji jako zakázku malého rozsahu realizoval příslušný odbor magistrátu, který má kompetenčně na starosti sport. Jedná se o zcela běžný postup," dodala.
Daniela Horňáková, vedoucí odboru vnějších vztahů a informací, pod nějž oddělení sportu spadá, řekla, že úřad vybral dodavatele zakázek standardně jako u jiných takzvaně podlimitních zakázek. "Z dokumentace vyplývá, že se oslovily čtyři vytipované firmy, z jejichž nabídek se poté vybíralo," podotkla.
Nerušil: Ať zjistí policie, kdo zakázky předražil
Kdo a jakým způsobem rozhodoval, které konkrétní firmy oslovit? "Detaily neznám, protože v té době jsem ještě ani nebyla ve funkci. Ale standardní průběh je, že si zaměstnanci vytipují vhodné firmy například na internetu nebo osloví firmy, na které mají dobré reference z dřívějších zakázek realizovaných pro město," doplnila Horňáková.
Podrobnosti konkrétních zakázek bude radnice podle náměstka Vlacha ještě zkoumat. "Vše ještě přezkoumáme, ale jsem přesvědčený, že vše bylo v souladu se zákonem," řekl Vlach.
O opaku - tedy, že cena obou zakázek na stadionu byla uměle navýšena - je však nadále přesvědčen Nerušil, který na okolnosti kontraktů upozornil policii. Fakt, že radnice nyní sejmula možnou zodpovědnost za podmínky zakázek z hokejového klubu, na jeho názoru na samotné zakázky nic nemění.
"Já jako fyzická osoba nemám možnost rozklíčovat, kdo konkrétně byl za to zodpovědný. Při podání trestního oznámení jsem vycházel mimo jiné z nájemní smlouvy na zimní stadion, z níž vyplývá, že nájemce je městem zmocněn provádět činnosti spojené s provozem a údržbou stadionu," řekl Nerušil.
"Z toho pro mne vyplývalo, že za opravy je zodpovědný nájemce, a proto mé trestní oznámení směřovalo na nájemce, tedy HC Olomouc s. r. o. a potažmo na jeho jednatele, tedy Jiřího Dopitu. Rozhodně ale netvrdím, že konkrétně osobně Jiří Dopita zakázky předražil. Ale někde se to stalo a je nyní na policii, aby vyšetřila, kde k předražení došlo," doplnil Nerušil.
Klub i Dopita jakoukoliv zodpovědnost za zakázky odmítli
Klub již na počátku jakoukoliv zodpovědnost za podobu zakázek odmítl. "Prostřednictvím Hokejového klubu Olomouc či Jiřího Dopity samotného v této souvislosti nedošlo naprosto k žádným právním úkonům ani k žádným peněžním tokům," uvedl klub v oficiálním prohlášení.
"Hokejový klub Olomouc žádné nové sedačky pro zimní stadion neobjednal, žádnou smlouvu na nákup nových sedaček neuzavřel a žádné faktury za dodání nových sedaček od dodavatele neobdržel, a tudíž ani žádné takové faktury nemohl magistrátu předložit k proplacení, a tedy ani nepředložil, přičemž stejné stanovisko platí i pro opravy toalet zimního stadionu," uvedli také zástupci klubu.
Policie se okolnostmi obou zakázek začala zabývat poté, co jí Nerušil předal podklady, v nichž vypočítal, že například za nové sedačky olomoucká radnice zaplatila 1,44 milionu za necelých pět set sedaček. "Cena dodání a namontování jedné sedačky tak prostým výpočtem vychází na 2 888 korun," prohlásil Nerušil.
Když si sám nechal od stejného dodavatele vypracovat nabídku na totožné sedačky, cena byla výrazně nižší. "Výrobce nabídl stejný typ sedačky včetně daně i s montáží za 1 450 korun za kus. Cena každé sedačky na stadionu je tedy téměř dvojnásobná," řekl Nerušil. Celková cena zakázky podle něj narostla ze 725 tisíc korun na 1,44 milionu.
Z detailů samotné smlouvy dodavatele s městem vyplývá, že výsledná cena takto narostla proto, že firma si mimo ceny sedaček (přes 1 400 korun) účtovala zvlášť i zhruba 300 korun za montáž, a navíc téměř 800 korun za odstranění každé staré sedačky.
Rovněž opravy toalet za téměř dva miliony podle Nerušila stály město víc, než kolik práce bylo skutečně odvedeno, a to o 1,38 milionu. Obě zakázky nyní zkoumá policie, vyšetřování potrvá několik měsíců.
