Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muž rozšiřuje sbírku pohlednic po otci. Nové si neprohlédne, je nevidomý

  12:53aktualizováno  12:53
Unikátní sbírku starých fotografií, obrázků a pohlednic Přerova založil po druhé světové válce Karel Rosmus, přerovský patriot a někdejší starosta, který se proslavil tím, že v roce 1968 odmítl jednat se sovětskými okupanty. V díle pokračuje po smrti Karla Rosmuse jeho syn Jiří.

Unikátní sbírku historických fotografií a obrázků z Přerova rozšiřuje Jiří Rosmus navzdory tomu, že je nevidomý. Sběratelskou vášeň zdědil po otci. | foto: Tomáš Frait, MAFRA

Po svém otci zdědil Jiří Rosmus nejen sběratelskou vášeň a obdiv k rodnému městu, ale také optimismus a odhodlání. Sbírku, která dnes čítá na pět tisíc položek, nadále rozšiřuje i přesto, že se na žádný nový úlovek nemůže podívat vlastníma očima. Už patnáct let je totiž nevidomý.

„Historie bavila tátu i mě. Velký vliv na mě ale měl i učitel ze základní školy, pan Dostál. Spolupracoval s muzeem a okresním archivem a nás pár kluků, co nás to zajímalo, tam brával s sebou. Když pak tatínek koupil první fotoaparát, Leiku, kterou mám dodnes schovanou, chodili jsme po Přerově a fotili ulice, náměstí, podniky i kavárny. Dokumentovali jsme je pro budoucí generace,“ říká dnes sedmdesátiletý sběratel.

Jiří Rosmus se vyučil jemným mechanikem a několik let pracoval v přerovské Meoptě. Vyrobit zvětšovací přístroj a vybavit domácí fotokomoru pro něj nebyl problém. Řada fotografií proto vznikla přímo u Rosmusů doma. „Ve fotokomoře jsme s tatínkem strávili spoustu času,“ podotýká Jiří Rosmus.

Jeho otec Karel se narodil v roce 1908 a pracoval jako stavební úředník. Už před druhou světovou válkou byl velmi aktivní v přerovském veřejném životě.

Po roce 1938 se zapojil do protifašistického odboje, kde pracoval jako spojka Obrany národa. Němci jej ale zatkli a až do roku 1945 věznili v koncentračních táborech. V šedesátých letech se Karel Rosmus podílel na vydání dvoudílné knihy o historii města Přerova a dějiny jej nepřestaly zajímat až do jeho smrti v roce 1988.

Jiří Rosmus, který kvůli otcově i svému postoji k srpnu 1968 nemohl studovat, vystřídal řadu zaměstnání. Byl mimo jiné promítačem v kině, ale pracoval také jako provozní na rekreačních chatách.

Když jeho otec onemocněl, vrátil se do Přerova ze šumavského Zadova. Ani v té době nepřestali s tatínkem budovat fotografickou sbírku.

Ukázka ze sbírky J. Rosmuse

„Tatínek nalepoval fotky do alb. Byl puntičkář, takže každou z nich opatřil popiskou. Já fotky později roztřídil do šanonů, aby se daly doplňovat. Bratr mě pak v devadesátých letech přesvědčil, že by stálo za to, archiv také zdigitalizovat. Začínali jsme na počítači s černobílou obrazovkou a pamětí čtyři megabajty,“ směje se Jiří Rosmus.

Dnes má sbírku na čtyřech externích discích a vlastní webovou stránku, kde si každý zájemce může najít ulici, náměstí, výrobní podnik nebo konkrétní most. A prohlédnout si, jak místa vypadala před dvaceti, padesáti, u některých i sto lety.

Část archivu odnesly povodně v roce 1997

„Nejstarší fotka? Tak ta bude někdy z roku 1890 a myslím, že je ze Žerotínova náměstí. Mám ale například i záběry z regulace Bečvy, která se dělala v roce 1906. Tyto fotky jsme pořídili na sběratelských burzách,“ vysvětluje.

Na webu uveřejnil Jiří Rosmus asi tři tisíce fotografií a pohlednic, v jeho domácím archivu je jich ještě o dva tisíce víc. Sbírka by byla bohatší, nebýt povodně v roce 1997.

Část archivu - a hlavně množství nezpracovaných negativů pohřbila velká voda, která zaplavila velkou část Přerova včetně kanceláře Jiřího Rosmuse.

„Přišel jsem tak o snímky podniku Obnova, který stával na místě dnešního Prioru, nemám ani fotky hřiště, kterému se říkalo Viktorka a na němž se jezdilo mistrovství republiky na ploché dráze. Zmizely i fotografie ze střelnice Svazarmu na Laguně, které se mi už nikde nepodařilo objevit,“ lituje sběratel.

Ztráta zraku souvisí dle sběratele se silvestrovským útokem

O zrak přišel po operaci hlavy v roce 2001. Jiří Rosmus je přesvědčen, že tumor, který mu lékaři museli odstranit z mozku, souvisel s incidentem a následným úrazem, který se mu stal o rok dříve.

„Po revoluci, kdy jsem konečně mohl vystudovat, jsem si udělal střední ekonomickou školu a živil se pak jako účetní na volné noze. Na Silvestra v roce 2000 jsem dodělával nějaká daňová přiznání. Když jsem se vracel domů, napadli mě před domem zdrogovaní výrostci a kopali mě do hlavy. Do roka jsem měl na mozku tumor, který nešlo operovat bez následků,“ popisuje Jiří Rosmus.

Nikdy se nelitoval, i když přiznává, že lehko mu nebylo. Postavit se znovu na vlastní nohy po náhlé ztrátě zraku v pětapadesáti letech mu pomáhali hlavně kamarádi. Přátelé jsou ostatně těmi, kdo mu dodnes pomáhá udržovat a rozšiřovat i fotografickou sbírku.

„Když se dostanu k nějaké nové fotce, posílám ji kamarádovi sběrateli, který mi k ní napíše komentář. Musí to být starší člověk, ne moje mladá asistentka, protože ta starý Přerov nepamatuje. Město se hodně změnilo i za posledních třicet let,“ podotýká.

Jiří Rosmus nemá v rodině nikoho, kdo by chtěl v jeho sbírce pokračovat. Pokud o ni neprojeví zájem žádný z přátel, chce své dílo věnovat státnímu archivu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Funkcionalistická budova bývalého prostějovského obchodního domu Dona a...
Funkcionalistickou továrnu může zachránit už jen památková ochrana

Skupina architektů chce zachránit bývalou textilní továrnu podnikatele Jana Nehery, která byla předchůdcem ikonického OP Prostějov. Funkcionalistickou stavbu,...  celý článek

Zámek ve Velkém Týnci na Olomoucku.
Na Hané zbývá poslední velký restituční spor, církev chce obecní zámek

Už jen na posledním místě v Olomouckém kraji bojuje církev o majetek při doznívajících restitucích. Usiluje o zámecký areál ve Velkém Týnci, jenže nikdo z...  celý článek

Muž, kterého policie hledá v souvislosti se znásilněním v olomoucké čtvrti...
Olomoucká policie vyšetřuje znásilnění, hledá muže zachyceného kamerou

Kriminalisté v Olomouci vyšetřují znásilnění. Nyní se obrátili s žádostí o pomoc i na veřejnost. Zveřejnili video, na kterém je muž a žena, které hledají....  celý článek

Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak
Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak

Chcete porod bez léků a věčného vyrušování, jenže lékaři vás označí za alternativní matku.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.