Jeho konstrukce vznikla v padesátých letech v prostějovském Agrostroji a na počátku v místní hvězdárně sloužil k fotografování vesmírných těles. V šedesátých letech putoval z Prostějova do Brna a od přestavby tamní hvězdárny fungoval ve Vyškově. Když si město pořídilo moderní pozorovací přístroj, vrátil se loni v listopadu zpátky do Prostějova.
Řeč je o dalekohledu D400, kterému prostějovští hvězdáři mile přezdívají Nové oko. Je výjimečný z několika důvodů a jinde v České republice takové zařízení nenajdete. Má krátké ohnisko, pozorované objekty jsou tak světelnější. A také robustní konstrukci, takže se nechvěje. Je pevná a váží jednu a půl tuny. Kvůli ní hvězdárna dokonce zahájila přestavbu celé pozorovatelny.
„Dostávali jsme ho sem jeřábem a nějakou dobu trvalo, než se dal dohromady. Ukázalo se, že pozorovatelnu budeme muset předělat. Dalekohled má totiž vysokou montáž a při pozorování bylo potřeba používat vysoké schůdky, což nebylo bezpečné,“ řekl vedoucí prostějovské hvězdárny Karel Trutnovský.
„Proto jsme se rozhodli o jeden metr zvýšit podlahu a zároveň jsme opravili elektroinstalaci, upravili pojezdy střechy a došlo i na nějaké zednické práce. Všechno je to kvůli bezpečnosti, aby veřejnost dalekohled mohla využívat. Stojí to za to,“ dodal.
Nový prostějovský dalekohled poslouží i vědcům
Veškeré práce včetně malování a nových koberců přišly asi na sto padesát tisíc korun, hvězdárna kromě toho vyměnila také ovládací počítač. Do budoucna navíc plánuje plně robotické ovládání, připojení na internet a možnost osazení speciální kamerou místo okuláru.
To by znamenalo, že by dalekohled mohli využívat i vědci ke sledování zejména zákrytových proměnných hvězd. Z křivek se totiž dá zjistit poměrně velké množství informací a není třeba špičkových pozorovacích podmínek.
„Jde o to, že některé hvězdy na obloze mění svoji jasnost. Jedním z důvodů může být to, že jde o dvě hvězdy, které se zakrývají. Když sledujete zákryty, můžete se dozvědět obrovské množství dat. Nové oko bude však primárně sloužit veřejnosti,“ ubezpečuje Trutnovský.
Návštěvníci prostějovské hvězdárny se tak mohou těšit na unikátní pohledy do hlubin vesmíru. Mlhoviny, galaxie, hvězdokupy nebo komety se ukážou v daleko ostřejším světle, dalekohled se dá navíc otáčet okolo optické osy a vždy natočit tak, aby pozorování bylo příjemné.
„To je unikátní vlastnost a neznám jiný dalekohled v České republice, který by to uměl. Hvězdáři mají většinou tím větší radost, čím slabší věc na obloze najdou, ale pro návštěvníky je tento dalekohled obrovským přínosem, protože ukáže galaxie, které jinde neuvidíte. Například mlhovina 42 v Orionu je v něm opravdu krásná. Lidé budou moci spatřit daleko víc než dřív, protože v minulosti tady takový přístroj nebyl,“ řekl Trutnovský.
Hvězdárnu čeká astronomický camp i vernisáž fotografií
Veškeré práce musela hvězdárna dokončit do poloviny srpna, kdy v Prostějově začíná Mezinárodní astronomický camp, na který přijedou vysokoškoláci z celého světa. Přihlášení jsou účastníci z Kolumbie, Tchaj-wanu, Ruska, Turecka, Egypta nebo Francie.
Další akcí, která je s Novým okem nepřímo spojená, je pak vernisáž fotografií předního českého astrofotografa, profesora Miloslava Druckmüllera, plánovaná na první polovinu září.
„Zabývá se numerickými metodami analýzy a zpracování obrazu a podařilo se mu pořídit unikátní snímky zatmění Slunce. Jsou na nich vidět detaily, které lidské oko nepostihne. Jeho snímek byl i na titulní straně časopisu Nature. V šedesátých letech v Brně fotografoval nebeské objekty pomocí našeho dalekohledu,“ shrnul vedoucí prostějovské hvězdárny Trutnovský.
