Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zběsilá střelba rekrutů skosila v Prostějově před sto lety desítky dělníků

  18:41aktualizováno  18:41
Třiadvacet mrtvých včetně třináctiletého chlapce a dalších 80 zraněných. Přesně před sto lety se v Prostějově změnila dělnická demonstrace, nepřesně označovaná jako hladová, v nepochopitelný masakr. Stovka nezkušených vojenských rekrutů povolaných z Olomouce tehdy nezvládla vypjatou situaci a zahájila palbu do davu.

Masakr při demonstraci z 26. dubna 1917 připomíná v Prostějově pomník Jana Třísky z roku 1938 na náměstí Padlých hrdinů. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Jedním z přímých účastníků tragické události na Čelakovského náměstí z 26. dubna 1917 byl tehdejší starosta Prostějova Ondřej Přikryl. Ve svých pamětech dochází k závěru, že důvodem demonstrace nebyl hlad, jak se uvádělo, ale frustrace obyvatel z války, nedostatek uhlí a agresivní agitace sociálnědemokratické strany.

Tragédii připomíná památník

„Začátek nejasný - stávka v krejčovské továrně z důvodu, že dělnicím odepřeno vydati přídavkové lístky. Ale té továrně vůbec nebyly přiřknuty a ona se o ně ani nehlásila. Vojsko povolal okr. hejtman bez vědomí obce s tím, že si sám udělá pořádek. Ubohá krev, i heslo ‚chléb a mír‘ a tuším jako ozvěna - ruské revoluce. Co bude dál?“ poznamenal si starosta do svého deníku.

Ve svých memoárech Přikryl uvádí, že před budovou okresního hejtmanství hovořil s demonstrujícími ženami. Podle něho požadovaly více uhlí, a nikoliv potravin. Demonstrantky ovšem vystupovaly rozumně a po starostově domluvě uznaly, že raději budou mít samy méně uhlí, než aby se ubralo veřejným institucím, jako byly školy a nemocnice.

Pravda je, že na jaře roku 1917 se po městě šířily fámy o zrušení mimořádných přídavků potravin a nedostatku uhlí. Před hejtmanství se proto na 25. dubna shromáždily dělnice, ale i dělníci z Wikovky, firmy Ballek a konfekčních továren.

V noci pak někdo na hejtmanství vybil 143 skleněných okenních tabulí, okna na radnici i na Přikrylově domu. Vyplašený okresní hejtman Josef Wierer požádal o vojenské posily z Olomouce a nad ránem přijel oddíl osmnáctiletých rekrutů. Nezkušení nováčci pod tlakem, ve stresu a v panice zřejmě situaci nezvládli a začali střílet.

Žádost o vydání mouky přišla podle starosty až po tragédii

Jak uvádí Marek Tuček v bakalářské práci s názvem První světová válka očima prostějovského starosty Ondřeje Přikryla z roku 2015, se do nočních výtržností, stejně jako do demonstrací zapojovaly aktivní členky sociálních demokratů, které za svou činnost dostávaly extra dávky uhlí a mouky z Dělnického mlýna.

Bývalá členka strany Zezulová Přikrylovi dokonce popsala, jak noční akce probíhaly a svou výpověď podepsala. Naopak sociální demokraté se později bránili prohlášením, že za demonstrace je odpovědný starosta, a jako argument uváděli, že po něm před masakrem požadovali vydání mouky.

„Starosta odmítl nést jakoukoliv odpovědnost za vznik demonstrací. Nesmíme zapomenout, že udržoval nelegální městskou zásobovací síť, za kterou zodpovídal a za kterou mohl být úřady potrestán. Tvrdí, že zástupci sociálních demokratů přišli jednat o vydání mouky až po střelbě,“ uvádí autor práce.

„Přítomnost aktivních agitátorek, které shromáždění lidu podporovaly výkřiky, potvrdil i policejní radní. Hlavní vinu proto Přikryl vidí na straně sociálních demokratů, kteří využili těžkých podmínek ve městě k vyvolání demonstrací,“ dodává.

Nešlo o poslední střelbu do civilistů, další přišla v roce 1968

Městská rada také poukazovala na jasnou podobnost stávky a dělnických demonstrací sociálních demokratů z roku 1890 s těmi dubnovými v roce 1917. Podobné byly shluky žen a vybíjení oken. Přední sociální demokrat Stanislav Manhard starostu před polednem 25. dubna navštívil, když zrovna přišel ze schůze v Dělnickém domě. Přikrylovi však o obsahu jednání nic nesdělil.

„Manhardův přístup starostu utvrdil, že se v Dělnickém domě jednalo o plánovaném vyvolání demonstrací,“ dodává autor bakalářské práce.

V novodobé historii Prostějova na dlažbě umírali lidé bohužel ještě jednou. Martu Říhovskou, Josefa Boháče a Ladislava Langa zastřelili sovětští okupanti 25. srpna 1968, v den, který v Prostějově nikdo nepojmenuje jinak než Krvavá neděle. Příbuzné obětí komunistický režim později dokonce ještě šikanoval (více čtěte zde).

Zatímco masakr při hladových demonstracích připomíná v Prostějově pomník Jana Třísky z roku 1938 na náměstí Padlých hrdinů, oběti srpnové okupace svůj pomník zatím nemají. Na náměstí visí aspoň pamětní deska.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Starosta Dolních Studének na Šumpersku Radim Sršeň.
Lídr Starostů ve své obci vyhrál a porazil i ANO, ve Sněmovně ale nebude

Volební lídr Starostů a nezávislých v Olomouckém kraji a současně starosta Dolních Studének na Šumpersku Radim Sršeň ve "své" obci dovedl stranu k prvnímu...  celý článek

Ministr dopravy Dan Ťok přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Stavbu obchvatu brzdí ministr, tvrdí starosta Mohelnice. Ťok se ohradil

Ostrá slovní přestřelka se rozhořela mezi starostou Mohelnice a ministrem dopravy Danem Ťokem. Starosta tvrdí, že resort společně s Ředitelstvím silnic a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.