Jeden ze symbolů Prostějova už zřejmě před demolicí nic nezachrání. Město totiž kvůli špatnému stavu objektu ustoupilo od snahy prohlásit ho památkou a tak ho ochránit.

Jeden ze symbolů Prostějova už zřejmě před demolicí nic nezachrání. Město totiž kvůli špatnému stavu objektu ustoupilo od snahy prohlásit ho památkou a tak ho ochránit. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Prostějovský skvost, obchodní dům Dona, se zřejmě zachránit nepodaří

  • 5
Jeden ze symbolů rozmachu Prostějova, budovu bývalé Neherovy továrny a dnešní obchodní dům Dona, se zřejmě nepodaří zachránit před demolicí, kterou plánují současní vietnamští majitelé objektu. Radnice totiž ustoupila od záměru prohlásit ji kulturní památkou a chce jen dohlédnout na to, co zde vznikne.

Radnice kvůli špatnému stavu původní Neherovy textilní továrny, považované za předchůdce Oděvního podniku Prostějov, nepodá návrh na prohlášení objektu za kulturní památku, který by jakékoliv stavební zásahy zastavil.

Radní se však budou snažit o to, aby na frekventovaném místě vznikla důstojná náhrada. A pokud to půjde, pokusí se zasadit o netradiční plán zachování obvodových zdí.

"Návrh podávat nebudeme. Budova je po statické stránce ve špatném stavu, padají tam některé konstrukce. Projektant vyhověl všem požadavkům zákona a nelze ho k ničemu nutit. Budeme na něj ovšem apelovat, aby změnil charakter nové výstavby," potvrdil po jednání městské rady místostarosta Prostějova Zdeněk Fišer.

S plánem navrhnout Donu za kulturní památku přišla radní a předsedkyně kulturní komise Milada Sokolová. "Nikdo jsme si nemysleli, že Dona je v tak špatném stavu, i když zvenku vypadá dobře," vysvětlila.

Architekt investora: Dona je nevyhovující a ve špatném stavu

Když ovšem uviděla studii, co by na místě mělo stát, zaskočilo ji to. "Ve vysoké zástavbě historických domů by vznikla obrovská propadlina. Proto jsme pověřili oddělení památkové péče a odbor koncepce a rozvoje, aby nám řekly, v jakém rozsahu a s jakými parametry se v této lokalitě může stavět. Cokoliv jiného by bylo lepší než to, co je tam nyní navrženo," prohlásila Sokolová.

Kromě toho přišla se zmíněným nápadem zachovat obvodové zdi. "Byla by to trochu taková Potěmkinova vesnice, ale ráz celé lokality by zůstal zachován," míní radní.

Plán demolice a projekt multifunkčního obchodního centra zpracovává prostějovský architekt Petr Gottwald z firmy Style Studio. "Majitelé by chtěli na místě Dony vybudovat komplex širokosortimentní prodejny potravin o ploše tisíc metrů čtverečních a dvou až tří obchodů. O konkrétním nájemci, ať již potravin, či prodejen, společnost jedná s nadnárodními koncerny," uvedl Gottwald.

Vizualizace projektu multifunkčního obchodního centra, které má nahradit prostějovský obchodní dům Dona.

Podle něj je nynější objekt neudržovaný, má propadlé stropy a teče do něj. "Budova byla stavěna jako výrobní závod firmy Nehera a tomu odpovídá i technický stav. Jsou zde nízké konstrukční výšky, nízká únosnost stropů. Dnes navíc neexistuje investor, který by dokázal naplnit něčím životaschopným čtyři nadzemní podlaží," míní Gottwald.

Na místě Dony mají stát aspoň tři podlaží, kritizuje historik

Dona patří brněnské společnosti s ručením omezeným O. H. Y., což jsou tři Vietnamci z Brna a Prahy. Když tato firma vlastnila Masné krámy v Olomouci, byla v jejich prostorách tržnice.

Plán na demolici Dony a výstavbu obchodního centra tvrdě kritizuje ředitel Muzea Prostějovska a historik architektury Miroslav Chytil. "Je to opravdu šílené. Stavba, která je tam navržena, by snad nevadila někde na sídlišti nebo u dálnice, ale na tak exponovaném místě a ještě na nároží by měl být minimálně třípodlažní objekt," prohlásil Chytil.

Nebránil by se zachovat alespoň obvodové zdi. "Odborníci to nemají moc rádi, říkají tomu fasádismus. Ale alespoň by bylo vidět, jak významné historické budovy v Prostějově vypadaly," podotkl.

Dona má pro Prostějov architektonickou i historickou hodnotu. Osvícený podnikatel Nehera totiž ve třicátých letech minulého století pro stavbu angažoval progresivního architekta Antonína Navrátila. Dona je tak součástí jedinečného souboru funkcionalistických staveb, který kromě továren zahrnuje v Prostějově i školy, polyfunkční stavby, rodinné domy či prodejny.

V meziválečném období bylo město ekonomicky silné a bohatí podnikatelé si zvali špičkové tuzemské architekty, kteří navazovali na soudobé evropské trendy. Objekt Dony však není kulturní památkou ani neleží v památkové zóně. Úřady proto tvrdí, že pokud majitel splní všechny podmínky, nezbude než demolici povolit.