Proč kandidujete v krajských volbách, když jste poslankyní?
Nevidím v tom žádný problém. Mám promyšleno, jak bych postupovala v návaznosti na to, do jaké pozice bych se případně po těchto volbách dostala.
Jak by to vypadalo?
Pokud by tyto volby byly tak úspěšné, že bych se stala hejtmankou, tak by se jistě o vzdání se funkce poslankyně uvažovat dalo.
A post náměstkyně hejtmana?
Spíše bych počítala s tím, že bych byla neuvolněným členem rady anebo členem zastupitelstva. Z minulosti je známo, že jsem již opakovaně byla zvolena do krajského zastupitelstva. Tohoto mandátu jsem se vzdala, protože nejsem příznivcem kumulace funkcí. Pokud bych zvážila, že mohu časově zvládnout být členkou zastupitelstva či neuvolněnou členkou rady, tak bych každopádně počítala s tím, že bych brala jen jeden plat. Určitě bych nekumulovala dva platy. Jeden by šel na charitativní účely.
Záleží tedy na tom, zda by vaše případná funkce ve vedení kraje byla uvolněná, či neuvolněná?
To je to rozhraní.
V TOP 09 neměl nikdo jiný zájem být lídrem?
U nás v tomto nebyl problém. Tato kandidatura vznikla po dohodě.
Neukazuje to spíše, že nemáte koho postavit do čela kandidátky? Vy jste poslankyně, máte už vymezenou svoji oblast...
Jsme tým, který velmi dobře spolupracuje. Je to vidět i na výsledcích dřívějších voleb, kdy preferenční hlasy byly velmi rovnoměrně rozdělené napříč celou kandidátkou. Důležité je sázet na tým. Rozhodně bych se nechtěla nějak preferovat. Každý v týmu má svoji odbornost.
Jde mi o pozici lídra. Byl vůbec jiný zájemce?
Ostatní mají své zaměstnání...
To vy také.
Já také. Ale politika je obecně běh na dlouhou trať.
Myslíte vývoj možného kandidáta?
Určitě je dobré mít už nějaké zkušenosti.
Není to krok zpět, když z pozice poslankyně kandidujete na krajskou úroveň?
Všechno má své pro a proti. V Poslanecké sněmovně schvalujete zákony, ale na krajské úrovni máte poměrně konkrétní práci, která je konkrétně vidět. Mám ji také za sebou a byla to velmi pěkná práce.
Proč do těchto krajských voleb už TOP 09 nejde se Starosty?
Velmi zajímavá otázka. Starostové v Olomouckém kraji, pokud máme informace, byli rozděleni půl na půl. Polovina by s námi do voleb i šla, druhá polovina chtěla jít samostatně. Záleželo to na jejich rozhodnutí. My s tím problém nemáme.
Vy jste zájem pokračovat v tandemu TOP 09 + STAN měli?
Ptali jsme se, jak se rozhodnou. Bylo to na nich. Máme na kandidátce dostatek svých vlastních starostů, ať už členů či příznivců TOP 09.
V programu se zavazujete ke zlepšení systému veřejné dopravy, které má zvýšit mobilitu sociálně potřebných a slabých. Jak konkrétně to uděláte?
Je potřeba zlepšit spojení mezi trojměstím Olomouc, Přerov a Prostějov. A to navzájem. Především máme problém se spojením Prostějov-Přerov. A to jak ve vlakové, tak v autobusové dopravě.
A teď konkrétně k zacílení na sociálně potřebné a slabé...
Určitě je potřeba zlepšit možnost využívání bezbariérových dopravních prostředků. A potom je to návaznost spojů. To je momentálně například situace kolem Zábřehu, kde máme upozornění, že tam některé rychlíky budou mít zrušenou zastávku. Při interpelacích jsem upozornila pana ministra dopravy Ťoka, že je to velký problém, který velmi poškodí celé Jesenicko a Šumpersko. Týká se to některých rychlíků Českých drah.
A co soukromí dopravci?
To je informace, kterou teprve analyzuji, protože ona s tím souvisí.
Informaci, že by v Zábřehu měl rušit spoje i někdo jiný kromě Českých drah, zatím nemáte?
