Akci s civilními i vojenskými poctami zahájil ve dvě hodiny odpoledne vojenský trubač. Rausnitz totiž za druhé světové války už ve čtrnácti letech navlékl uniformu zahraniční československé jednotky.
Pietu doprovodil hudbou Přerovský komorní orchestr, mezi pozvanými řečníky byl například současný primátor Petr Měřínský i jeho předchůdce Vladimír Puchalský, generální ředitel Meopty Vítězslav Moťka, zástupce ředitele krajského vojenského velitelství v Olomouci Eduard Trtílek či Jiří Kubala z přerovského spolku letců.
Rodinu pak zastupovali synovec Gerald Rausnitz, manželka Marie Vlašicová, prasynovec David Rausnitz a bratranec Steve Israeler. Zazněla také česká hymna.
„Paul Rausnitz je pro mne navždy neobyčejný člověk, vlastenec a Přerovan. Jeho způsob přemýšlení a komunikace byl jedinečný, svrchovaně lidský. Takoví lidé se již nerodí,“ shrnul svou vzpomínku na Rausnitze už v listopadu Puchalský, který mu letos předával čestné občanství města jako teprve druhému v novodobé historii.
Nejprve prchal s rodinou před nacisty, pak před komunisty
Rausnitz se narodil 9. března 1928 v rodině židovského lékaře v Jablonci nad Nisou. Těsně před válkou utekl s rodiči a dvěma bratry přes Polsko do bývalého Sovětského svazu, kde se celá rodina později připojila ke Svobodově armádě a společně s ní se vrátila zpět do Prahy.
Po válce ovšem zůstali Rausnitzovi doma jen krátce. V roce 1946 se usadili v USA, vycítili totiž, že jejich rodná země opět nebude volná.
„Věděli jsme to, protože jsme už byli v Sovětském svazu. Zažili jsme komunismus u jeho kořene. Československo se muselo zavázat, že nepřijme pomoc od Američanů, a tehdy jsme si říkali: Když má Moskva takový vliv na pražskou vládu, nebudeme přece čekat, až budeme mít zase další těžkosti,“ vysvětloval Rausnitz, proč se rodina přestěhovala do New Yorku.
Paulovi bylo tehdy 18 let. S bratry Waltrem a Egonem založili firmu WEPRA a přes matčin podnik v Jablonci importovali do Ameriky českou bižuterii. Když jim komunisté jablonecký majetek zkonfiskovali, začali spolupracovat se světoznámou klenotnickou firmou Swarovski.
„Přerovský Baťa“ zachránil Meoptu investicí i kontakty
V roce 1988 bratři kvůli vysokému věku firmu prodali zpět Swarovským a nechali si jen druhý podnik, firmu TCI Group, který se později přejmenoval na Meopta USA. Paulu Rausnitzovi patřil i přerovský podnik Meopta-optika, kde zakotvil už pár měsíců po revoluci v roce 1989.
„Byl jsem tehdy na obhlídce také v Polsku a na Slovensku, ale jakmile jsem přijel do Přerova, hned mě to tu chytlo za srdce. Měl jsem klapky na očích, šel jsem do toho,“ říkal s humorem.
Meopta, která před revolucí zaměstnávala šest tisíc lidí, přišla v roce 1989 o stěžejní vojenské zakázky a byla jako potápějící se loď. Čechoameričan Rausnitz ji postupně koupil, splatil její dluhy a bezmála miliardovou investicí dostal nad vodu.
Nositel Medaile za zásluhy I. stupně a ceny Gratias Agit, laureát Ceny Arnošta Lustiga a řady dalších ocenění zemřel 11. listopadu ve spánku ve Švýcarsku, kam se odjel zotavit, neboť se necítil dobře.
Ještě necelý týden předtím byl ale v Přerově, kde měl v Meoptě schůzku s klienty, navzdory svému věku do poslední chvíle řídil firmu a řešil plány do budoucna. Pohřben byl v New Yorku.
