Památkáři už nařídili zrestaurování unikátního nálezu, protože jde o poslední dochovaný fragment tohoto typu na prostějovských hradbách. Po dokončení oprav bude rekonstruovaný zbytek střílny na vrcholu hradeb poblíž centra města dobře vidět.
„Je to poslední autentický pozůstatek z vrcholu hradeb. Jinak je vlastně všechno ostatní uměle sníženo, různě přestavováno nebo zničeno. Tato poprsní zídka je jediný dochovaný fragment, který ukazuje starší podobu hradební koruny,“ popsal vedoucí oddělení památkové péče na prostějovské radnici Marek Perůtka.
Město Prostějov kamenné hradby stavělo v průběhu druhé poloviny 15. a v 16. století. Dodneška se zachovaly pouze bašta a část hradeb od Národního domu po kino Metro, další zeď se nachází na parcele u Sokolovny v zadní části za hřištěm a zbytek rovněž s baštou je v Knihařské ulici.
„To, co jsme nyní objevili, je spodní část střílny. Nad ní byl cihelný základek, pravděpodobně už druhotný, ale jak to bylo porostlé břečťanem, tak se to při rozebírání stejně urvalo,“ nastínil Perůtka.
„To, co tam zůstalo, je asi o půl metru nižší, než byla původní výška hradeb. Na koruně se střílna bude krásně rýsovat i po rekonstrukci jako doklad toho, jak hradby původně vypadaly a jakou měly funkci,“ dodal.
Z hradeb zbylo jen 300 metrů dlouhé torzo a dva fragmenty
Oprava střílny bude vyžadovat speciální postup. Podle náměstka primátorky Prostějova Zdeňka Fišera kamenosochaři budou muset každý kámen opatrně sundat, očistit a očíslovat. Po opravě hradeb a zakonzervování pak střílnu nahoře postaví znovu.
Opravy prostějovských hradeb běží již od roku 2014. Letos jsou na řadě dokončovací práce, jako zastřešení koruny a následná hydrofobizace.
„Následně bude provedena instalace olověného plechu, který zabrání zatékání do hradeb. Letošní práce na hradbách si vyžádají částku 3,37 milionu korun,“ dodal Fišer.
První zprávy o obraně města Prostějova jsou z roku 1406, kdy zhruba šedesát domků chránilo dřevěné opevnění se dvěma branami. Nejvíce ho poničila husitská vojska a vojska markraběte Albrechta.
Kamenné hradby s baštami začal Prostějov stavět v roce 1495, před nimi byl val a vnější obranná zídka. Opevnění dokončil v roce 1526 Jan z Pernštejna. Nejvíce trpělo za třicetileté války a od roku 1865 lidé hradby postupně rozebírali.
Dnes zbylo asi jen 300 metrů dlouhé torzo u Smetanových sadů a dva další fragmenty. V baště dříve bývala městská šatlava. Na jižní stěně hradeb je od roku 2012 malba, která představuje bývalé domky židovského ghetta, které v těchto místech stávaly. Na nápad Josefa Dekastello a prostějovského výtvarníka Tomáše Vincence přispěl Okrašlovací spolek.
