Bolestivá agónie prostějovského „ópéčka“ provázená propouštěním trvala několik let. Definitivní konec přišel na konci léta roku 2010, kdy podnik ukončil sériovou výrobu oděvů. Nakonec po sobě nechal více než pět stovek věřitelů a obrovské dluhy přesahující dvě miliardy korun.
Mezi zaměstnanci tehdy převládal pocit křivdy. „Oděvní podnik dopadl, jak dopadl, a je mi z toho smutno. Všichni cítíme křivdu. Hlavně zaměstnankyně, které zde pracovaly třicet, čtyřicet let. Zničila nás levná konkurence z Asie a z Číny,“ zlobila se například předsedkyně podnikových odborů Helena Vyroubalová.
Desítky let OP držel tradici konfekční výroby, díky které se Prostějovu přezdívalo město módy. Kořeny tohoto statusu ovšem sahají mnohem hlouběji do historie.
Oděvní historie a současnost Prostějova |
První krejčovský cech se zde objevil již v první polovině 16. století a první podnik na výrobu konfekce v Evropě zde v 50. letech 19. století založil Maier Mandl. Přímými předchůdci OP jsou pak prvorepublikoví podnikatelé Arnošt Rolný a Jan Nehera, jejichž původní továrna dodnes stojí poblíž centra.
Po válce však podnik znárodnil stát a v roce 1964 se OP přestěhoval do několika nově postavených budov na okraji města ve Vrahovicích. V dobách své největší slávy zaměstnával deset tisíc lidí.
Krach firmy ještě roky řešila policie, soudy nikoho nepotrestaly
Po sametové revoluci jej čekala privatizace a většinu akcií získal management. Textilka oblékala olympioniky, vyvážela do celého světa a v Prostějově si podávali dveře sportovci, celebrity a politici včetně tehdejšího premiéra Václava Klause.
OP ProstějovPřed válkou bylo ve městě 72 oděvních společností. Základem gigantu OP Prostějov se staly prvorepublikové firmy Nehera, Rolný, Silesia či Sbor. V dobách komunismu OP zajišťoval osmdesát procent oděvní výroby v Československu a pracovalo zde až deset tisíc lidí. Po privatizaci však podnik drtila konkurence, až v roce 2010 zkrachoval. |
Sázka na konfekci a levná konkurence však OP táhly do problémů. Kurzové výkyvy a ekonomická krize z doby před deseti lety pak nastartovaly nevyhnutelný krach. Policie v minulých letech vyšetřovala několik manažerů z tunelování OP, soudy je však vždy osvobodily.
Z gigantu se nakonec podařilo zachránit pouze lukrativní výrobu oděvů na míru, které OP prodával především movité klientele v západní Evropě. Takzvané měřenky zůstaly v Prostějově, kde je koupila bývalá Minerva.
„Měřenky jsou na trhu velmi zajímavým produktem. Mají velký potenciál,“ odhadoval nový majitel Igor Komloš.
Tradice dál žije v desítce menších firem
Dnes se značka úspěšně rozvíjí a měřenky mají prestižní zakázky. Prostějovské švadleny oblékají třeba i herce v bondovkách. Už před krachem začaly kromě toho na tradici prostějovského oděvnictví navazovat nově vznikající firmy.
„Před časem jsem slyšel, že po pádu OP už Prostějov není městem módy, ale městem sportu. Já s tím ve vší úctě ke sportovcům nesouhlasím. Ve městě a okolí totiž funguje přibližně deset firem, které se nějakým způsobem zabývají šitím,“ nastínil například Pavel Koutný, spolumajitel společnosti Koutný Prostějov, který byl loni vyhlášen Podnikatelem roku v kraji.
„Zaměstnávají zhruba tisíc lidí, což je samozřejmě podstatně méně, než měl v dobách největší slávy OP, ale rozhodně to není zanedbatelné číslo,“ dodal Koutný.
Švadlen je v současné době na trhu práce velký nedostatek, což potvrzuje, že se oděvnictví ve městě daří.
„Jsem za to velmi rád a věřím, že tradice nezanikne. Máme v čem pokračovat. Vždyť první zmínka o krejčovském cechu v Prostějově je už z roku 1532,“ připomněl Koutný.
Podívejte se, jak se šije v úspěšné prostějovské firmě Koutný
18. března 2017 |
To potvrzuje i další člověk z branže Dušan Palacký, který se zaměřuje na potisk oděvů a výrobu etiket, startovních čísel nebo znaků a emblémů.
„Pracuji pro oděvní výrobce a až mě překvapuje, kolik vzniká nových firem a firmiček. Jsou to třeba holky, které v Prostějově chodily na oděvku, pak byly v Brně nebo v Liberci, vrátily se, založily firmu a dnes dělají slušný objem,“ popisuje aktuální trend.
Kromě společností, které mají vlastní značku, ve městě působí také firmy, jež šijí na zakázku třeba do Německa, a podle Palackého se navíc v poslední době objevují společnosti, které začínají s pleteninou.
„To je změna. Tady se vždy šila pánská a dámská konfekce a dnes firmy dělají hokejové dresy, cyklistiku. To tady v minulosti vůbec nebylo. Je tady ovšem tradice a šikovné švadleny také,“ míní.
Řada lidí je dodnes nešťastná a někteří to vůbec nestrávili
Prostějov se tak s krachem OP dokázal vyrovnat snad až nečekaně dobře. Éra mamutího podniku, jehož vytápění a provoz polykal obrovské sumy peněz a hospodaření táhl k zemi, definitivně skončila v roce 2014, kdy více než tuna trhavin poslala opuštěné haly ve Vrahovicích k zemi. Šlo o největší odstřel svého druhu ve střední Evropě. Pozemky jsou nyní volné pro nové aktivity.
Jak vypadal odstřel hal Oděvního podniku Prostějov
28. června 2014 |
Podle primátorky Prostějova Aleny Raškové se ale ani tak řada lidí s pádem OP nesrovnala.
„Je to veliká škoda, protože tady byla více než stoletá tradice. Řada lidí je z toho dodneška nešťastná a někteří to vůbec nestrávili. Dnes už je to ovšem minulost, vznikla řada menších firem,“ říká.
Krach oděvního gigantu měl podle ní široké dopady. OP si například vychovával technický personál a zejména šičky, které dnes na trhu práce chybí.
Podnik také svážel stovky zaměstnanců a byla tomu přizpůsobená doprava. Dnes mají lidé z venkova problém dostat se do Prostějova do práce, a aby firmy upravily pracovní dobu třeba na šest hodin, jak to v některých případech podle primátorky umožňoval OP, o tom si dnes ženy mohou nechat jen zdát.
„Loni o prázdninách jsem kromě toho zažila menší šok, když přijeli příbuzní a projížděli jsme Prostějovem, co se kde změnilo a co tady máme pěkného. Říkali: Tenis je dobrý a pak tady ještě máte OP. Tento podnik je tak zafixovaný, že mimoprostějovští si ani neuvědomují, že už neexistuje. OP je zkrátka s Prostějovem svázán,“ vysvětluje primátorka.
