„Je pro mě nepochopitelné, že stejní zastupitelé, kteří na jaře hlasovali pro to, abych o pasáži jednal s jejím vlastníkem, teď hlasovali proti koupi,“ řekl náměstek primátora Michal Zácha, který má na starosti majetkoprávní záležitosti města.
Situace je pro Záchu o to paradoxnější, že stejné jednání vedl se stejným majitelem už před pěti lety, kdy na radnici shodou okolností zastával podobný post.
„Tenkrát jsme se dostali až k ceně, ale zastupitelstvo záměr nakonec neschválilo. Když jsem se na radnici vrátil, dostal jsem totožný úkol, ale dál než k úvodnímu jednání jsme nedošli. Mohl jsem si ušetřit práci,“ podotkl.
Přerovská pasáž stojí od roku 1924. Je to dílo významného stavebníka Josefa Köhlera, které dlouho vynikalo nejen architektonicky, ale i svou atmosférou prvorepublikových obchodů. Krámky tam měli obuvník, knihař, cukrář, prodávalo se tam také maso nebo hudební nástroje.
Dnes je ovšem průchod plný prázdných provozoven se zašlými výlohami, kromě městské galerie tu přežívají jen asijské bistro, večerka nebo vietnamský obchod.
Za úpadkem pasáže stojí dlouhodobě zanedbávaná údržba, problematičtí nájemníci některých bytů, ale i pokles počtu zákazníků, kteří před středem města dávají přednost nákupním centrům. Stav pasáže je tristní, místní lidé se jí proto raději vyhýbají.
Zašlá přerovská pasáž |
Samotné město vlastní asi třetinu výloh, od Výstavní síně Pasáž po bývalou prodejnu kol. Rozšíření majetku letos radnice zvažovala ve dvou variantách: město by buď koupilo domy včetně nájemních bytů, nebo aspoň všechny nebytové prostory.
Přestože proti bylo jen minimum zastupitelů, město nakonec neschválilo ani jednu možnost – třináct, potažmo dvanáct zastupitelů se totiž vždy hlasování zdrželo.
„Rozhodly hlasy nerozhodnutých,“ lituje Pavel Ondrůj z opozičního hnutí Společně pro Přerov a Piráti, které řešení budoucnosti pasáže na jaře podnítilo.
Proti byli nakonec i členové dalších opozičních hnutí. Argumentovali tím, že radnice mezitím schválila plán koupit od soukromníků přímo na náměstí TGM i budovu zvanou Emos, kde by měl v budoucnu vzniknout nový magistrát.
„Město má i spoustu dalších nemovitostí ve spodní části náměstí, které musí udržovat. Nemovitost, o které jednáme, je ve špatném stavu. Současní vlastníci na ní vydělávali, ale téměř nic do ní neinvestovali, a teď by ji mělo koupit město. Nemůžu pro to zvednout ruku,“ vysvětloval Radek Pospíšilík z uskupení Za prosperitu Přerova a jeho místních částí. Investice do oprav v pasáži odhadl na 70 až 90 milionů.
Pro náměstka je pasáž už uzavřená záležitost, jiní se nevzdávají
Pro náměstka Záchu jsou v tuto chvíli jednání o koupi pasáže uzavřenou záležitostí.
„Navrhuji, abychom postupně zlepšovali to, co vlastní město. To ale neznamená, že dáme nový vzhled celé pasáži. Nemůžeme tam opravit ani střechu, protože není zakotvená v našich stěnách. A investovat do cizího majetku by nebylo hospodárné,“ uvedl.
Zastupitel Ondrůj se naopak nevzdává. „Jdeme dál s hlavou vzhůru. Drtivá většina politických subjektů v zastupitelstvu měla ve svém programu oživení centra města. Na dalším zasedání chceme navrhnout vyčlenění pasáže jako zvláštní jednotky. Na vizi stále ještě pracujeme,“ sdělil.
Pasáže se jako architektonický prvek objevily na konci 18. století v Paříži, kde sloužily hlavně jako ochrana před nepřízní počasí. Jejich rozmach nastal v 19. století, kdy se rozšířily i do dalších evropských měst včetně Londýna. V Praze začaly vznikat na počátku 20. století.
Přerovská pasáž se za posledních osmdesát let dočkala řady úprav. Největší zásah do původního rázu přinesl listopad 1988.
