Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V místech, kde před 20 lety voda bořila domy, dnes vládne stavební boom

  5:56aktualizováno  5:56
Citový vztah k místu, rozdíly v cenách pozemků a také nedostatek parcel. To jsou hlavní důvody, kvůli nimž mnozí lidé z Olomouckého kraje podstupují riziko a investují do stavby rodinných domů v oblastech, které zaplavila (nejen) v červenci 1997 velká voda.

Vizualizace plánované olomoucké rezidenční čtvrti Šantovka, která vznikne poblíž řeky Moravy a Mlýnského potoka. | foto: Společnost Rezidence Šantovka

V Olomouci, kde je rozvojových bytových lokalit naprosté minimum, záplavové oblasti využívají ke svým projektům i developeři. Stavební úřad jim v tom nebrání – a ani bránit nemůže.

„V záplavových oblastech Olomouce zákaz stavět neplatí, protože ve městě nebyla vyhlášena tzv. aktivní zóna. Určitá omezení pro novostavby ale existují, jde zejména o výšku prvního nadzemního podlaží, které musí být nad úrovní stoleté vody. K žádosti o stavební povolení je dále potřeba souhlasu Povodí Moravy a odboru životního prostředí,“ popsala vedoucí stavebního odboru olomouckého magistrátu Eva Hyravá.

Absence aktivních zón, které vyhlašuje na návrh vodohospodářů krajský úřad, umožnila postavit nové domy i v povodněmi nejvíce postižených olomouckých městských částech Černovír a Chomoutov.

„Lidé, kteří staví v záplavových oblastech, na sebe berou určitá rizika. Třeba sjednat si pojištění domu v tomto případě bývá hodně obtížné,“ podotkla Hyravá.

Většinu lidí, kteří přišli při povodních 1997 o bydlení, to však neodradilo.

„Jedním z důvodů je, že mají k místu citový vztah. Svou roli při rozhodování sehrála také finanční stránka – pokud člověk prodává pozemek v záplavovém území, dostane za něj podstatně méně, než by musel zaplatit za jiný mimo záplavovou oblast,“ vysvětlila Hyravá.

Stavební „uzávěra“ neplatí ani v Troubkách

Stejně jako Olomoučané uvažují i lidé v jiných částech kraje. A to včetně obyvatel Troubek na Přerovsku, jež se staly symbolem katastrofy z července 1997.

Stavební ruch v obci, v níž tehdy spadlo 180 domů a dalších 150 čekala dodatečně demolice, zavládl brzy poté, co opadla velká voda. A trvá dodnes. Ani v Troubkách totiž aktivní zóna bránící nové výstavbě není.

Fotogalerie

„Zastavěné území obce je z aktivní zóny vyloučeno, a to v dobré víře, že budou v budoucnu realizována protipovodňová opatření,“ stojí ve vyhlášce, kterou vydal krajský úřad v září 2011.Účinné ochrany proti vodě se ovšem místní dosud nedočkali.

Podobná situace panuje v Litovli. Také „hanácké Benátky“ dodnes nejsou chráněné před povodněmi, aktivní zóna ve městě není a v místech ohrožených velkou vodou bytová výstavba pokračuje.

„V Litovli víceméně není možné stavět jinde než v záplavových oblastech, protože pokrývají s výjimkou náměstí celé území města. Pro novostavby ale platí řada omezení. Když to zjednoduším, stavebník musí jít nad úroveň stoleté vody,“ řekl tajemník radnice Radovan Vašíček.

Bytové domy rostou v těsné blízkosti řek

V Olomouci „žene“ stavebníky včetně developerů do oblastí ohrožených velkou vodou akutní nedostatek parcel. Nové bytové domy kvůli tomu vznikají i v těsné blízkosti vodních toků, například u Mlýnského potoka na Švýcarském nábřeží.

V budoucnu zaplní také plochu u obchodní Galerie Šantovka či nedaleký areál někdejších Sochorových kasáren poblíž Moravy.

