Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové našli keramiku i hrnčíře, který ji před 200 lety vyrobil

  12:53aktualizováno  12:53
Místy až detektivní pátrání připomínal poslední výzkum prostějovských archeologů poblíž centra Prostějova. Díky dochovaným cechovním knihám a dalším údajům se jim podařilo najít konkrétního hrnčíře z Vodní ulice, který vyrobil zbytky objevených dvě stě let starých keramických nádob.

Při objevu 200 let staré keramiky se archeologům v Prostějově podařilo dohledat i jejího konkrétního tvůrce - Jana Skřivánka. Narodil se zde v roce 1773. | foto: ÚAPP Brno

Jan Skřivánek se v Prostějově narodil v roce 1773, toufarským mistrem se stal v roce 1802, kdy vstoupil do cechu. Byl takzvaným předměšťanem, protože bydlel na Wassergasse, dnešní Vodní ulici.

Bylo to mimo městské hradby v domě, který zdědil po svém otci. Později působil na opačném konci města, kde si v roce 1818 nechal postavit pec.

Jeden z mnoha životních příběhů prostějovské historie se nyní opět rozvinul díky nálezům zdejších archeologů, kteří v souvislosti s výstavbou polyfunkčního domu ve Vodní ulici zkoumali poněkud zpustlé parcely na takzvaném Brněnském předměstí.

„Archeologie je zvyklá na to, že když něco vykopeme, tak je to v drtivé většině anonymní. V tomto případě jsme se objevům začali věnovat podrobněji a rozklíčovali jsme jméno konkrétního hrnčíře. Tato archeologie s příběhem je výjimečná záležitost,“ vysvětlil Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.

V zemi byly střepy novověké majolikové keramiky, neglazované fragmenty a produkty toufarského řemesla. Šlo například o krédl, což byla hvězdicovitá keramická pomůcka, která sloužila k oddělování nádob při vypalování.

Hrnčířova dílna z přelomu 18. a 19. století se našla v roce 1996

V publikaci Moravská lidová keramika, která odkazuje na cechovní knihy hrnčířského cechu v Prostějově z let 1796 až 1836, pak archeologové našli jména, životopisná data, údaje o majetkových poměrech a o umístění dílen prostějovských příslušníků toufarského řemesla. Tyto údaje porovnali s dochovanými skicami města Prostějova z roku 1833.

„Došli jsme tak k nečekanému zjištění. V dotčeném prostoru, přesněji na Brněnském předměstí v domě číslo 44, se dne 17. května 1773 narodil Jan Skřivánek, který byl v roce 1799 vzpomínaný jako předměšťan a majitel otcovského domku. V zápisu o jeho úmrtí je uváděný jako toufarský mistr přijatý do cechu dne 24. října 1802,“ sdělil archeolog Fojtík.

Objev a příběh z 19. století

Další pátrání pak archeology přivedlo na Olomoucké předměstí, kde si mistr Skřivánek, jak ukazuje dochovaný plánek, nechal v jednom domku v roce 1818 postavit toufarskou pec. Při pokládce telekomunikačních kabelů v roce 1996 se zde opravdu našla hrnčířská dílna z přelomu 18. a 19. století.

„Ve vyzvednuté keramice můžeme pozorovat i nápadnou podobnost některých technologických detailů s materiálem pocházejícím právě z ulice Vodní. Na základě našich nálezů a historických záznamů jsme dokázali ke konkrétní archeologické situaci přiřadit konkrétního člověka a jeho příběh,“ popsal Fojtík.

Toufarští mistři měli tajné recepty na hlínu či barvy

Toufarských mistrů bylo v Prostějově na přelomu 18. a 19. století podle cechovních knih asi osm, což na tehdejší dobu znamenalo velkou konkurenci. Hrnčíři měli své tajné recepty pro skladbu a rozdělávání hlíny, pro barvy nebo polevy ke glazurám. Připomínalo to malou alchymii. Čím byly barvy výraznější, veselejší a zajímavější, tím totiž měly větší šanci na trhu.

V prostějovské Vodní ulici se archeologům podařilo najít například stopy modrého a manganově červeného pigmentu a zároveň zlomky kameninových mís se zbytky barvy pro bílou cíničito-olovnatou polevu.

„Chemická analýza je umí rozdělit na prvočinitele, a chemici tak dnes dokážou sestavit v podstatě celou původní recepturu,“ dodal Fojtík. V důsledku by se tak dala například v muzejních sbírkách mezi tisíci exponáty najít práce konkrétního hrnčíře.



Nejčtenější

Na Olomoucku narazil autobus do stromu, do nemocnic muselo jedenáct lidí

U Hraničních Petrovic na Olomoucku narazil linkový autobus do stromu. Zranilo...

U vážné dopravní nehody, která se stala u Hraničných Petrovic na Olomoucku, zasahovali odpoledne hasiči, záchranáři i...

Balík s drahými hodinkami kdosi vykradl, prodejci se vrátila tři jablka

Sběrný přepravný uzel České pošty, obsluha třídícího stroje

Neobvyklý případ krádeže vyšetřují policisté z Olomouce. Pátrají po zloději, který se zmocnil drahých náramkových...



V autě zemřeli tři lidé, řidič nedal přednost nákladnímu vozu

Ilustrační snímek

Tragická nehoda se stala v pondělí odpoledne na vytíženém tahu mezi Olomoucí a Šternberkem. Osobní auto z něj chtělo...

Dívka se převtěluje do postav z komiksů, her i filmů. Kostýmy si dělá sama

Cosplayerka Alena Klimecká jako čarodějka Hermiona, jedna z hlavních postav...

Jak může vypadat šatník osmnáctileté dívky? Ten Aleny Klimecké z Přerovska je značně minimalistický. To, co nosí v...

Obec na Šumpersku sužují mračna komárů, bodají i padesátkrát za minutu

Když vám komár pije krev, je to vcelku složitá operace.

Hejna útočících komárů, kteří jsou navíc nejagresivnější ze všech běžně se vyskytujících druhů, obtěžují obyvatele...

Další z rubriky

Žalobce posílá před soud muže, který řídil opilý a zavinil smrt dvou dětí

Místo tragické dopravní nehody, při níž na okraji Olomouce u křižovatky na...

Státní zástupce podal obžalobu v případu tragické autonehody, při níž letos na jaře na okraji Olomouce zemřely dvě děti...

Nehodu na dálnici D35 zavinil zdrogovaný mladík, zjistila policie

Následky nehody na dálnici D35 za Olomoucí ve směru na Mohelnici. (16. července...

Za pondělní ranní nehodu na dálnici D35 u Olomouce může mladý řidič pod vlivem pervitinu, vyplynulo z policejního...

Majitel domu zaútočil nožem na nájemníka, pohádali se kvůli ženě

Ilustrační snímek

Hádka a popíjení alkoholu odstartovaly v pátek krvavou potyčku v malé obci na Olomoucku. Majitel domu se kvůli své...

Najdete na iDNES.cz