Příběh rokuJan Prášil se účastní soutěže EY Podnikatel roku a soutěží i o cenu čtenářů za nejlepší podnikatelský příběh. Hlasovat pro něj můžete v anketě ZDE |
Na studiích se věnoval zemědělství, genetice rostlin, semenářství, a navíc zkoušel šlechtit. Takže otázka zaměstnání byla pro Jana Prášila předem téměř vyřešena. Krátce po revoluci nastoupil do tehdy ještě státního podniku Sempra zabývajícího se šlechtěním pro velkovýrobce.
Předtím na vysoké škole rozběhl „šlechtitelskou“ živnost. „Věnoval jsem se šlechtění orchidejí a masožravých rostlin. To byl můj velký koníček,“ vzpomíná Jan Prášil.
V Sempře spolu se dvěma kolegy zjistili, že podnik nemůže bez radikální změny fungovat. „Rozhodli jsme se osamostatnit a podali jsme konkurenční projekt a v privatizaci jsme uspěli. V roce 1993 vznikla šlechtitelská stanice Semo,“ vypráví.
Rozhodnutí pro komplexní služby bylo klíčové
Původní plány ale museli korigovat. „Chtěli jsme šlechtit nové odrůdy a dále jenom prodávat licence. To nefungovalo. Proto jsme zvolili komplexní systém od šlechtění přes výrobu a prodej a zajišťujeme i poradenství a konzultace. Je to náročné, ale toto rozhodnutí se ukázalo jako zásadní pro další rozvoj,“ uvedl podnikatel.
Firma postupně modernizovala a rozšířila vybavení a vedle šlechtění pro velkovýrobu začala dělat i malá balení pro zahrádkáře a malé pěstitele.
Časem se mezi společníky dostali ještě dva kolegové Jana Prášila. Z pětice společníků později jeden odešel. „Tak už jsme zůstali a musím říct, že v této sestavě nám rozdělení funkcí velmi dobře funguje,“ uvádí.
Pro Jana Prášila můžete hlasovat v anketě ZDE |
Semo se zaměřuje hlavně na teplomilnou zeleninu a šlechtění rajčat, paprik a okurek, dále na zahradní hrách, petržel a další plodiny jako salát, mrkev nebo cibuli.
Firma už množí a vyrábí semena a osivo nejen v Česku, ale také v několika zemích Evropy, a dokonce v Chile nebo na Novém Zélandu a směřuje i do Asie. Jako perspektivní teritoria vidí Jan Prášil mimo Evropu také Indii a Pákistán.
Podle Prášila je velmi důležité pořád investovat. „Na vývoj jde ročně 15 až 17 procent tržeb a tato čísla se snažíme dodržovat. Je to vysoký díl tržeb, ale jinak bychom v konkurenci neměli šanci,“ prohlašuje.
Jediným problémem je nedostatek kvalitních lidí
Po 21 letech existence firma Semo patří mezi největší šlechtitelské podniky u nás a stabilně roste. Jediný problém, který Jan Prášil vidí, je nedostatek kvalitních lidí.
„Potřebovali bychom hned tři zaměstnance do šlechtění. I když je to perspektivní obor, konvenční šlechtění příliš netáhne, protože je velmi pracné,“ podotýká Jan Prášil, jehož firma v roce 2013 utržila 111 milionů korun a zisk činil 19,9 milionu.
