Až do konce března je na výstavě k vidění například torzo tarasnice z Tovačova, fragmenty děl z hradu Helfštýna či světový unikát v podobě plátové zbroje ze Žeravic.
„Představujeme jak starší nálezy militarií, které do sbírek odevzdávali nálezci již počátkem 20. století, tak nálezy z poměrně nedávné doby,“ říká jeden z kurátorů archeolog Zdeněk Schenk. Celé Přerovsko bylo podle něj po vojenské stránce mimořádně exponované území.
„Přerov stojí bez nadsázky na křižovatce někdejších dálkových obchodních cest. Mimo to, že tudy kráčely karavany kupců, proudily tu v rámci válečných konfliktů i různé armády,“ tvrdí Schenk.
Expozice začíná kolapsem Velké Moravy, tedy nálezy spojenými s obdobím raného a vrcholného středověku. Historicky sem zapadá například okupace Přerova vojenskou posádkou polského krále Boleslava Chrabrého. Ten se na počátku 11. století zmocnil celé Moravy a připojil si ji ke svému území na celá dvě desetiletí – až do roku 1019.
Archeologům se v 80. letech 20. století podařilo zachytit takzvaný polský horizont a zároveň opevnění, které bylo vybudováno kolem dnešního Horního náměstí.
„Z tohoto místa pocházejí i drobné nálezy – kupříkladu zlomek zdobené bronzové ostruhy,“ řekl Schenk.
Výstava mimo jiné názorně ukazuje vývoj mečů
Už na přelomu 14. a 15. století, zhruba v období husitských válek, byl pak vyroben unikátní soubor plátových zbrojí, který byl v 60. letech 19. století nalezen na dnes již zničeném tvrzišti v Žeravicích. Ve vynikajícím stavu se tam našly čtyři kyrysy, což je plátový ochranný kryt trupu.
„Dá se říct, že jde o jednu z nejstarších dochovaných plátových zbrojí vůbec,“ doplnil Schenk.
Největší zastoupení má na výstavě široká škála druhů a typů vrcholně a pozdně středověkých militarií, mezi nimi hlavně kolekce mečů, které názorně ilustrují vývoj této exkluzivní zbraně od 9. do počátku 16. století.
„Většina z nich nebyla veřejnosti prozatím nikdy představena,“ poznamenal archeolog. Za zmínku stojí i kolekce tesáků, seker či mnoho typů ostruh.
Závěr výstavy její autoři věnovali třicetileté válce, která dramaticky zasáhla do života tisíců obyvatel měst a vesnic na střední Moravě. K vidění jsou drobné předměty z průzkumu vojenského polního tábora u Horní Moštěnice, kde na sklonku léta 1643 pobývala švédská armáda vedená jednou z nejvýznamnějších postav doby, generálem Lennartem Torstensonem.
