Prostějovská radnice zvažuje nahradit část tradičních nepříliš pohledných kontejnerů na tříděný odpad jejich podzemní variantou. Mezi výhody patří větší kapacita i nenápadnost. (Ilustrační snímek)

Prostějovská radnice zvažuje nahradit část tradičních nepříliš pohledných kontejnerů na tříděný odpad jejich podzemní variantou. Mezi výhody patří větší kapacita i nenápadnost. (Ilustrační snímek) | foto: Lukáš Bíba, MF DNES

Ukrýt kontejnery na tříděný odpad pod zem už zvažuje i Prostějov

  • 3
V centru Prostějova a jeho okolí by brzy z ulic mohly zmizet nevzhledné kontejnery na tříděný odpad. Místní radnice totiž uvažuje o tom, že by nádoby schovala pod zem a na povrchu by tak zůstaly jen malé koše. Dobré zkušenosti s takovým řešením má už řada dalších měst v kraji, mimo jiné třeba Olomouc.

V památkové zóně nebo v její těsné blízkosti nyní obyvatelé Prostějova mohou vytříděný odpad vyhazovat do běžných barevných popelnic na třech místech - ve Školní ulici u kina Metro, na Přikrylově náměstí a na začátku Svatoplukovy ulice na prostranství spojující náměstí E. Husserla a Újezd.

Pokud by radnice nakonec návrh schválila, z kontejnerů by se mohly stát alespoň na pohled obyčejné koše.

"Jedná se o trend v mnoha českých městech. Podzemní kontejnery mají větší kapacitu a jsou přitom nenáročné na prostor. Nad úrovní ulice jsou jen vhazovací sloupky připomínající odpadkové koše," uvedla náměstkyně prostějovského primátora Ivana Hemerková.

Podzemní kontejnery jsou větší, nemusí se tak často vyvážet

Zrušení kontejnerů ve Svatoplukově ulici je už přitom součástí studie na řešení této lokality, která se aktuálně zpracovává.

"Jako vhodné místo pro jejich přemístění byla vytipována zeleň u vjezdu na parkoviště na náměstí E. Husserla," vysvětlil další náměstek primátora Zdeněk Fišer s tím, že město zvažuje také možnost vybudování podzemních kontejnerů na Žižkově náměstí.

"Podle platných předpisů v oblasti památkové péče totiž nelze umísťovat sběrné nádoby v městské památkové rezervaci na veřejná prostranství," nastínila mluvčí radnice Jana Gáborová.

Pokud by kontejnery zmizely pod zem, systém jejich vyprazdňování by se nijak nezměnil. Lidé by dál v ulicích potkávali auto s hydraulickou rukou jako doposud. Co by se ale změnilo, by byla frekvence jeho výjezdu.

"Vzhledem k velkému objemu podzemních kontejnerů se prodlužuje doba jejich svozu. Výhodou je také možnost získání dotace na instalaci podzemních kontejnerových stanovišť ze Státního fondu životního prostředí, která činí až devadesát procent nákladů," dodal Jiří Pospíšil, první náměstek primátora.

Podzemní kontejnery už má Olomouc, Šternberk či Uničov

S podzemními kontejnery mají dobré zkušenosti například ve Šternberku nebo v Uničově, kde je lidé využívají již několik let. Tři stanoviště poblíž historického centra pak mají také v Olomouci.

"Projekt podzemních kontejnerů se mi strašně líbí, myslím, že je to v památkové zóně dobré řešení. V Olomouci se navíc osvědčily, obyvatelé města třídí odpad velmi dobře," pochvaluje si systém olomoucký zastupitel Radim Schubert.

On sám třídí a jako předseda komise městské části Lazce se snaží toto nakládání s odpadem dostat více do povědomí lidí.

"Jediný drobný problém vidím v tom, že kontejnery jsou zapuštěny do země, takže lidé se o nich musí dozvědět. To se nám ale povedlo. Byl bych rád, kdyby se počet těchto podzemních stanovišť do budoucna zvýšil," dodal.