"Kriminalisté proti znalkyni zahájili trestní stíhání pro trestný čin křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, za což jí hrozí až desetileté vězení," řekl mluvčí olomoucké policie Michal Pižurin.
Policie se případem začala zabývat na podnět Olomoučana Vladimíra Chlupa, jenž podal trestní oznámení na 32 olomouckých zastupitelů, kteří hlasovali pro výměnu městské památky na Horním náměstí za klíčový stavební pozemek v Denisově ulici (více čtěte zde).
Politiky sice kriminalisté neobvinili, ale nechali si zpracovat odborné posudky, ze kterých podle Pižurina jasně vyplývá, že znalkyně své posudky na jedné straně hrubě podhodnotila, a na druhé značně nadhodnotila.
Zatímco hodnotu Edelmannova paláce stanovila výrazně "pod cenou", parcelu v Denisově ulici předražila. Jestliže by se výměna uskutečnila, město by přišlo o 23 milionů korun.
Právě o tolik je tedy transakce výhodnější pro olomouckého podnikatele Miroslava Barneta, který parcelu pro Středoevropské fórum koupil od původním majitelů a pak ji hodlal vyměnit za palác.
Výměna je podmíněna stavbou fóra, ta je ale v nedohlednu
Město ale zatím o nic nepřišlo. Celá směna, která připomíná kulový blesk, odstartuje až ve chvíli, kdy Muzeum umění získá dotaci na stavbu Středoevropského fóra. Teprve poté získá Barnet Edelmannův palác a muzeum zase klíčový pozemek, s jehož původními majiteli se podnikatel zvládl domluvit dřív než Muzeum umění.
Dovršení výměny se ale nyní nezdá pravděpodobné. V programu, na který muzeum spoléhalo, totiž v lednu neuspělo (čtěte také Unikátní muzeum v Olomouci nebude, ministerstvo na něj nedá peníze) a nyní čeká, zda mu ministerstvo kultury pomůže najít jiné finanční zdroje.
Mezitím "čeká" i smlouva o budoucí směně mezi městem a Miroslavem Barnetem. Její platnost ale na konci června vyprší. Fakt, že policie obvinila autorku jediného znaleckého posudku, o který se radnice opírala, může podle primátora Martina Novotného zkomplikovat jednání o jejím případném prodloužení.
"Rozdíl ve výsledných cifrách mě nemůže nechat chladným. Pokud bychom smlouvu prodlužovali a někdo tvrdí, že tam má být o 23 milionů víc, tak na to nejde nereagovat," prohlásil Novotný.
Město chtělo pomoci muzeu, vznikla kontroverzní výměna
Město přitom zpočátku nemělo s přípravou výstavby unikátního muzea nic společného. Do jednání se vložilo až na popud ministerstva kultury a ve snaze pomoct Muzeu umění získat klíčový pozemek od Barneta.
S podnikatelem se radní nakonec dohodli tak, že za parcelu o zhruba 400 m2 a "doplatek" 28,5 milionu mu prodají Edelmannův palác. Cenu za renesanční památku přitom stanovili na základě jediného znaleckého posudku.
"Bylo nás víc, kdo chtěli i další posudky. Ministerstvo kultury nás ale dostalo do situace, že jsme na to měli 14 dní a že to v podstatě skoro nešlo," vysvětlil Novotný.
Soudní znalkyně spolupracuje s Barnetovou realitkou
Pikantní na celém případu je, že autorka posudku a obviněná znalkyně Hana Martínková s podnikatelem Barnetem spolupracuje. Dělá totiž také odhady nemovitostí, které prodává Hanácká realitní kancelář - a jejímž spolumajitelem je Barnet.
"Ano, paní Martínková s námi běžně spolupracuje," potvrdila pracovnice realitní kanceláře, která ochotně sdělila i číslo na znalkyni. Martínková telefon nezvedala a nereagovala ani na SMS.