Jenom dráhy. Proto jsem se obrátila na ministra Ťoka, jak to souvisí například i s tím, jak se po tom zrušení zachovají soukromí dopravci.
Vraťme se k dopravě pro sociálně slabé a potřebné. Zmínila jste jako řešení zlepšení využívání bezbariérových dopravních prostředků. Myslíte, že je teď sociálně potřební nevyužívají?
Určitě ano. Ale je otázka, kolik takových spojů je. Je také potřeba, aby jezdily v daném trojměstí tak, jak už jsem o tom hovořila.
A co možnost sociálně potřebné a slabé nějak více finančně ve veřejné dopravě zvýhodnit?
Určitě je to cesta, která je z rozpočtu kraje možná. Souvisí s takzvaným Krajským plánem pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Je to jeho součástí.
Šlo by o výrazné zlevnění jízdného?
Podílela jsem se na poměrně častém setkávání skupiny kolem tohoto krajského plánu. První, co bych udělala, by bylo, že bych si znovu tuto pracovní skupinu svolala. Abychom si řekli, kde jsou bolestná místa, co je třeba napravit a kolik peněz by taková pomoc stála. A pak vyjednávat na úrovni rozpočtu kraje, kam zacílit jeho volné prostředky.
Takže představu, na kolik by nějaké opatření vyšlo...
To musí vzniknout po analýze potřeb.
V programu uvádíte, že ve střednědobém horizontu odblokujete pozemky, které dnes leží na plánované trase kanálu Dunaj-Odra-Labe. Proč by neměl vzniknout?
Je to plán, který je strašně historicky dlouhodobý. V současné době je absolutně nereálný, dokonce ani ve spolupráci s Evropskou unií. Mám informace, že už není výhodný ani z ekonomického hlediska, i se změnou struktury našeho hospodářství. Dokonce není vítán ani ochránci životního prostředí. To jsou dvě zásadní linie, které se málokdy shodnou. Nejsem příznivcem stavby tohoto průplavu.
Navrhujete také energetické využití odpadů tam, kde není možné po recyklaci jejich další použití. V programu doslova uvádíte, že chcete „umožnit vznik energetické koncovky kapacitně koncipované pro tento zbytkový odpad pocházející z Olomouckého kraje“. Schovává se za souslovím „energetická koncovka“ spalovna?
Znám energetickou koncepci kraje, ta možnost tam prostě je. Je to i v souladu s energetickou koncepcí České republiky.
Jste pro vznik spalovny v Olomouckém kraji?
Ještě budu pokračovat dál... Prioritně je určitě potřeba upozorňovat. I z pozice krajů, protože kraj má možnost jednat s obcemi, o tvorbě svozových míst a podporovat třídění odpadu. A to je nejdůležitější. Zlepšit třídění odpadu, aby toho, co se už vytřídit nedá, zbylo co nejméně. Také upozorňovat vládu a ministerstvo na finanční parametry, které by motivovaly třídění. A až bychom po roce 2024 (od tohoto roku bude v České republice platit zákaz skládkování směsného komunálního a recyklovatelného odpadu - pozn. red.) zjistili, jaká část se takto řešit nedá, a také prověřili, zda ji není možné řešit při spolupráci s jinými - jak vy říkáte - spalovnami, tak potom by se o tom uvažovat dalo. Určitě by se ale musela používat taková technologie, která už je prověřená. Ovšem nenazývala bych to spalovnou, ale tak, jak se to odborně nazývá, tedy zařízení pro energetické využití odpadu.
Z pohledu laiků a valné části obyvatel Olomouckého kraje to ale bude pořád spalovna.
Jsem docela často v kontaktu s vedením odboru životního prostředí. Tento pojem tam neužívají a nedoporučují ho. Vzbuzuje negativní emoce a domnívám se, že zbytečně.
Jaký je tedy rozdíl mezi spalovnou a zařízením pro energetické využití odpadu?
Pojem spalovna může vzbudit emoce, které mohou lidi znepokojit...
To nezpochybňuji. Ale rozdíl? Jak byste například lidem na náměstí vysvětlila, že to není spalovna, ale zařízení pro energetické využití odpadu?
Určitě bych je upokojila tím, že bude využita pouze taková technologie, která je prověřená a nezhorší životní prostředí.
