Archeologové našli v Přerově zbytky předprůmyslových pecí na vápno

  16:33aktualizováno  16:33
Zajímavou technickou památku odkryli archeologové během záchranného výzkumu spojeného s další etapou oprav sídliště v Přerově-Předmostí. Ve výkopu stání na kontejnery ve svahu předmosteckého hřbitova narazili na pozůstatky několika vápenických pecí z dob, kdy se vápno ještě nepálilo průmyslově.

Pohled na pece na pálení vápna, které objevili přerovští archeologové u hřbitova v místní části Předmostí. Staré mohou být až stovky let. | foto: archiv Zdeňka Schenka

Přerov byl v 19. století prvním městem u nás, které mělo továrnu na výrobu vápna. Poslední nálezy archeologů ale svědčí o tom, že lidé tady vápno „podomácku“ pálili možná i stovky let předtím.

„Doufám, že jsme stavební práce příliš nezdrželi, ale takovou archeologickou situaci nemáme možnost dokumentovat příliš často. V centru Předmostí jde o první dokumentovanou vápenickou pec obdélné varianty jámového typu,“ řekl vedoucí výzkumu a archeolog Muzea Komenského Zdeněk Schenk.

Odhalené části pecí na pálení vápna odborníci datují do období novověku. Usuzují přitom, že výchozí surovinou pro výrobu vápna byl místní devonský vápenec, jehož využití má v této místní části Přerova dlouhou tradici.

„První zmínky o těžbě místního vápence máme doloženy v urbáři přerovského panství z roku 1564, kde je zmíněno, že lámat kámen mohl každý, kdo řádně zaplatil,“ vysvětlil Schenk.

Z vápence jsou i základy kostela v Předmostí

O tom, že devonský vápenec byl v Přerově strategickým stavebním materiálem, svědčí zdejší stavby. Byly z něj vyzděny například gotické základy kostela svaté Máří Magdaleny v Předmostí či základy bratrského sboru z roku 1554, které se přerovským archeologům podařilo odkrýt v letech 2012 až 2013 v místě památníku jednoty bratrské v lokalitě Na Marku.

Dalším důležitým stavebním materiálem v přerovském regionu byl i sladkovodní vápenec – travertin, který se v okolí Přerova nápadně koncentruje. Zdroje tohoto stavebního kamene se podle Schenka vedle přerovské travertinové kupy, na které stojí přerovské Horní náměstí, nacházely v Kokorách, Tučíně či Želatovicích.

Převážně z travertinu bylo na přelomu 15. a 16. století vyzděno městské opevnění a velká část měšťanských domů na Horním náměstí v Přerově.

„Hlavní roli pro stavebníka hrála dostupnost a množství vhodné suroviny v daném místě. Například v Lipníku nad Bečvou se v případě lomového kamene použitého na stavbu městských hradeb s vápencem a travertinem prakticky nesetkáme. Zde byla fortifikace postavena z kulmských břidlic, drob a prachovců, které byly lámány v okolních lomech,“ shrnul archeolog.

Důležitým stavebním materiálem nebyl jen samotný kámen, ale i vápno, které lidé z vápence pálili. Vápenec se rozpadá už při teplotě okolo 650 °C, pálí se však při teplotě 900–1 250 °C. Stěny pecí odkrytých v Předmostí byly vypáleny do cihlově červena.

„Síla stěn se pohybovala okolo 0,3 až 0,4 metru. Sprašové podloží kolem topeniště bylo vypáleno do oranžova. U samotného dna pece jsme zachytili tenkou vápennou krustu. V zásypu bylo vedle zlomků mazanice velké množství drobnějších kousků devonského vápence, které byly nadrceny z důvodu urychlení procesu pálení,“ popsal Zdeněk Schenk.

Průmyslově se vápno začalo pálit až v roce 1858

Kvůli nedostatku citlivějšího datačního materiálu je podle něj obtížné tyto nálezy přesně časově zařadit. Archeologicky doložené pozůstatky vápenických pecí však pocházejí z doby před vznikem hřbitova v Předmostí v roce 1853. Do té doby se pohřbívalo na hřbitově, který se rozprostíral kolem kostela svaté Máří Magdaleny.

„Lze uvažovat, že podobné vápenické pece byly po několik staletí běžně zabudovávány do svahů zavátých spraší při úpatí vápencového návrší Skalka,“ doplnil archeolog.

