Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové našli keramiku i hrnčíře, který ji před 200 lety vyrobil

  12:53aktualizováno  12:53
Místy až detektivní pátrání připomínal poslední výzkum prostějovských archeologů poblíž centra Prostějova. Díky dochovaným cechovním knihám a dalším údajům se jim podařilo najít konkrétního hrnčíře z Vodní ulice, který vyrobil zbytky objevených dvě stě let starých keramických nádob.

Při objevu 200 let staré keramiky se archeologům v Prostějově podařilo dohledat i jejího konkrétního tvůrce - Jana Skřivánka. Narodil se zde v roce 1773. | foto: ÚAPP Brno

Jan Skřivánek se v Prostějově narodil v roce 1773, toufarským mistrem se stal v roce 1802, kdy vstoupil do cechu. Byl takzvaným předměšťanem, protože bydlel na Wassergasse, dnešní Vodní ulici.

Bylo to mimo městské hradby v domě, který zdědil po svém otci. Později působil na opačném konci města, kde si v roce 1818 nechal postavit pec.

Jeden z mnoha životních příběhů prostějovské historie se nyní opět rozvinul díky nálezům zdejších archeologů, kteří v souvislosti s výstavbou polyfunkčního domu ve Vodní ulici zkoumali poněkud zpustlé parcely na takzvaném Brněnském předměstí.

„Archeologie je zvyklá na to, že když něco vykopeme, tak je to v drtivé většině anonymní. V tomto případě jsme se objevům začali věnovat podrobněji a rozklíčovali jsme jméno konkrétního hrnčíře. Tato archeologie s příběhem je výjimečná záležitost,“ vysvětlil Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.

V zemi byly střepy novověké majolikové keramiky, neglazované fragmenty a produkty toufarského řemesla. Šlo například o krédl, což byla hvězdicovitá keramická pomůcka, která sloužila k oddělování nádob při vypalování.

Hrnčířova dílna z přelomu 18. a 19. století se našla v roce 1996

V publikaci Moravská lidová keramika, která odkazuje na cechovní knihy hrnčířského cechu v Prostějově z let 1796 až 1836, pak archeologové našli jména, životopisná data, údaje o majetkových poměrech a o umístění dílen prostějovských příslušníků toufarského řemesla. Tyto údaje porovnali s dochovanými skicami města Prostějova z roku 1833.

„Došli jsme tak k nečekanému zjištění. V dotčeném prostoru, přesněji na Brněnském předměstí v domě číslo 44, se dne 17. května 1773 narodil Jan Skřivánek, který byl v roce 1799 vzpomínaný jako předměšťan a majitel otcovského domku. V zápisu o jeho úmrtí je uváděný jako toufarský mistr přijatý do cechu dne 24. října 1802,“ sdělil archeolog Fojtík.

Objev a příběh z 19. století

Další pátrání pak archeology přivedlo na Olomoucké předměstí, kde si mistr Skřivánek, jak ukazuje dochovaný plánek, nechal v jednom domku v roce 1818 postavit toufarskou pec. Při pokládce telekomunikačních kabelů v roce 1996 se zde opravdu našla hrnčířská dílna z přelomu 18. a 19. století.

„Ve vyzvednuté keramice můžeme pozorovat i nápadnou podobnost některých technologických detailů s materiálem pocházejícím právě z ulice Vodní. Na základě našich nálezů a historických záznamů jsme dokázali ke konkrétní archeologické situaci přiřadit konkrétního člověka a jeho příběh,“ popsal Fojtík.

Toufarští mistři měli tajné recepty na hlínu či barvy

Toufarských mistrů bylo v Prostějově na přelomu 18. a 19. století podle cechovních knih asi osm, což na tehdejší dobu znamenalo velkou konkurenci. Hrnčíři měli své tajné recepty pro skladbu a rozdělávání hlíny, pro barvy nebo polevy ke glazurám. Připomínalo to malou alchymii. Čím byly barvy výraznější, veselejší a zajímavější, tím totiž měly větší šanci na trhu.

V prostějovské Vodní ulici se archeologům podařilo najít například stopy modrého a manganově červeného pigmentu a zároveň zlomky kameninových mís se zbytky barvy pro bílou cíničito-olovnatou polevu.

„Chemická analýza je umí rozdělit na prvočinitele, a chemici tak dnes dokážou sestavit v podstatě celou původní recepturu,“ dodal Fojtík. V důsledku by se tak dala například v muzejních sbírkách mezi tisíci exponáty najít práce konkrétního hrnčíře.




Nejčtenější

Pět kol, pět otazníků. Jaké zápletky ještě nabízí fotbalová liga?

Plzeňský útočník Michael Krmenčík lituje spálené šance v utkání proti Mladé...

A jde se do finále! Už jen pět kol zbývá odehrát ve fotbalové lize, za měsíc a dva dny bude jasno o všem důležitém....

Olomouc - Ostrava 1:0, dva vyloučení, souboj nováčků rozhodl Plšek

Momentka ze zápasu Sigmy Olomouc a Baníku Ostrava.

V bitvě nováčků ve fotbalové lize triumfovala Olomouc, v utkání 25. kola porazila ostravský Baník krásným gólem Plška...



StoletíDNES: Obnovený olomoucký orloj podle sovětského vzoru

Poznáte místo?

Letos prožíváme mimořádné výročí - sto let od vzniku samostatného československého státu. V rámci projektu...

To by Havel nevymyslel. Tečkou za „inzultací sudího“ bylo absurdní divadlo

Rostislav Dragoun (vlevo) z Opavy rozehrává akci kolem Marka Sehnala z...

Nezvykle - dvěma trestnými hody Filipa Zbránka a jedním Luďka Jurečky - začal duel Opavy a Olomoucka ve čtvrtfinále...

Boj o Evropskou ligu: zábava až do finiše i slávistický faktor v poháru

Jablonecký Jan Chramosta (v zeleném) v souboji s Urošem Radakovičem ze Sigmy...

Čtyři se perou, dva z nich, možná jen jeden zůstane na kolenou. Velmi vyrovnaný je boj fotbalistů o účast v Evropské...

Další z rubriky

Povodí Moravy věští sucho a lobbuje za ekology odmítanou přehradu na Bečvě

(Ilustrační snímek).

Jako vážnou označuje Povodí Moravy situaci na řece Bečvě. Už na jaře je průtok tak slabý, že věští Pobečví další suché...

Udělal jsem blbost, už se stalo, přiznal obžalovaný z vraždy bezdomovce

Jiří Christ (vpravo) čelí u olomouckého krajského soudu obžalobě z vraždy...

Olomoucký krajský soud otevřel případ vraždy bezdomovce u chaty ve Šternberku z loňského podzimu. Obžalovaný je Jiří...

Třída pro předškoláky nesehnala děti, nahradí ji školka pro znevýhodněné

(Ilustrační snímek)

Jediná přípravná třída pro předškoláky v jesenickém okrese končí, v září už znovu neotevře. Rozhodlo o tom vedení...

Najdete na iDNES.cz