Domy mezi Dukelskou bránou, náměstím Svatopluka Čecha, Filipcovým náměstím a dnešním náměstím T. G. Masaryka v Prostějově dlouhá léta neodmyslitelně patřily k centru města. Jednalo se vlastně o tři bloky zahrnující sedmnáct objektů, které měly vlastní příběhy a osudy, a představovaly kus historie Prostějova.
„Celek působil malebným dojmem a měl vysokou urbanistickou a estetickou hodnotu. Většina objektů však nebyla v dobrém stavu,“ popisuje tehdejší situaci historička a publicistka Hana Bartková z Prostějova.
Nacházel se zde například jediný památkově chráněný objekt, gotický a renesanční právovárečný dům č. p. 31 s domovním znamením, označovaný jako dům U Zlatého páva.
Známý byl také dům č. p. 9, podle domovního znamení dům U Zlaté bečičky. Byl rovněž právovárečným domem a kořalka se zde pálila už začátkem 17. století. Koncem 19. století byla v zadní části palírna a kořalna U Zlaté vši a dlouhou dobu zde fungovala také kavárna.
Po stavebních úpravách kolem roku 1910 dům dostal druhé patro, které bylo do té doby pouze falešné, a novorenesanční ostění oken. Kolem nich byla sgrafita od Jana Köhlera a přibylo plastické domovní znamení – bečička.
Koncem 19. století podnik navštěvovali Italové pracující na stavbě železnice směrem na Konici a scházeli se zde také milovníci karetních her. Za druhé světové války zde byla záložna Raiffeisenbanky a potom ordinace.
Protesty památkářů proti demolici nepomohly
V 60. letech se však zrodila myšlenka na stavbu obchodního domu v centru a Špalíčku začala zvonit hrana. Památkově chráněný dům byl ze seznamu památek vymazán už v květnu 1968 a 25. června téhož roku vydal odbor výstavby města Prostějova rozhodnutí o demolici.
Asanaci začaly v dubnu 1969 na náměstí Svatopluka Čecha a Filipcově náměstí Pozemní stavby Gottwaldov a Jihomoravské štěrkovny a pískovny v Brně. V srpnu došlo na samotný odstřel. Památkáři byli proti.
„Každý zásah znamená v organismu města ztrátu architektonických hodnot. Příznivější by bylo zhodnocení a rekonstrukce celého bloku a nahrazení závadných objektů obytnými domy,“ protestovali tehdy marně brněnští památkáři proti bourání.
„Slušná stavba, která však do centra nepatří“
Na místě Špalíčku byl pak v letech 1970 až 1973 vybudován obchodní dům Prior.
„Na tehdejší dobu šlo podle odborníků o slušnou stavbu, ale z hlediska urbanistického do centra města nepatří. Historici, architekti, památkáři i obyvatelé Prostějova shodně konstatují, že byl vyjádřením moci, špatného vkusu a pomníkem vládnoucího režimu,“ popsala historička Bartková.
„Jako doklady slušného standardu uveďme budovu hvězdárny, kina Metro a z urbanistického hlediska zcela nevhodně umístěnou, ale po architektonické stránce na svou dobu slušnou stavbu obchodního domu Prior,“ potvrzuje v knize Prostějovská architektura historik architektury Miroslav Chytil.
V roce 2013 byl Prior zrekonstruován a dnes nese název Zlatá brána. V centru města zůstala i řada dalších objektů a po sametové revoluci se radnice pokouší zachránit, co se dá. Oprav se již dočkalo náměstí, hradby, zámek nebo secesní Národní dům. Další objekty jako třeba legendární hotel U Tří králů se bohužel zachovat nepodařilo.
Na rekonstrukci dodnes čeká i zdevastovaná lokalita za kostelem Povýšení sv. Kříže mezi omšelou tržnicí a chátrajícím kulturním a společenským centrem. Po chybném výběrovém řízení a po letech zbytečných prodlev radnice nedávno vypsala urbanistickou soutěž na novou podobu celé lokality.
„Jde nám o to, aby jižní část centra byla revitalizována v souladu s historií města a také v souladu s potřebami jeho obyvatel,“ slíbil primátor František Jura.
