Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové našli v Přerově zbytky předprůmyslových pecí na vápno

  16:33aktualizováno  16:33
Zajímavou technickou památku odkryli archeologové během záchranného výzkumu spojeného s další etapou oprav sídliště v Přerově-Předmostí. Ve výkopu stání na kontejnery ve svahu předmosteckého hřbitova narazili na pozůstatky několika vápenických pecí z dob, kdy se vápno ještě nepálilo průmyslově.

Pohled na pece na pálení vápna, které objevili přerovští archeologové u hřbitova v místní části Předmostí. Staré mohou být až stovky let. | foto: archiv Zdeňka Schenka

Přerov byl v 19. století prvním městem u nás, které mělo továrnu na výrobu vápna. Poslední nálezy archeologů ale svědčí o tom, že lidé tady vápno „podomácku“ pálili možná i stovky let předtím.

„Doufám, že jsme stavební práce příliš nezdrželi, ale takovou archeologickou situaci nemáme možnost dokumentovat příliš často. V centru Předmostí jde o první dokumentovanou vápenickou pec obdélné varianty jámového typu,“ řekl vedoucí výzkumu a archeolog Muzea Komenského Zdeněk Schenk.

Odhalené části pecí na pálení vápna odborníci datují do období novověku. Usuzují přitom, že výchozí surovinou pro výrobu vápna byl místní devonský vápenec, jehož využití má v této místní části Přerova dlouhou tradici.

„První zmínky o těžbě místního vápence máme doloženy v urbáři přerovského panství z roku 1564, kde je zmíněno, že lámat kámen mohl každý, kdo řádně zaplatil,“ vysvětlil Schenk.

Z vápence jsou i základy kostela v Předmostí

O tom, že devonský vápenec byl v Přerově strategickým stavebním materiálem, svědčí zdejší stavby. Byly z něj vyzděny například gotické základy kostela svaté Máří Magdaleny v Předmostí či základy bratrského sboru z roku 1554, které se přerovským archeologům podařilo odkrýt v letech 2012 až 2013 v místě památníku jednoty bratrské v lokalitě Na Marku.

Dalším důležitým stavebním materiálem v přerovském regionu byl i sladkovodní vápenec – travertin, který se v okolí Přerova nápadně koncentruje. Zdroje tohoto stavebního kamene se podle Schenka vedle přerovské travertinové kupy, na které stojí přerovské Horní náměstí, nacházely v Kokorách, Tučíně či Želatovicích.

Převážně z travertinu bylo na přelomu 15. a 16. století vyzděno městské opevnění a velká část měšťanských domů na Horním náměstí v Přerově.

„Hlavní roli pro stavebníka hrála dostupnost a množství vhodné suroviny v daném místě. Například v Lipníku nad Bečvou se v případě lomového kamene použitého na stavbu městských hradeb s vápencem a travertinem prakticky nesetkáme. Zde byla fortifikace postavena z kulmských břidlic, drob a prachovců, které byly lámány v okolních lomech,“ shrnul archeolog.

Důležitým stavebním materiálem nebyl jen samotný kámen, ale i vápno, které lidé z vápence pálili. Vápenec se rozpadá už při teplotě okolo 650 °C, pálí se však při teplotě 900–1 250 °C. Stěny pecí odkrytých v Předmostí byly vypáleny do cihlově červena.

„Síla stěn se pohybovala okolo 0,3 až 0,4 metru. Sprašové podloží kolem topeniště bylo vypáleno do oranžova. U samotného dna pece jsme zachytili tenkou vápennou krustu. V zásypu bylo vedle zlomků mazanice velké množství drobnějších kousků devonského vápence, které byly nadrceny z důvodu urychlení procesu pálení,“ popsal Zdeněk Schenk.

Průmyslově se vápno začalo pálit až v roce 1858

Kvůli nedostatku citlivějšího datačního materiálu je podle něj obtížné tyto nálezy přesně časově zařadit. Archeologicky doložené pozůstatky vápenických pecí však pocházejí z doby před vznikem hřbitova v Předmostí v roce 1853. Do té doby se pohřbívalo na hřbitově, který se rozprostíral kolem kostela svaté Máří Magdaleny.

