Z někdejší zelené perly Přerova je v současnosti park, kam lidé nechtějí...

Z někdejší zelené perly Přerova je v současnosti park, kam lidé nechtějí chodit. Kvůli špíně i sociálnímu napětí mezi minoritou a majoritou. Za několik milionů korun se to má změnit. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Ze zelené perly Přerova je park, kam se lidé kvůli špíně i napětí bojí

  • 1
Z kdysi vyhledávané oázy klidu v srdci Přerova je dnes lokalita, kde se místní lidé necítí bezpečně a vyhýbají se jí. Chátrajícímu parku na náměstí Svobody chce město vrátit někdejší lesk, pomoci má pětadvacetimilionový grant a podněty obyvatel.

Prakticky denně chodí přes park například sedmadvacetiletá Adéla. Většinou rychlým krokem cestou do práce a zpět, málokdy ji napadne se v parku zastavit.

„Je to nevlídné místo a člověk tam často narazí na individua, která by potkat nechtěl. Nevím, proč bych se tam měla zdržovat,“ svěřuje se mladá žena. Podobně vnímá lokalitu i velká část obyvatel Přerova. Přitom před osmdesáti lety byl park chloubou a patřil k nejkrásnějším částem města.

Z někdejší zelené perly je dnes sociálně vyloučená lokalita. Krásu původního parku už nepřipomíná skoro nic. Asfaltové chodníky jsou popraskané, lavičky zchátralé a stav zeleně je na hony vzdálený původní úhledné úpravě. V anketě, kterou aktuálně dělal přerovský magistrát, se dvě třetiny respondentů vyjádřily, že park nepovažují za místo, kde by se cítili bezpečně.

Také proto se chce město pustit do proměny, která by někdejší oázu lidem vrátila zpět. Úpravy, které vycházejí z podnětů samotných obyvatel, posvětí klíčový grant Nadace Proměny ve výši 25 milionů korun, o který už město požádalo.

„Rada města již schválila finální projekt, který čerpal z podnětů a připomínek obyvatel, a odeslala jej,“ potvrdila mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová. Termín na podání výzvy pro získání grantu byl do konce března.

Kdysi si v parku hrály děti a dospělí odpočívali, byl tu i altán

Město by chtělo dát parku podobu, jakou míval kdysi. Dobové snímky z 20. a 30. let ho ukazují jako místo, kde dospělí odpočívali v zeleni a děti si hrály ve stínu stromů. Kolorit odpočinkové zóny tehdy dotvářel hudební altán.

Zelená perla kdysi a dnes

„Kupkovité keře harmonují s kulatými javory, kaštany a stříhanými živými stěnami. Z této zeleně pne se do výšky jako věže chrámu několik pyramidních topolů,“ zacitovala z místního tisku z roku 1933 mluvčí radnice.

Punc výstavní části města si park udržel ještě po druhé světové válce, pak se však začal postupně měnit v sociálně vyloučenou lokalitu. Plánovaná revitalizace by to měla změnit.

„Chceme přitom využít grantového programu Nadace Proměny, v němž lze získat 25 milionů. Hlavní podmínkou úspěchu je především zapojení veřejnosti do projektu,“ uvedl radní Jan Horký. Silnou stránkou lokality je podle něj nejen její historie, ale i hodnota zdejších stromů a fakt, že se nachází u středních škol, takže by mohla posloužit studentům.

V místě panuje napětí mezi majoritou a minoritou i hluk ze silnic

Místo má však i svá negativa. „V lokalitě panuje sociální napětí mezi minoritou a majoritou. Navíc se park nachází v blízkosti rušných komunikací. S tím vším se musíme vypořádat,“ dodal Horký.

Magistrát už stačil uspořádat veřejné projednání obnovy parku, kterého se zúčastnily desítky lidí, kteří v lokalitě bydlí, a také anketu, jíž se zúčastnilo 347 respondentů. Velkou část z nich tvořili právě studenti blízkých škol. Lidé popsali park jako místo, kde se necítí bezpečně a kde dochází k nepříjemným střetům mezi místními a hlučícími skupinkami, které se tam zdržují.

„Často se objevovaly požadavky na zajištění bezpečnosti. Lidé chtěli posílení hlídek městské policie nebo vybudování kamerového systému, chtěli i více lamp pouličního osvětlení,“ informovala Chalupová.

Lidem vadí i špatné chodníky, špína či psí exkrementy

Ve veřejném slyšení i v anketě pak lidé poukazovali i na špatný stav chodníků a zchátralý mobiliář.

Z historie parku

Základy parku sahají do roku 1920, kdy bylo doporučeno, aby byly na náměstí v Přerově vysazeny jilmy či hloh. O dva roky později otázku zřízení a výsadbu parku za 10 tisíc korun projednalo zastupitelstvo města.

„Někteří občané ale proti tomu podali protest, zastupitelé ovšem rozhodli, že na něj nebudou brát zřetel. Zajímavostí je, že protestující Přerované chtěli, aby tam bylo místo parku tržiště pro selata,“ vzpomněl ředitel přerovského archivu Jiří Lapáček. Nakonec ale místní přijali park za svůj.

„Není tady co navštívit,“ zněla další z mnoha výtek. Jiným respondentům vadila špína, psí exkrementy a celková zanedbanost.

„Návrhy proto směřovaly také k tomu, aby se v parku objevila vyhrazená plocha pro venčení psů,“ vysvětlila mluvčí.

Lidé se vyslovili i pro obnovení provozu veřejných záchodů, které zde kdysi fungovaly, pro zbudování dětského hřiště i prvků pro takzvaný workout čili různé sportovní aktivity a pro větší množství odpadkových košů či umístění stojanů na kola.

„Přibližně polovině respondentů by se líbilo zachování běžného parku s upravenými trávníky, chodníky a posezením. Necelá čtvrtina se vyjádřila pro pořádání kulturních akcí, například promenádních koncertů, stejné množství zde chtělo dětský park,“ shrnula Chalupová.

Společně s parkem na náměstí Svobody chce město obnovit i sousední sad na náměstí Fr. Rasche a oba propojit. I s tímto nápadem místní obyvatelé souhlasili.