Zastupitelé, kteří pro směnu hlasovali, tvrdí, že o vazbě znalkyně na Barneta nevěděli. "Znalce odhlasovala porada vedení, já osobně jsem se s paní Martínkovou neznala a neznala jsem její aktivity, takže o tomto jsem skutečně nevěděla," tvrdí Hana Kaštilová Tesařová, která měla na starosti majetkoprávní odbor, jehož úředníci transakci připravovali.
Kdyby věděla, změnilo by to něco? "To byla tak hektická záležitost! Pro mě bylo prioritní pomoct Středoevropskému fóru. Odpověď na tuto otázku by byla jen spekulativní," odmítla věc dále rozebírat.
Posudek jediné znalkyně by připravil město o milionyJak přesně posudek, za který policisté soudní znalkyni obvinili, "rozdal karty" účastníkům transakce, tedy městu a majiteli parcely? Všechny pomyslné trumfy naskládal do ruky podnikatele, kterému patřil pozemek. Zatímco ceny ostatních částí pozemku pro SEFO, které Muzeum umění v roce 2008 skupovalo od různých majitelů, se pohybovaly od 2 000 po 9 765 za metr čtverečný, znalkyně Hana Martínková hodnotu metru parcely stanovila na 24 050 korun. Do posudku tehdy navíc napsala, že se v okolí klíčového pozemku s žádnými jinými neobchodovalo, takže při určování ceny ji nebylo možné s ničím srovnávat. "Soudním znalcem bylo zjištěno, že ceny běžné, pravidelně se opakující a odpovídající zvyku, se v daném místě a čase nevyskytují a s obdobnými pozemky se běžně v daném místě a čase neobchoduje. Z toho vyplývá, že neexistuje ani trh s takovým majetkem a nemůže tam existovat ani cena obvyklá, neboť k ceně obvyklé lze dospět pouze na základě analýzy trhu," napsala v posudku. Tím se totiž elegantně vyhnula právě srovnání s ostatními částmi celé proluky v Denisově ulici, ze kterého nakonec vychází inkriminovaná parcela jako jednoznačně nejdražší. Vedle částky 3,87 milionu, k níž došla podle takzvaného cenového předpisu, totiž Martínková určila i "tržní hodnotu" pozemku: 9,5 milionu korun. "Odvíjela se od ceny, kterou pan Barnet za pozemek zaplatil," obhajovala cenu v roce 2009 tehdejší náměstkyně primátora za ČSSD Hana Kaštilová Tesařová. Ve skutečnosti se od této ceny pouze "neodvíjela", ale přesně se s ní shodovala, protože přesně za tolik původní majitelé parcelu na podzim 2008 podnikateli prodali. Naopak cenu Edelmannova paláce soudní znalkyně určila na 36 milionů (radní ji poté zvedli na 38 milionů). I tak ovšem při celkové ploše paláce, která je 1 405 metrů čtverečných, vychází cena na asi 27 000 korun za metr. Tedy o pouhé 3 tisíce korun více, než podle znalkyně stojí část prázdného pozemku v Denisově ulici. Zarážející však bylo již srovnání cen obou samotných pozemků - tedy parcely v Denisově a pozemku pod Edelmannovým palácem. Zatímco pozemek pod palácem na Horním náměstí znalkyně ohodnotila podle platné cenové mapy na 9 770 korun za metr čtverečný, v nedaleké Denisově ulici jí vyšlo 24 050 korun za metr. A to i přesto, že obě parcely leží ve stejném katastrálním území a jejich ceny by tedy neměly být odlišné. To přitom znalkyně sama v posudku potvrdila, když cenu metru pozemku pod palácem určila takřka stejnou (9 770 Kč) jako byla nejvyšší cena, za kterou jeden z majitelů části proluky prodal v roce 2008 svůj pozemek Muzeu umění (9 765 korun) a od níž se tedy odvíjela cenová mapa v lokalitě. |
