To, že se Přerov stane akcionářem Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje, schválili zastupitelé na konci loňského roku. K rozhodnutí město tlačil fakt, že od roku 2024 měl začít platit zákaz skládkování a obce musejí najít jiná řešení, jak se odpadů zbavovat.
Přerovská radnice se dala na cestu společného nakládání s odpadem, kterou narýsoval kraj.
„Nákup akcií krajské akciovky znamená nebezpečí výrazného zvýšení cen. Po započítání nákladů na vybudování překladišť a odvoz odpadu do některé ze spaloven hrozí, že roční poplatek za likvidaci vzroste ze 700 na 1 400 až 1 500 korun,“ varuje ale Radek Pospíšilík ze zastupitelského klubu hnutí Trikolóra.
Zmíněná lhůta navíc nemusí platit. Prvním čtením ve Sněmovně prošel zákon, v němž je termín posunut až na rok 2030.
Přerovská Trikolóra chce času navíc využít k posouzení toho, zda pro město není výhodnější vybudovat si své malé ZEVO neboli zařízení pro energetické využití odpadů. Tento pojem přitom před osmi lety děsil Přerovany natolik, že kvůli němu pořádali v ulicích protestní pochody.
Město má na dodávku tepla desetiletý kontrakt s Veolií
Opozice vychází ze studie, kterou si nedávno nechala zpracovat městská společnost Teplo Přerov.
„Společnost má dnes na účtě téměř 200 milionů korun, takže by neměl být problém zařízení postavit. Hlavní ale je, že při současných cenách by občané neplatili za gigajoule tepla víc než 478 korun. Stali bychom se v tomto ohledu nejlevnějším městem,“ popsal Pospíšilík.
Kapacita ZEVO by podle něj byla 15 tisíc tun odpadu ročně, což by městu produkujícímu dvanáct tisíc tun stačilo. S vlastním zařízením by navíc radnice podle Pospíšilíka měla větší kontrolu nad zisky i vývojem cen za likvidaci odpadů.
Podle předsedy představenstva Teplo Přerov a radního Petra Vrány (ANO) vznikla studie na malé ZEVO jako argument pro vyjednávání o ceně tepla se společností Veolia. Nadnárodní koncern provozuje místní teplárnu, jež prostřednictvím Tepla Přerov zásobuje centrálním teplem 14 tisíc domácností.
„Myšlenka na vybudování mini ZEVO nám pomohla při vyjednávání s Veolií v rámci desetileté dodávky tepla. Povedlo se dohodnout, že Přerované budou mít v rámci srovnatelných měst druhou nejlevnější cenu tepla v republice,“ uvedl Vrána. Letos lidé ve městě zaplatí za gigajoule tepla 532 korun.
Teplárna bude po přestavbě schopná spalovat vytříděný odpad
Vypovědět v prosinci uzavřený kontrakt s Veolií by podle Vrány znamenalo čelit žalobě.
„Už jen proto, že firma v Přerově investuje 1,5 miliardy do modernizace rozvodů a dvou nových multipalivových kotlů,“ podotkl.
Představa, že by se ve městě kromě těch teplárenských kouřilo i z komínu městské spalovny, se navíc nelíbí ekologům. Konkrétně Hnutí Duha víc než ZEVO fandí technologii, kterou nově zavádí Veolia. Ta bude moci ve svých nových kotlích v libovolném poměru spalovat biomasu a tuhé alternativní palivo (TAP).
Ekologům je sympatičtější to, že k výrobě TAP je potřeba komunální odpad vytřídit, kdežto ZEVO k dalšímu třídění nic nenutí. Spálí totiž 99 procent odpadků ze směsných popelnic.
„Podle evropských směrnic musíme do roku 2035 zvýšit recyklaci ze současných 20 na 65 procent. To znamená asi čtyřikrát zvýšit třídění odpadu! Na to je schopen lépe reagovat multipalivový kotel. Pokud nebude mít dostatek paliva z odpadů, může využít biomasu. Postavit spalovnu na směsný komunální odpad je hodně rizikové,“ myslí si Ivo Kropáček z Hnutí Duha.
