Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Na opravené náměstí se vrátí bagry, kvůli zasypanému krytu se propadá

  • 2
Na Husovo náměstí v Prostějově, které má teprve pár let za sebou celkovou rekonstrukcí, se vrátí těžké stroje. Terén se totiž místy až o čtyřicet centimetrů propadá. Příčinou je podle všeho sesednutí zeminy po výstavbě krytu civilní ochrany a inženýrských sítí ve druhé polovině minulého století.

Náměstí - více než půl století zanedbanou a opomíjenou část města, kde žije mnoho sociálně vyloučených obyvatel - prostějovská radnice opravila s velkou slávou před pěti lety. Silnice, chodníky, parkovací místa, veřejné osvětlení či kanalizace a vodovod dostaly za několik desítek milionů nový kabát a nyní přišla řada také na obnovu zeleně.

Zahradníci však zjistili, že široký zelený pás uprostřed náměstí se propadá. Prolákliny jsou místy hluboké až čtyřicet centimetrů.

„Zjistili jsme, že terén má místy až čtyřicetimetrové výškové rozdíly. Na doporučení zahradníků jsme se rozhodli, že je upravíme a dosypeme zeminou. Geodet zaměřil, že do parku bude nutné navézt přibližně dvě stě padesát metrů krychlových ornice, aby došlo k jeho srovnání a abychom zde mohli obnovit trávník,“ potvrdil náměstek primátora Prostějova Zdeněk Fišer.

Příčinou propadů nejsou podle něj stavební práce z doby před pěti lety. „Někdy v polovině minulého století se zde budovaly inženýrské sítě a hlavně kryt civilní ochrany. Zavezl se zeminou, která se upěchovala, ale za ta léta přece jen sedla. Nyní chceme obnovit trávník a nemůžeme zde mít hory a doly,“ vysvětlil Fišer.

Na náměstí se proto vrátí nákladní auta a bagry, které zde hlínu rozhrnou. V místech největších propadů je navíc plánovaná výstavba dětského hřiště o rozměrech čtrnáct krát sedmnáct metrů s osmi herními prvky, lavičkami a odpadkovými koši, které nemůže stát z kopce.

Opozice a ochránci přírody kritizují kácení v parcích

Obnova zeleně na Husově náměstí se tak o více než deset procent prodraží. Za dodání ornice a její rozprostření město zaplatí 150 tisíc korun. Původní cena byla 1,277 milionu korun, devět set tisíc město získá z evropských dotací z operačního programu pro oblast životního prostředí.

To je ovšem trnem v oku ochráncům přírody a některým opozičním zastupitelům. Lídr Strany zelených v Prostějově Jan Navrátil totiž kácení dlouhodobě ostře kritizuje.

„Za posledních několik let jsou všechny prostějovské parky průhledné. Nesouhlasím s tím a připomínám, že padesátiletý strom roste padesát let. Nelze to dělat tak, že všechno vykácíme najednou. Městu chybí jakákoliv koncepce, obnovu zeleně by mělo dělat postupně,“ argumentuje opoziční zastupitel.

„Přiznávám, že když slyším o dotacích na zeleň, že se mi otevírá kudla v kapse. Systém, že seženeme dotace, vykácíme stromy a pak teprve vysazujeme nové, mně opravdu velmi vadí. Jsou to naše stromy a naše ovzduší,“ dodává.

Jen v loňském roce z ulic města zmizelo kolem sto sedmdesáti stromů. Za několik posledních let je však účet mnohonásobně vyšší. Dřevorubci mimo jiné úřadovali ve všech velkých prostějovských parcích včetně Husova náměstí a rovněž v Kolářových, Smetanových i Spitznerových sadech.

Město: Stromy jsou staré, postupná obnova se dříve nedělala

Náměstkyně primátora Prostějova Ivana Hemerková však odmítá, že by město stromy kácelo bezhlavě. Většina dřevin v Prostějově je podle ní osmdesát a více let stará a postupná obnova se v minulých letech nedělala.

„Strom ale nevydrží věčně, a když už se nějaký kácí, vždy existuje posudek odborníků. V posledních letech vysazujeme víc stromů, než kácíme. Například loni to byly čtyři stovky, ale samozřejmě chvilku potrvá, než vyrostou,“ brání se Hemerková.

Na Husově náměstí začala úprava zeleně v parku již v loňském roce, kdy zde radnice nechala pokácet několik starých stromů a keřů. Místo nich sem přijde osmdesátka stromů nových.