Hlavně střední a starší generace Přerovanů si ještě pamatuje, jak do pasáže chodila kupovat nábytek, gramofonové desky nebo nová kola. Dnes se ale průchodu z Kratochvílovy do Palackého ulice lidé raději vyhýbají.
Pasáž je plná prázdných provozoven se zašlými výlohami, kromě městské galerie tu přežívají jen asijské bistro, večerka nebo vietnamský obchod. Město by to rádo změnilo.
„Chceme pasáži vrátit zašlý lesk. Vždyť je to prostor, kterým se nemůže chlubit každé město. Cesta to bude dlouhá a složitá, přesto myslím, že to musíme zkusit,“ řekl Pavel Ondrůj z hnutí Společně pro Přerov a Piráti, jež na posledním zasedání zastupitelstva představilo návrh na jednotnou podobu výloh v pasáži.
Odpovědný radní Michal Zácha z ODS dostal po hlasování zastupitelů za úkol jednat s vlastníky provozoven. Město totiž v pasáži vlastní asi třetinu výloh, od Výstavní síně Pasáž po bývalou prodejnu kol.
„Odbor majetku připravuje výměnu výloh v našich prostorech, ale než k tomu dojde, jsme přesvědčeni, že je třeba domluvit se i s ostatními,“ tvrdí Ondrůj.
Pasáž je dílem slavného stavebníka Köhlera
Příčin toho, jak dnes kdysi proslavená pasáž vypadá, je podle něj víc: od údržby, kterou dlouhodobě zanedbávali a dodnes zanedbávají někteří majitelé, přes problematické nájemníky s divokým chováním, po obecný pokles významu maloobchodu, který podléhá konkurenci nákupních center.
Zašlá přerovská pasáž |
„Město by mělo hrát roli hybatele, který zastřeší jednání všech vlastníků a třeba i stanoví pravidla obnovy. Může nabídnout své prostory za výhodný nájem a motivovat obchodníky k jejich obsazení. Anebo může dokonce koupit veřejné plochy průchodu a zajistit jejich rekonstrukci a každodenní údržbu,“ myslí si zastupitel Ondrůj.
Pasáže jako architektonický prvek se zrodily už na konci 18. století v Paříži, kde sloužily hlavně jako ochrana před počasím.
„Jejich rozvoj nastal v 19. století a rozšířil se i do dalších měst, jako Londýn nebo Praha, kde pasáže začaly vznikat na počátku 20. století,“ popsal ředitel přerovské pobočky státního archivu Jiří Lapáček.
Přerov má svou pasáž od roku 1924. Dílo významného stavebníka Josefa Köhlera vynikalo nejen architektonicky, ale i svou atmosférou prvorepublikových obchodů. Provozovny přerovských živnostníků se tam často střídaly. Například v roce 1930 tam lidé našli obuvníky, knihaře, cukráře, modistku, ale také řeznictví a uzenářství či prodejnu hudebních nástrojů.
Kvůli promenádujícím nelze projíti, stěžovali si lidé před sto lety
Svědčí o tom například zápis policejního nadstrážníka Antonína Hasoně z ledna 1930.
„Na každodenní stížnosti obecenstva, které nemůže přes Pasáž projíti, musí policie zakročovati, aby alespoň částečně byl průchod uvolněn, a veškeré napomínání promenádujících, že Pasáž slouží pro průchod a né ku promenádě, zůstává bezvýsledné,“ popsal.
„A jelikož přes napomínání nikdo nebyl ještě pro neuposlechnutí potrestán, promenádující omladina jako pro výsměch promenáduje se každodenně zase dále, což občanstvo roztrpčuje, a slyšet výroky, že v jiném městě by se to netrpělo, aby se v Pasáži promenádovalo. Promenádou v Pasáži je skutečně průchod obecenstvu znemožněn a zákaz byl by oprávněn,“ dodal.
Na místě dnešní pasáže býval dříve takzvaný dobrovolný průchod z Kratochvílovy (dříve Velké kostelní) do Palackého ulice. V Kratochvílově ulici byly zbořeny nízké domy a místo nich v roce 1923 vznikl třípatrový obytný a obchodní dům s číslem 120 a současně s ním i další dvoupatrová budova do ulice Palackého.
K domu v Kratochvílově ulici přiléhalo střední křídlo s částí obchodní pasáže. Druhá polovina zastřešeného průchodu od ulice Palackého se stavěla v roce 1928, kdy Josef Köhler vybudoval v Kratochvílově ulici třípatrový dům s podkrovím, který dostal popisné číslo 119.
Za posledních osmdesát let se prostory navazující na pasáž dočkaly řady úprav. Největší zásah do původního rázu přišel v listopadu 1988.
