Ambiciózní plány přechodu městských firem na takzvaný německý model řízení označovalo vedení olomoucké radnice krátce po volbách v roce 2018 za revoluci v městských akciovkách. Jde například o dopravní podnik nebo technické služby. Z představenstev měli navždy zmizet politici a nahradit je výhradně manažeři. Politici měli zůstat už jen v dozorčích radách.
Dalším krokem pak mělo být koncernové řízení a nastavení účinnějších kontrolingových mechanismů. Koncernové řízení zjednodušeně znamená, že jednotlivé firmy daleko úžeji spolupracují, využívají některé společné elektronické systémy nebo společně nakupují energie či služby. Výsledným efektem je úspora času, energie a peněz.
Jak se ovšem po více než roce ukazuje, změny ve firmách se neobešly bez nedostatků. Například zamýšlené koncernové řízení se s největší pravděpodobností formálně zavádět nebude.
Jak zjistila MF DNES, přesně takové doporučení totiž vychází z analýzy společnosti Moore, kterou si město objednalo loni na podzim. Tedy téměř rok poté, co se změnami ve firmách začalo. Celkově radnice objednala u Moore služby týkající se možného zavádění koncernového řízení za 470 tisíc korun.
„Řešíme koncern de facto. Pokud někdo z opozice nebude trvat na tom, aby byl de iure, tak to takhle nejspíše zůstane,“ potvrdil radní Milan Feranec (ANO), který má transformaci firem na starost. „Těch činností, kde by byl nějaké synergické efekty, zase tolik není. Tyto věci můžeme řešit i bez koncernu,“ dodává.
Město si najalo muže z prostředí brněnského hnutí ANO
Město si přitom, jak již dříve upozornila MF DNES, loni platilo za zavádění koncernového řízení a kontrolingu Martina Itterheima – muže z prostředí brněnského hnutí ANO a někdejšího volebního manažera hnutí. Celkově město za rok 2019 zaplatilo Itterheimovi za služby 185 tisíc korun. Smlouvu má Itterheim i na letošní rok.
„Pan Itterheim pomáhá našim úředníkům. Jsou tam na to dva. Tolik lidí, kteří by měli zkušenosti s řízením velkých firem, tady zase není. Kolegové ho potřebují,“ tvrdí Feranec.
Opoziční zastupitel Petr Macek (ProOlomouc) nezřízení koncernu vítá. „To, že existuje analýza společností, také není špatně. Jediné, co mi přijde líto, že neexistovala před tím, než jsme se o tom začali bavit a vytvářet ty velkorysé plány,“ hodnotí Macek.
„Kdyby rovnou bylo zadání: uděláme analýzu a potom uděláme restrukturalizaci společností a nebudeme to dělat na koleně, tak bychom si ušetřili plno práce a invektiv z jedné či druhé strany,“ doplnil Macek.
Radní Feranec si za dosavadním postupem stojí. „Můj názor je, že jsme o tom mohli filozofovat rok, něco bychom udělali o procento lepší, ale takto to máme hotové,“ řekl.
Podle Ferance bude vedení radnice i bez formálního koncernu řešit strategii města směrem k tomu, co chce od svých společností. „Plus nastavení pravidelného reportingu, kde jako akcionáři budeme seznamováni s vývojem ekonomické situace, nastavíme nějaké cíle a nastavíme i odměňování managementu,“ říká Feranec.
„Rada bude dostávat každoměsíční výstupy o plnění toho podnikatelského plánu,“ dodává.
V Lesích města sedí primátor, v akvaparku jeho náměstkyně
V představenstvech některých společností však i po zavedení německého modelu stále zůstávají členové rady, což se ani do budoucna nezmění. V Lesích města Olomouce sedí přímo primátor Miroslav Žbánek (ANO) a jeho náměstkyně Eva Kolářová (ANO), v akvaparku náměstkyně Markéta Záleská (ODS).
Podle Ferance je to způsobeno tím, že v obou firmách není kromě ředitele žádný management.
„Ty firmy jsou tak malé, že prostě nemají management. Ředitel akvaparku mi řekl, že už tam má jen vedoucího sauny, a šéf lesů má podlesného. Mohli jsme sice mít jednočlenné představenstvo, ale já jsem pro to, ať je tam raději princip čtyř očí při podepsání smluv. Navíc náměstci za to nemají odměny,“ hájí systém Feranec.
