Nová instituce se má významem zařadit po bok dalších se slovem národní v názvu, jako jsou Národní muzeum, Národní divadlo či Národní technické muzeum. Vznikne transformací Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které je pod přímou správou ministerstva kultury a kde bylo v úterý za účasti ministra vše podepsáno.
Kromě příkazského skanzenu pod něj budou od 1. ledna patřit ještě soubor lidových staveb Veselý Kopec na Vysočině a skanzen Zubrnice v Ústeckém kraji. Trojice, která dosud fungovala v rámci Národního památkového ústavu, bude mít i nadále za úkol uchovávat historii, řemeslnou zručnost a postupy minulých generací.
„To je to, co potřebujeme. Ne pseudonárodovecké řeči, ale návrat k hmatatelným kořenům. Tedy k tomu, co naši předkové vytvořili a předali nám,“ komentoval to Staněk.
Podle vedoucího správy Hanáckého skanzenu Viléma Švece se změna zřejmě projeví na zaměření příkazského muzea.
„V rámci Národního památkového ústavu jsme se soustředili spíše na obnovu památkově chráněných staveb, zatímco důraz Národního muzea v přírodě by měl být na muzejnictví, etnografii a lidovou architekturu. Takže ta změna by se mohla odrazit i na našem směřování, kdy se budeme více věnovat prezentaci lidové kultury,“ popsal.
V Příkazích měli donedávna jediného stálého zaměstnance
Kromě toho by mohl přechod mezi památky národní důležitosti znamenat i více peněz na provoz.
„Jaké možnosti či změny to přesně přinese, teprve uvidíme. Včetně otázky případného vylepšení rozpočtu našeho muzea, kde bylo donedávna pouze jedno stálé pracovní místo, tudíž dotyčný musel řešit veškeré věci týkající se provozu a na odbornou činnost byl minimální prostor,“ nastínil Švec.
„To by se teď mohlo změnit a bylo by to velkým přínosem. Ale vše se ještě bude ladit, pár schůzek máme za sebou, řada nás ještě čeká. Cílem je, aby od ledna vše fungovalo hladce,“ dodal.
Hanácký skanzen by kromě toho mohl využít i nesrovnatelně lepšího odborného zázemí, kterým nové „ústředí“ v Rožnově pod Radhoštěm disponuje – z příkazského pohledu má stěží uvěřitelných 112 kmenových zaměstnanců.
„Určitě vidím možnost například většího kontaktu a hlubší spolupráce se specialisty na etnologii, etnografii či lidovou architekturu třeba při přípravě výstav, které by navíc mohly být i putovní. Tudíž i v této rovině by to mohlo muzeu v Příkazích prospět,“ shrnul Švec.
„Kromě toho u nás nyní nemáme prostor na vystavení všech předmětů ze sbírek nebo aspoň většiny z nich, takže se teď nově nabízí úvaha, že by část byla vystavená v ostatních muzeích patřících pod Národní muzeum v přírodě,“ doplnil.
První úkol je dostat muzea v přírodě o úroveň výš, slibuje ředitel
Cíl zvýšit úroveň trojice památek včetně té středomoravské potvrzuje i ředitel rožnovského skanzenu Jindřich Ondruš, který nové národní muzeum povede.
„Rozvíjely se správným směrem, kterým mají muzea v přírodě jít. Jen ne dostatečně. Proto je teď první úkol pomoct jim dostat to o úroveň výš,“ naznačil, byť v otázce dlouhodobých vizí zatím nechce být konkrétní. Jisté nicméně je, že koncept živého muzea, který se osvědčil v Rožnově, rozšíří i do ostatních organizací.
„Nejsou to žádné popelky, ale velmi kvalitní soubory historických staveb. Zhruba z padesáti procent dokážou být soběstačné,“ upozornila ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
V Příkazích si lze prohlédnout jedinečné ukázky hliněného lidového stavitelství z Hané. Areál se skládá ze tří špaletových stodol z první poloviny 19. století a jedné stodoly z roku 1987, na které navazuje zahrada s ovocnými stromy a kompletní hanácký statek s obytnou a hospodářskou částí z roku 1875.
