Lidé z Chemiku měli na hledání náhradního bydlení prakticky jen necelé dva týdny. Provozovatel ubytovny sice o termínu věděl od poloviny prosince, o tom, že Chemik skutečně končí, ale nájemníky informoval až poté, co mu radní v lednu odmítli znovu prodloužit nájemní smlouvu.
Hlavně rodinám s dětmi, pro které další ubytovny ve městě neměly místo, proto museli pomoci sociální pracovníci magistrátu i nevládní organizace.
„Řešili jsme přednostně rodiny. Ještě v den, kdy měla být ubytovna už prázdná, neměla bydlení například matka se třemi dětmi. S pomocí sociálních pracovníků magistrátu jsme jí pomohli přes všechny překážky vyjednat místo v azylovém domě. Její partner musel jít bydlet jinam,“ popsala mentorka sdružení Podané ruce Alexandra Burdová.
Rozdělení rodin bylo podle ní v dané situaci nejméně bolestivé řešení.
„Kdyby zůstaly na ulici, přišly by o děti. Takto mají čas hledat si společné bydlení,“ doplnila.
Za každý den navíc platí provozovatel pokutu dva a půl tisíce
Chemika od roku 2013 provozuje firma První KPU. Její jednatel František Kornel popsal, že na stěhování nájemníků nasadil všechna dostupná auta a pracovníky.
„Děláme maximum pro to, aby ubytovna byla co nejdříve prázdná. Dvěma ženám jsem ubytování našel sám a do stěhování jsem zapojil i vlastní lidi. Poslední nájemník odchází ve středu ráno,“ řekl Kornel, kterého podle jeho slov každý den navíc stojí dva a půl tisíce, jež platí městu jako pokutu.
Pokud by nesplnil ani novou lhůtu, je radnice připravena sáhnout k ještě ostřejším krokům.
„Pokud nebude Chemik připraven k převzetí ani 1. února, bude ze strany města pravděpodobně podána žaloba na vyklizení prostoru,“ řekla ČTK Pavla Roubalíková z kanceláře primátora.
