V Prostějově míří reflektory například na budovu radnice na hlavním náměstí a na Národní dům. Část paprsku jde přitom mimo objekty a zbytek se odráží zpět od fasády.
„Po půlnoci budeme spínacími hodinami tyto reflektory vypínat. V tento čas se v centru města nepohybují stovky nebo tisíce turistů jako třeba v Praze, tudíž nepředpokládáme negativní vliv na zdejší cestovní ruch. Budova radnice zůstane osvětlena pouze reflektory na fasádě budovy, které svítí na její plášť,“ vysvětlil náměstek primátorky Prostějova Jiří Pospíšil.
Náklady na instalaci spínacích hodin jsou podle něho zhruba 15 tisíc korun. Radnice se kromě toho pustí také do výměny nevhodných lamp veřejného osvětlení ve tvaru koule.
„Tento typ používáme v centru města, kde se zcela záměrně osvětlují přilehlé fasády historických budov. Použití v ostatních ulicích a na sídlištích je naproti tomu zcela nevhodné. Kromě světelného znečištění lampy obtěžují obyvatele svícením do oken. Nadbytečné světlo přitom negativně ovlivňuje kvalitu spánku, a tím i zdraví,“ dodal náměstek.
Koule proto město vymění za svítidla se sodíkovou výbojkou a s kloboukem, aby světelný tok nešel nahoru a více osvětloval chodník nebo silnici. „Postupnou výměnu dokončíme do konce příštího roku,“ slíbil náměstek Pospíšil.
Přebytkem světla trpí lidé i příroda
Ředitel prostějovské hvězdárny Karel Trutnovský tyto kroky vítá. „Co se týče zhasínání památek, klidně by to mohlo být už v jedenáct. Také sodíkové lampy s nažloutlým světlem jsou pro člověka daleko příjemnější než LED svítilny,“ uvedl.
„Sodík navíc svítí jen v určitých vlnových délkách a pro astrofotografii nebo pozorování proměnných hvězd existují filtry, kdy vám obloha ztmavne. Pokud je ale světla moc, na pozorování očima nepomůže nic,“ dodal s tím, že třeba Mléčnou dráhu tak přímo z Prostějova dnes nikdo vidět nemůže.
Přebytkem světla trpí zároveň i příroda. Z okolí měst například definitivně vymizely světlušky, které se hledají podle světýlek. Pokud je světelné znečištění milionkrát jasnější, nemají šanci a z oblasti mizí.
„Když někdo bude do vody vypouštět jedy, tak to všem v okolí bude vadit a hrozí mu pokuta, ale pokud svítíte tam, kam se nemá, a část světla pošlete pánubohu do oken, tak je to normální. Nehledě na úsporu elektřiny,“ argumentuje proti světelnému smogu Trutnovský.
Světelné znečištění zatím v Česku nijak hlídáno není
Podle něj existují speciální lampy, které světlo pouští přímo dolů, v Prostějově je možné je najít například v Kolářových sadech na oválu poblíž hvězdárny nebo na hrázi Plumlovské přehrady.
„To, co dělá světelné kopce nad městy, je vodorovné světlo. Je škoda, že se nepoužívají lampy, které svítí pouze dolů. Rozptýlené světlo pak svítí lidem do oken a kvůli němu mizí hvězdy z oblohy,“ dodal.
Mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová reagovala, že sodíkové lampy jsou výsledkem výběrového řízení.
„Je to kompromis mezi cenou a kvalitou,“ vysvětlila mluvčí.
Podle Dominiky Pospíšilové z ministerstva životního prostředí stovky vědeckých a statistických studií za posledních 15 let prokázaly, že opakované narušování spánku světlem významným způsobem zvyšuje riziko vzniku civilizačních chorob, jako jsou psychiatrická onemocnění, deprese, poruchy paměti, kardiovaskulární nemoci, obezita a zejména různé druhy rakoviny.
„V České republice není v současné době světelné znečištění právně ošetřeno. Žádný právní předpis nestanoví, který správní orgán tento veřejný zájem chrání a ani jaké jsou pro světelné znečištění limitní hodnoty,“ uvedla. Ministerstvo proto zřídilo meziresortní pracovní skupinu, která bude situaci řešit.
