Už od poloviny 90. let v Přerově vyrábí, proto i skladovat a distribuovat své zboží chtěla firma Ardon Safety právě tam. Hal, které pro ni měla stavět v přerovské průmyslové zóně nadnárodní developerská společnost Panattoni Europe, se však kvůli složitým jednáním kolem pozemků nedočkala.
Výrobce pracovních oděvů a obuvi proto přestěhoval své nové aktivity do krajského města.
„Rozvíjet se budeme v Olomouci. Nejbližší a střednědobou budoucnost už s Přerovem nespojujeme,“ řekl jednatel firmy Tomáš Voženílek.
Jde o doklad toho, že Přerov neprožívá nejlepší časy. Nejenže totiž jeden tradiční zaměstnavatel z města mizí, noví navíc nepřicházejí. Zejména pokud jde o zahraniční investory, doplácí někdejší významné centrum průmyslu hlavně na nedostavěnou dálnici D1 a také zmrazenou průmyslovou zónu, která měla vzniknout na letišti v Bochoři.
„Aktuálně neevidujeme žádného zahraničního investora, který by se o Přerov zajímal,“ uvedla Jana Kohoutová, mluvčí agentury CzechInvest, která pomáhá firmám z cizích zemí najít u nás vhodné lokality pro investice.
Z Přerova se stává periferie, říká exministr
O kolik potenciálních investorů přišel Přerov za uplynulých pět let, agentura neví přesně, počet takových firem nicméně odhadla na maximálně jednotky.
„Obecně poptávanější lokality se nacházejí například v Moravskoslezském kraji. Nemáme ale kompletní přehled o všech investicích. Zabýváme se především investicemi do výroby, ne do financí, maloobchodu nebo retailu,“ podotkla Kohoutová.
O jiných vážných zájemcích však neví ani vedení města. „Žádný, ani větší, ani menší investor do Přerova nepůjde, dokud tady nebude dálnice,“ míní ekonomická náměstkyně primátora Hana Mazochová.
Česká páteřní silnice do Přerova sice vede, a to po nedávno zprovozněném úseku z Lipníka nad Bečvou, chybí však poslední, propojovací část do Říkovic, která má být zároveň obchvatem města.
12. prosince 2019 |
Přípravu komplikují kroky ekologických organizací. Důsledkem jsou přetížené silnice uvnitř města, kudy musí projíždět i tranzitní doprava.
„Nedokončení dálnice poškodilo Přerov strašným způsobem. Z města se stává periferie,“ míní také opoziční zastupitel a někdejší ministr dopravy Antonín Prachař.
Průmyslovou zónu dal stát k ledu. I kvůli dálnici
Naději na získání nových investorů městu zhatil i poslední vývoj kolem strategické průmyslové zóny v Přerově-Bochoři, kde na části bývalého vojenského letiště mělo s podporou státu vzniknout 300 hektarů připravených ploch.
Právě stát ale loni veškeré přípravy na investici za 1,4 miliardy korun zastavil. Odůvodnil to komplikacemi s převodem pozemků, nevyřešenými restitučními nároky, ale i tím, že část areálu leží v záplavovém území. Jedním z bodů ve zdůvodnění byla podle Mazochové i nedokončená dálnice.
„Právě proto, že není dokončena dálnice, vše usnulo a čtyři roky se s tím prakticky nic nedělá,“ lituje náměstkyně.
Prachař si myslí, že Přerov by měl usilovat, aby se na bývalou vrtulníkovou základnu vrátila armáda.
„Tím by se podařilo zachránit chátrající plochu a vytvořit i podmínky pro zaměstnávání občanských pracovníků na letišti. Bez toho Přerov brzy dostane velmi tvrdou ránu, co se týká nezaměstnanosti,“ poznamenal s odkazem na právě probíhající propouštění čtyř stovek zaměstnanců v jednom z největších přerovských podniků, Meoptě-optice.
Město má investorům co nabídnout, míní CzechInvest
CzechInvest ale situaci Přerova tak černě nevidí. „Dopravní situaci by dostavba D1 zcela jistě prospěla. Město je nicméně významným dopravním uzlem a investorům má místní infrastruktura co nabídnout – nachází se zde například letiště a železniční infrastruktura,“ míní mluvčí agentury Kohoutová.
„Přerov má zároveň potenciál k vytvoření dalších pracovních míst s ohledem na hodnotu soběstačnosti obce na trhu práce ve výši 85 procent,“ dodává.
Soběstačnost obce na trhu práce je statistický ukazatel vytvořený agenturou CzechInvest.
„V optimálním případě se pohybuje kolem hodnoty 100 procent, což znamená, že obyvatelé regionu mají dostatek pracovních příležitostí nebo jsou podnikajícími fyzickými osobami, a tudíž nemusí za prací vyjíždět,“ popsala Kohoutová.
Ardon: Odpovídající podporu pro rozvoj jsme nedostali
Bez možnosti lákat na strategickou zónu v Bochoři může Přerov nabídnout investorům jen dva prostory. Jeden u výstaviště, druhý v místě zvaném Staré rybníky mezi částmi Předmostí a Dluhonice. Právě tam ale neuspěla s umístěním svých skladů firma Ardon Safety.
Město tvrdí, že plán ztroskotal na nečinnosti developera, Ardon Safety naopak vidí hlavní díl viny na radnici.
„Pozemky, které měly být předmětem prodeje, nebyly dostatečně připravené. Záležitost jsme řešili téměř pět let bez výsledku, naše situace přitom byla už naléhavá. Rozhodli jsme se proto přestěhovat do Olomouce,“ popsal Tomáš Voženílek.
V Přerově zůstala výroba a administrativa firmy, které společně zaměstnávají asi 60 lidí. V nových skladovacích halách v Olomouci dostalo práci prvních 50 zaměstnanců, společnost ale počítá s dalším růstem.
„Je nám to líto, protože jsme firma, která vznikla v Přerově. Ale city musejí stranou. Potřebujeme se rozvíjet a v Přerově jsme pro rozvoj odpovídající podporu nedostali,“ uzavřel Voženílek.
