Lidé, kteří práci rádi přijmou, lidé, kteří se snaží kličkovat, protože by se jí rádi vyhnuli, a nakonec tvrdé jádro, které pracovat za žádnou cenu nebude. Tak zhodnotil uchazeče, kteří přišli k výběrovému řízení, přerovský radní a manažer prevence kriminality Jiří Kohout.
Jako iniciátor celého plánu zasedl v komisi, jež vybírala třicet nezaměstnaných, kteří dostanou na půl roku práci v místních technických službách.
„Mezi uchazeči byl i člověk, který je v evidenci úřadu práce nepřetržitě už přes šest tisíc dní,“ podotkl Kohout. Zda jeho bezmála sedmnáctiletý rekord ještě poroste, nelze říct. Část uchazečů totiž čeká v pondělí ještě jedno kolo výběrového řízení přímo v podniku.
Město pomůže těm, kteří nemají na trhu práce šanci
Město Přerov už nyní vstupuje do druhé etapy projektu. V první, která začala na podzim a skončí v průběhu března, dostala práci asi desítka lidí. Všichni z řad dlouhodobě nezaměstnaných.
„Tím, že jim nabídneme práci, jim umožníme vstoupit na pracovní trh, kde většina z nich nemá jinak šanci. Jsou často bez praxe a mnozí z nich se základním vzděláním,“ vysvětlil Kohout.
Minulý týden v úterý a ve čtvrtek přišlo k výběrovým řízením okolo sedmdesáti lidí, z kterých komise vybírala třicet. Organizátoři předpokládali celou řadu výmluv, s nimiž se setkali už při podzimním konkurzu.
„Naštěstí jsou podmínky projektu nastaveny tak, že uchazečům nedávají příliš mnoho možností, jak vykličkovat,“ podotkl Kohout. Za bezdůvodné odmítnutí práce navíc lidem hrozí sankční vyřazení z evidence, a tedy i ztráta dávek.
Před komisi však na druhou stranu přišli i lidé, kteří o práci skutečně stáli.
„Celkově bych je rozdělil do tří skupin. Třetinu tvoří lidé, kteří jsou za takovou nabídku vděčni a práci rádi přijmou. Druhé třetině už se příliš pracovat nechce a zkouší, jak se tomu vyhnout. Poslední část jsou ostřílení ‚tvrďáci‘, kteří už vědí, jak se chovat a co dělat, aby práci za žádnou cenu nedostali. Na výběrová řízení chodí opilí nebo pod vlivem drog,“ nastínil Kohout.
Uchazeč přiznal, že si na černo vydělá 14 tisíc měsíčně
Konkurz přiblížil život dlouhodobě nezaměstnaných. „Jeden z uchazečů práci za minimální mzdu nechtěl kvůli tomu, že má brigádu za 14 tisíc měsíčně, jak sám přiznal. Přitom šlo o člověka v evidenci úřadu práce. Poukázal tak na existenci černého pracovního trhu, který je s touto problematikou spojený,“ popsal Kohout.
Také mnoha dalším se hrubá mzda mezi devíti a deseti tisíci korunami zdála málo. „Mnozí z nich si neuvědomují, že pouze se základním vzděláním a bez praxe šanci na lepší práci a peníze nemají. Je to také důsledek přebujelého sociálního systému, který lidem umožňuje pohodlný život na dávkách od státu,“ míní Kohout.
Třicítka vybraných uchazečů nastoupí v dubnu do přerovských technických služeb. „Za úkol budou mít práce na úklidu města. Pokud se někteří z nich osvědčí, můžeme jim nabídnout činnosti s vyšší kvalifikací,“ popsal před časem jednatel Technických služeb města Přerova Bohumír Střelec.
Nejlepší z adeptů pak mohou, až půlroční projekt skončí, zůstat i v trvalejším pracovním poměru. Stejně jako lidé z první etapy. „Počítáme, že si některé necháme,“ uvedl.
Město chce postupně zaměstnat až stovky lidí
Přerov chce postupně projekt rozjet do větších rozměrů. „Chtěli bychom dělat výběrová řízení každý měsíc. Noví lidé by vyměnili ty, kteří se v práci neosvědčili. Počítáme, že někteří budou logicky odpadat. Postupně bychom tak chtěli dát zaměstnání několika stovkám lidí,“ plánuje Kohout.
Vysoké procento dlouhodobě nezaměstnaných je podle něj kořenem řady problémů, které Přerov sužují.
„Když tito lidé nepracují, mají čas na všechno, na krádeže, na gamblerství a na řadu dalších podobných negativních jevů, nebo třeba na již zmíněnou práci na černo,“ domnívá se.
Na Přerovsku přitom počty dlouhodobě nezaměstnaných překračují běžný průměr. Tvoří až polovinu lidí bez práce. „Domnívám se, že někteří se sem kvůli tomu stahují, protože vědí, že jim tady práce nehrozí. I to je jev, kterému chceme zamezit,“ doplnil.
Jediné, z čeho má obavy, je nedostatek peněz. „Už teď jsme na samé hranici únosnosti. Úřad práce sice hradí mzdy pracovníků, technické služby ale musí platit jejich vybavení, zázemí a další věci. Bohužel, stát nám v tomto ohledu vychází jen málo vstříc. Dotačních titulů týkajících se dlouhodobé nezaměstnanosti, které by mohly čerpat přímo města a obce, je velmi málo,“ poznamenal radní.
