Město nejenže zdravotnickému gigantu miliardáře Tomáše Chrenka, který si od Olomouckého kraje pronajímá tři nemocnice, nabídlo uvolněnou školní budovu, ale schválilo i to, že ji opraví. Arcibiskupství chce zase přispět podílem na výuce a kraj hodlá vše zastřešit.
Ředitelka hranické školy Hana Čamborová, jež loni musela z Přerova po 28 letech odstěhovat odloučené pracoviště s desítkami studentů, to ovšem sleduje s hořkostí. O otevření vyšší odborné školy totiž sama usilovala.
„Vyšší odborná škola jde mimo nás, což mě velmi mrzí. O možnost otevřít tento obor jsem poprvé požádala kraj už před dvěma lety. Podporovala nás přerovská i prostějovská nemocnice, nicméně to nevyšlo,“ říká Čamborová.
O zrušení odloučeného pracoviště hranické školy rozhodla na konci svého volebního období už krajská koalice ČSSD a KSČM. Její současní nástupci z hnutí ANO, ODS a ČSSD usnesení nezměnili.
„Pro přemístění detašovaného pracoviště byl racionální důvod. V Hranicích se pro účely střední zdravotnické školy spravila budova, která byla natolik velká, že aby byla využita, přestěhovaly se přerovské třídy tam,“ vysvětluje náměstek hejtmana a přerovský radní za ANO Petr Vrána.
Z Přerova se studenti stěhovali i kvůli nevyhovujícím podmínkám. Kraj, kterému v té době budova patřila, odmítl investovat do oprav.
Soukromý provozovatel školy je pro nás výhodnější, zní z kraje
Vedoucí odboru školství Miroslav Gajdůšek si nepamatuje, že by hranická škola usilovala o otevření VOŠ.
„To mě překvapilo. Nicméně už když se stěhovala do Hranic, deklarovali jsme, že jedna VOŠ v kraji (jediná je zatím v Olomouci, pozn. red.) nestačí. Už tehdy jsme hovořili o tom, že by bylo záhodno vytvořit v Přerově VOŠ. Je úplně jedno, jestli ji zřídí soukromník, kraj, církev nebo město. Důležité je, že se ta nabídka v regionu objeví,“ říká Gajdůšek.
Soukromého zřizovatele kraj podle Gajdůška podporuje i proto, že taková škola jej vyjde levněji.
„Finančně je pro nás zajímavější, když zřizovatelem nejsme. Ekonomika, která by šla za krajem, půjde za soukromým subjektem,“ shrnul Gajdůšek s tím, že kraj do školy nebude investovat žádné peníze, podporovat ji bude nanejvýš nabídkou dotací.
Podle senátorky je to až příliš vstřícný postoj k Agelu
I v Přerově, jehož dřívější zastupitelé byli proti stěhování střední zdravotnické školy, má Agel zelenou. Do budovy, kterou město od kraje získalo výměnou za zámeček v Pavlovicích, vsadí nová okna a přidá zateplení. Investice vyjde na deset milionů korun.
„Počítáme s tím, že během zimy bychom zakázku vysoutěžili a příští rok začali opravovat, aby budova byla připravená na školní rok 2020/2021,“ řekl primátor za ANO Petr Měřínský. Opravy se podle radnice promítnou do výše nájmu.
Město se tak ale připravuje o budovu, kam mohlo přestěhovat své úředníky. Ti sídlí na několika místech v centru, přičemž jedno z nich si radnice musí pronajímat.
Zatímco radní v čele s exprimátorem Vladimírem Puchalským o uvolněné školní budově uvažovali i jako o alternativě pro magistrát, pro Měřínského a jeho náměstky z ANO i ODS to není aktuální téma.
Krajská opoziční zastupitelka a senátorka za Přerovsko Jitka Seitlová (KDU-ČSL) vyčítá podle ní až příliš vstřícný postoj k Agelu jak obecní, tak krajské samosprávě.
„Nic proti tomu, že Agel chce mít soukromou školu pro zdravotní sestřičky. To je legitimní, sester je málo. Ale to, že kraj zruší své zařízení, přesune ho do Hranic a pak podporuje soukromou firmu, v podstatě konkurenci své školy, mi v pořádku nepřipadá,“ upozorňuje senátorka.
Hejtmanství přispělo Agelu i 25 miliony na nové oddělení LDN
Jak dodala, její zastupitelský klub (KDU-ČSL a Strana zelených) s podivem sledoval už to, jakým způsobem kraj podporuje Agel v případě pronajaté nemocnice v Prostějově. Tam se nyní za 25 milionů rozšiřuje budova léčebny dlouhodobě nemocných s tím, že její součástí bude i pět pokojů paliativní péče.
„Aniž to bylo nějak připravené a aniž jsme k tomu měli podklady, odhlasovaly se na zastupitelstvu velké peníze na rozšíření objektu, který má v pronájmu Agel. Prostějov přitom není z hlediska paliativy krizové místo, tato péče nejvíc chybí na severu kraje,“ podotýká Seitlová.
Hejtman Ladislav Okleštěk investici hájí. „Spolupráce s prostějovskou nemocnicí postupuje v souladu s krajskou koncepcí podpory paliativní péče, na které se podílela řada odborníků. Tyto postupy jsme opakovaně projednávali se všemi předsedy zastupitelských klubů, včetně zástupců opozice,“ uvedl Okleštěk.
Podle dalšího z opozičních zastupitelů a senátora Lumíra Kantora, jenž se na koncepci sám podílel, však rozšíření LDN nešlo zabránit.
„Tato investice byla částečně schválena už před zřízením pracovní skupiny pro koncepci paliativní péče,“ upozornil před časem.
Jaké konkrétní plány má Agel v Přerově, není zcela zřejmé. „Záměr zřídit VOŠ je reakcí na nedostatek zdravotnického personálu. Měla by vzniknout díky příkladné spolupráci naší zdravotnické skupiny s Olomouckým krajem,“ říká mluvčí Agelu Lucie Drahošová.
