Odborníci z Univerzity Palackého a Archeologického centra Olomouc studnu objevili na přelomu listopadu a prosince 2015 během záchranného průzkumu předcházejícího stavbě závodu strojírenské firmy (psali jsme zde).
Bádání ukázalo, že studna kdysi stála vedle deseti velkých obytných domů, odpadních jam i několika hospodářských budov typu zásobnic na obilí a pecí, v nichž lidé sušili obilí. Archeologové v lokalitě našli také velké množství zlomků keramických nádob, celých kamenných nástrojů, zvířecích kostí a mazanic.
Klíčový pro ně ale byl obsah studny, neboť unikátní prostředí zachovalo řadu svědectví o životě i prostředí v oblasti v období mladší doby kamenné.
„Studna a její původní zásyp jsou jakousi konzervou přírodního prostředí minulosti. Díky vlhku a jílu se v ní totiž zakonzervovalo velké množství environmentálního materiálu, který nyní prochází různými analýzami,“ nastínila Pavlína Kalábková, vedoucí archeologické sekce katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
„V zásypu se našly například mechy, které svědčí o původním pralesu, jenž byl v okolí Uničova těsně po době ledové, a také zuhelnatělé obilí, které připomíná, že se zde už v neolitu pěstovala pšenice jednozrnka a dvouzrnka. V bahně byl uchován organický materiál, vodní korýši, kosti ryb, probleskovaly tam dokonce krovky brouků, ty od zlatohlávků i dnes svítily,“ dodala.
Archeologové bádají i nad tím, proč lidé studnu postavili
Dále se podle ní podařilo najít zachovalé různé druhy hmyzu včetně neolitických mravenců, což je tak křehký materiál, že se s ním archeologové běžně při výzkumech nesetkávají. Kromě toho se ale i nadále zabývají otázkou, proč lidé studnu postavili, když měli přístup k povrchové vodě v potoce.
„Osobně si myslím, že to byla spíš jejich pojistka, že budou mít vodu za každých okolností, než že by sloužila k rituálním účelům, jak se domnívají někteří kolegové,“ míní Kalábková.
Dalším cílem bude zjistit více o dávné podobě okolní krajiny i životě místních lidí. S tímto projektem vědci uspěli i u Grantové agentury České republiky a je do něj zapojena řada českých odborníků z různých oborů.
„Environmentální analýza pomůže rekonstruovat přírodní prostředí a archeologická analýza přinese informace o životě lidí na sídlišti. Naším cílem je především rekonstrukce toho, jak vypadala příroda v mladší době kamenné, kdy na Uničovsko přišli první zemědělci, kteří na rozdíl od lovecko-sběračského života začali žít život usedlý a přírodu začali měnit ku prospěchu svých potřeb,“ uzavřela archeoložka.