Éra průmyslového zpracování vápence začala v roce 1858, kdy se v Přerově rozjela vůbec první kruhová vápenka v českých zemích. Stála na pravém břehu Bečvy za železným mostem. Na svou dobu moderní průmyslový podnik založili podnikatelé Leopold baron Heydebrand a Lass z Pruska.

„Vápenka produkovala denně 200 měřic vápna a bylo v ní zaměstnáno deset lidí. Dalších dvanáct pracovalo ve vápencovém lomu v Předmostí, odkud se materiál přepravoval do vápenky,“ uvedl Schenk. Jedna z vápenek se nacházela rovněž u vápencového lomu Žernová pod Lipovou.

Jak taková kruhová pec na pálení vápna vypadala, mohou obyvatelé přerovského regionu vidět na příkladě dodnes stojící kruhové vápenky z roku 1872 adaptované na motorest Vápenka při výjezdu z Teplic nad Bečvou směrem na Valašské Meziříčí.

„Vápenické pece odkryté u hřbitova v Předmostí jsou zajímavou technickou památkou z doby, kdy se vápno nepálilo průmyslově v tak velkém objemu,“ podotkl archeolog.

Nejčtenější

V Německu ukradený luxusní mercedes prozradilo nedobrzdění na D46

Řidič mercedesu na dálnici nedobrzdil a narazil do fabie zpomalující kvůli...

Vyšetřování na první pohled běžné dopravní nehody na dálnici D46 odhalilo krádež luxusního vozu. Řidič mercedesu za...

Za smrt dvou dětí v jiném autě dostal opilec o dva roky víc, vinu neuznal

Josef Ondrýsek u olomouckého krajského soudu žádá o snížení trestu za tragickou...

Na osm a půl roku vězení zpřísnil olomoucký krajský soud trest Josefu Ondrýskovi, který na jaře zavinil v opilosti...

Zemřel majitel výrobce optiky Meopta. Přezdívalo se mu přerovský Baťa

Úspěšný byznysmen Čechoameričan Paul Rausnitz, který v 90. letech zachránil...

V neděli zemřel podnikatel a válečný veterán Paul Rausnitz, který ze dna přivedl ke globálnímu úspěchu výrobce...

Vjezdový systém dodala firma stíhaného lobbisty, nemocnice řeší potíže

Pohled na jeden z vjezdů do olomoucké fakultní nemocnice. Po změně v systému...

Nový vjezdový systém měl od 1. listopadu výrazně modernizovat a usnadnit pacientům parkování v areálu Fakultní...

Vizita u 50 pacientů a lékař bez atestace. Špitál šokoval i soudního znalce

Okresní soud v Přerově začal projednávat případ, ve kterém jsou dva přerovští...

Na tristní personální situaci v českých špitálech poukázal případ, který nyní rozplétá soud v Přerově. Dva chirurgové...

Další z rubriky

Hranicím vládne sedm stran. Pro funkce cokoliv, kritizuje vítěz z opozice

Zasedání brněnského zastupitelstva (17. června, 2014).

Nebývalé množství překvapení přinesl povolební vývoj v Hranicích na Přerovsku. Radnici bude příští čtyři roky vládnout...

Paraglidistka zůstala viset vysoko v korunách stromů, sundali ji hasiči

Paraglidistka uvázla u Lipníku nad Bečvou v korunách stromů ve zhruba...

Náročný zásah odpoledne absolvovali hasiči z Přerovska. V náročném terénu na okraji lesa museli vysvobodit...

Dívce se ve škole smáli kvůli pupíku, po unikátní operaci se těší do plavek

Unikátní zákrok provedli plastičtí chirurgové z Fakultní nemocnice v Olomouci....

Unikátní zákrok provedli plastičtí chirurgové z Fakultní nemocnice v Olomouci. Devítiletou dívku operovali šetrně...

Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže
Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže

Doba, kdy v žádné domácí lékárničce nechyběl klasický rtuťový teploměr, už je dávno pryč. Nahradila ho celá řada inovativních nástupců, které se liší způsobem i přesností měření, ale také cenou. Žádná domácnost, především pak s malými dětmi, by bez teploměru zůstat neměla.

Najdete na iDNES.cz