Do absurdních kleští dostaly mizející přechody pro chodce Zdeňka Brože, starostu Šumperka. Současným normám jich neodpovídalo zhruba deset, město o ně proto přišlo. Nahradit je musí přechody, jejichž podoba bude s předpisy sladěná.
„Samozřejmě se tudy přechází dál. Lidé jsou zvyklí, ale už je nechrání přechod. Pokud tedy byl cíl větší ochrana chodců, tak se určitě nenaplnil,“ hodnotí Brož.
V ohrožení je ovšem další šumperská „zebra“, u Masarykova náměstí ji využívají studenti tamního gymnázia. Nevyhovuje normám, je mnohem delší.
„Nedokáži si představit, že by se tento přechod zrušil. To by byla katastrofa. Před vedením gymnázia, studenty a rodiči bychom byli za blázny,“ líčí Brož.
Situaci mu komplikují plány, jež město má s celým náměstím. Za dva tři roky chystá kompletní rekonstrukci.
„Na přechod proto nemůžeme provizorně dát nějaký ostrůvek. Při přebudování náměstí bychom to zase předělávali. A to bychom byli za blázny úplně přede všemi,“ doplňuje starosta.
Navíc upozorňuje, že kvůli vyřízení projektové dokumentace a shánění potřebných razítek je předělání přechodu do podoby dané normami běh na delší trať.
Radnicím bere čas shánění povolení
Stejné úskalí zmiňovali téměř všichni starostové, s nimiž MF DNES o mizejících „zebrách“ mluvila. Ze silnic je vyhání dopravní policie, odvolává se na současné normy. Platí od roku 2006, je tak dána maximální délka přechodu, jeho osvětlení či celkově požadavky na přehlednost.
Radnice ale nestíhají vyfrézované „zebry“ na silnice vracet. Čas jim vezme shánění stavebního povolení či vypracování projektové dokumentace. Čekají na ni také ve městě Žulová na Jesenicku. A i tady se objevil zádrhel.
„Projektanti nestíhají, je to problém v celém Olomouckém kraji. Někteří starostové si na to najímají i důchodce, co dříve byli projektanti, aby to nějak stihli,“ popisuje starosta Radek Trsťan.
O šest přechodů Žulová přišla už vloni v srpnu za jediný den, do té doby je každodenně využívala podstatná část místních.
„A to při cestě do obchodů, na sídliště, autobus do školy či školky. Za tu dobu u nás téměř nebyl problém s nehodami či přejetými chodci. Bezpečnost našich občanů je teď poměrně ohrožena. Máme tu silnici první třídy, jezdí hodně kamionů, lesní a zemědělská technika,“ uvádí Trsťan.
Počítá s tím, že se do města vrátí tři „zebry“ za více než dva miliony. Polovinu stavby by mohla zaplatit dotace od kraje, podmínkou je dokončení přechodů do konce roku.
Otázkou je, zda do toho na Jesenicku nezasáhne už na konci podzimu sníh. V každém případě nové osvětlené přechody rozpočet Žulové podle Trsťana výrazně zatíží.
Jeseník se proti zrušení přechodů ohradil
Stejnou obavu má starosta obce Lipová-lázně Lubomír Žmolík. Mimo normy tu stojí čtyři přechody, na jejich přebudování půjde zhruba dva a půl milionu. „Pro obec naší velikosti je to samozřejmě velice významná částka,“ potvrzuje Žmolík.
Oproti ostatním má ale výhodu. Podařilo se mu vyjednat tříletou lhůtu, během níž má čas „zebry“ přestavět.
Obec Vápenná na Jesenicku už o dva přechody přišla letos na jaře. „Jeden byl v těsné blízkosti základní školy, to nás tíží nejvíce,“ upřesňuje místostarosta Zdeněk Profous.
Radnice kvůli bezpečnosti žáků na silnici povolala zaměstnance obce. „Byli proškoleni, chodili tam ve vestách s plácačkami a dohlíželi na to, když děti přecházely,“ popisuje Profous.
Ke stejné pojistce radnice sáhla i letos na 1. září. Návrat přechodů má v plánu do konce tohoto roku.
Přechody řeší i samotné město Jeseník. Za posledních deset let sice s normami sladilo dvaadvacet přechodů, o jiné dva však přišlo.
Starostu Adama Kalouse trápí především ztráta „zebry“ v Šumperské ulici, vede tudy silnice první třídy. „Nacházejí se tady mimo jiné autobusové zastávky, skatepark či obchod a sídlo CHKO Jeseníky,“ vypočítává Kalous.
Zrušení přechodů označuje za „pravděpodobně nezákonné“. Vadí mu, že se radnice nemohla nijak hájit a dát připomínky. „Proto město Jeseník podalo podnět ministerstvu dopravy k zahájení přezkumného řízení,“ říká Kalous. Výsledek radnice doposud nezná.
