Představitelé Prostějova a tamní motoristé se modlí, aby to byla už poslední komplikace na plánovaném severním obchvatu města.
Trasa totiž zasahuje do míst, kde se očekávají archeologické nálezy, a oblast tak musí nejprve prozkoumat odborníci. Začátek stavby se proto posune a je jisté, že plánovaný termín zahájení v červnu padl.
„Podle informací hlavního investora, což je krajský úřad, z důvodu zákonného požadavku na archeologický průzkum v lokalitě Kostelecká – Smržice dojde k přesunu počátku stavby na srpen,“ informoval náměstek primátora Jiří Rozehnal.
„Tento posun umožní mimo jiné uskutečnit i sklizeň na polích, kterých se výstavba severního obchvatu týká. Jedná se o menší zpoždění, vzhledem k charakteru stavby na zelené louce se zcela jistě dožene,“ dodal.
Průzkum slibuje objevy z doby kamenné
Mluvčí kraje Eva Knajblová potvrdila, že geofyzikální průzkum na trase obchvatu odhalil některé starobylé sídlištní objekty.
„Počátkem června bude společná schůzka s archeology a dodavatelem stavby, na které se dohodne další postup a součinnost na stavbě. Protože už dopředu známe výskyt lokalit a množství archeologických prací, tak předpokládáme, že to výrazněji neovlivní časový průběh stavebních prací,“ potvrdila Knajblová.
Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno předpokládá, že na trase obchvatu leží sídliště z pozdní doby kamenné. „U Zlámaného kříže je známá archeologická lokalita, kde lze očekávat nálezy,“ potvrdil.
Jde o místo napojení obchvatu na Smržice a Kostelec na Hané, kde bude velká křižovatka.
Pravděpodobnost nálezů potvrdil i geofyzikální průzkum, který dělala Masarykova univerzita. Samotný výzkum má na starosti Archeologické centrum Olomouc.
„Když se v minulosti v lokalitě U Zlámaného kříže vedl vodovod, narazilo se tam asi na desítku objektů kultury s moravskou malovanou keramikou z počátku pozdní doby kamenné. Něco podobného se dá očekávat při výzkumu i nyní. Samozřejmě však do země nevidíme, a mnohokrát jsme zjistili, že místo, kde jsme nic moc neočekávali, člověka nakonec překvapilo,“ podotkl Fojtík.
Bez vyvlastňování to nešlo
Celému plánu na obchvat přitom původně hrozil krach. Úřady totiž podcenily výkupy pozemků, a pokud by se nestihly, severní spojka by přišla o 300 milionů dotací nachystaných v Bruselu. Stavět by se nikdy nezačalo. Za cenu vyvlastnění několika pozemků, u kterých se nepodařilo najít majitele, nakonec kraj získal stavební povolení včas.
„Je to stavba ve veřejném zájmu a vyvlastňování se uplatnilo pouze v případech, kdy majitelé pozemků nebyli známi. Nabývací tituly byly například z roku 1908 a od té doby se po dědicích slehla zem. V listu vlastnictví bude zapsán závazek, pokud se dědicové objeví, že jim bude za pozemky vyplacena příslušná cena,“ ubezpečil Rozehnal.
Plánovaný obchvat povede od obchodní zóny u výpadovky na Olomouc směrem na západ až k výpadovce na Kostelec na Hané a na Konici. Podle odhadů by ho denně mohlo využívat několik tisíc aut.
Po výpadovce z Prostějova na Olomouc totiž podle posledního sčítání dopravy projede denně přes patnáct tisíc automobilů, po vnitřním okruhu přes dvanáct tisíc a po výpadovce na Kostelec na Hané a Konici téměř osm tisíc.
Nezanedbatelná část těchto vozidel by prostějovské centrum mohla po plánovaném severním obchvatu objíždět. Samotnou komunikaci bude stavět kraj, obslužné prostory, chodníky nebo lávku pak postaví město Prostějov.
Podle smlouvy musí stavební firma obchvat postavit do dvaatřiceti měsíců, což za současné situace znamená, že by se první řidiči mohli po silnici prohánět na začátku roku 2022. Cena je 355 milionů korun, přičemž kolem 300 milionů bude dotace z Evropské unie.