„Lze uvažovat, že podobné vápenické pece byly po několik staletí běžně zabudovávány do svahů zavátých spraší při úpatí vápencového návrší Skalka,“ doplnil archeolog.

Éra průmyslového zpracování vápence začala v roce 1858, kdy se v Přerově rozjela vůbec první kruhová vápenka v českých zemích. Stála na pravém břehu Bečvy za železným mostem. Na svou dobu moderní průmyslový podnik založili podnikatelé Leopold baron Heydebrand a Lass z Pruska.

„Vápenka produkovala denně 200 měřic vápna a bylo v ní zaměstnáno deset lidí. Dalších dvanáct pracovalo ve vápencovém lomu v Předmostí, odkud se materiál přepravoval do vápenky,“ uvedl Schenk. Jedna z vápenek se nacházela rovněž u vápencového lomu Žernová pod Lipovou.

Jak taková kruhová pec na pálení vápna vypadala, mohou obyvatelé přerovského regionu vidět na příkladě dodnes stojící kruhové vápenky z roku 1872 adaptované na motorest Vápenka při výjezdu z Teplic nad Bečvou směrem na Valašské Meziříčí.

„Vápenické pece odkryté u hřbitova v Předmostí jsou zajímavou technickou památkou z doby, kdy se vápno nepálilo průmyslově v tak velkém objemu,“ podotkl archeolog.




Nejčtenější

Odešli ze světa financí a rok mýtili les. Srub mají dokonale promyšlený

Srub zaujme svou konstrukcí již zvenku.

Srub zasazený na pozemku v blízkosti lesa je obklopený volným nezastavěným prostorem a pastvinami s koňmi. Koncept...

Nechte nás kopat déle, žádají archeologové na posledním úseku dostavby D1

Pohled na probíhající archeologický průzkum na trase posledního úseku dostavby...

O půl roku navíc požádali Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) archeologové, kteří zkoumají budoucí trasu posledního úseku...



Opravený park v přerovské romské čtvrti ničí vandalové už před kolaudací

Čerstvě opravený park na přerovském náměstí Františka Rasche už se stal terčem...

Ani do formálního dokončení stavebních prací nevydržel bez poničení nově opravený parčík na přerovském náměstí...

Za nehodu v opilosti, při níž zemřela žena, hrozí exhokejistovi až osm let

Řidič v olomoucké Wolkerově ulici narazil do sloupu veřejného osvětlení. Mladá...

Policie obvinila z usmrcení z nedbalosti řidiče auta, který v prosinci boural v olomoucké Wolkerově ulici. Při nehodě...

Čínský investor přinesl do fotbalového klubu peníze i stín sázkařské mafie

Fotbalové hřiště, tribuna a klubová šála FK Mohelnice.

Ve světě fotbalu působil donedávna klub z Mohelnice na Šumpersku rozruch nanejvýš netypickou fialovou barvou dresů. Od...

Další z rubriky

Sníh zasypal i olomoucké hřiště, Sigma soupeře deklasovala

Během přípravného zápasu Sigmy Olomouc s Hradcem Králové se museli fotbalisté...

Silné sněžení, které zasáhlo hlavně východní část republiky, poznamenalo také přípravný fotbalový zápas mezi Sigmou...

Olomoucký kraj se stal Zemanovou baštou, zúročil i svých pět návštěv

Prezident Miloš Zeman zahájil ve středu 8. listopadu 2017 v Olomouci svou už...

Jednou z volebních bašt Miloše Zemana se při prvním kole prezidentských voleb ukázal být Olomoucký kraj. Současný...

Baziliku na Svatém Kopečku už brzy zapíší na elitní seznam památek

Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce.

Rok 2018 se významně zapíše do historie barokního areálu na Svatém Kopečku u Olomouce. Už brzy totiž tento skvost...

Najdete na iDNES.cz