U vody se zabydlují i lidé ze severu Olomouckého kraje, tedy ze Šumperska a Jesenicka.

„V části obce připravujeme přírodě blízká protipovodňová opatření. Po jejich vybudování se zmenší aktivní povodňová zóna. V poslední době registrujeme zájem tří lidí, kteří chtějí v této oblasti stavět,“ řekl Pavel Žerníček, starosta Rapotína, kde před 20 lety napáchala spoušť řeka Desná.

Podobné je to třeba i na řece Bělá na Jesenicku. „Samozřejmě v místě, kde spadly domy, se stavět nebude, ale už dva nové vznikly v pasivní povodňové zóně, kde byla voda,“ podotýká i starosta Mikulovic Roman Šťastný.

V České Vsi dokonce registrují zájem o výstavbu přímo v aktivní zóně. „Obec leží v údolí, kde je velká část zastavěné plochy v povodňové oblasti. Možností na výstavbu mimo toto území je velmi málo,“ krčí rameny starosta Petr Mudra.

Šéf šumperského stavebního úřadu Luděk Felkl ovšem nabádá zájemce o parcely, aby si nejdříve zjistili, zda na ní vůbec smí dům vybudovat: „Měli jsme už případy, kdy si lidé koupili pozemky, ale potom byli nemile překvapeni, když zjistili, že tam stavět nemohou.“




Nejčtenější

Zázrak v Rychlebských horách. Z ruiny na zboření je skvostná Tančírna

Tančírně hrozilo zřícení. Obec Bernartice ji vrátila zašlou krásu.

Secesní Tančírna v Račím údolí sloužila jako výletní restaurace a místo pro zábavu a tanec, pak pro dětské tábory a...

Olomouc - Plzeň 0:0, aktivní domácí lídra potrápili a jsou druzí

TŘETÍ PROTI PRVNÍMU. Takové byly pozice Olomouce a Plzně v tabulce před...

Plzeňští fotbalisté teprve podruhé v ligovém ročníku ztratili body, podruhé v utkání neskórovali. V 17. kole remizovali...



Za prohru pro sázky nabízeli až 20 tisíc eur, říká šéf fotbalového klubu

Šéf fotbalového klubu 1. HFK Olomouc Vladimír Dostál.

V létě 2013 šokoval šéf 1. HFK Olomouc Vladimír Dostál fotbalovou veřejnost, když podal trestní oznámení, protože měl...

Rozeznít sedmitunový zvon je zážitek, při nepozornosti ale může i zabít

U příležitosti 72. výročí obnovení Univerzity Palackého se v Olomouci rozezněl...

Nepříliš často slýchaný zvuk největšího zvonu dómu svatého Václava se ve středu rozezněl Olomoucí. Jedním ze šesti...

Penalta? Držení už bylo za hranou, myslí si olomoucký Plšek

Olomoucký Jakub Plšek atakuje plzeňského obránce Lukáše Hejdu v ligovém utkání.

Záložník Jakub Plšek nahradil na hrotu olomouckého útoku Jakuba Řezníčka, zimního hosta z Plzně, který proti svému týmu...

Další z rubriky

Moravské divadlo nabízí podívanou na střet Záchodobijců se Záchodomilci

Moravské divadlo má za sebou premiéru muzikálu Zvonokosy, který se na olomoucká...

S útokem na bránice diváků přišlo nyní olomoucké Moravské divadlo, které uvedlo muzikál Zvonokosy podle slavného...

Sedláky vedli jak nějaké vrahy, vzpomíná pamětnice na procesy z 50. let

Božena Šimanská.

Je začátek devadesátých let, doba porevoluční euforie, přesto se nově zvolená zastupitelka Přerova Božena Šimanská na...

Na Prostějovsku hořela linka na balíkování slámy, škoda je skoro milion

Linku na výrobu balíků slámy v zemědělském družstvu v Brodku u Prostějova...

Linka na výrobu balíků slámy vzplála brzy ráno v zemědělském družstvu v Brodku u Prostějova. U požáru zasahovaly čtyři...

Najdete na iDNES.cz