Povodněmi zkoušená Litovel se nadále hrází nedočká, blokují je výkupy

  5:54aktualizováno  5:54
Příští rok uplyne dvacet let od katastrofálních záplav v Litovli v roce 1997. Protipovodňovou ochranu ale město dodnes nemá a ani se jí v dohledné době nedočká. Budování hrází proti velké vodě totiž stále blokují majitelé klíčových pozemků. Vodohospodáři už kvůli tomu stopli přípravu celého plánu.

Letecký pohled na zatopenou Litovel na Olomoucku během povodní v červenci 1997. | foto: Povodí Moravy

V červenci 1997 tisíciletá voda zaplavila prakticky celou Litovel a katastrofální povodně způsobily jen na městském majetku škodu téměř 100 milionů korun. V březnu 2005 přišla dvacetiletá povodeň, v dubnu 2006 pak další záplavy napáchaly jen městu škody za zhruba 60 milionů. Vyhlídky na zlepšení ochrany před velkou vodou, alespoň co se dohledné doby týče, ale nejsou příliš růžové.

„Povodí lidem nabízelo poměrně nízkou cenu a to vlastníky popudilo. Celá záležitost se pak zablokovala,“ nastínil okolnosti potíží s výkupy pozemků litovelský starosta Zdeněk Potužák. Peníze však nejsou podle něj jediným problémem.

„Mám pocit, že se mnozí vlastníci nechtějí vzdát půdy jako takové, prodat ji, protože by třeba utržené peníze utratili. To by u směn pozemků odpadlo, proto by mohly mít šanci na úspěch. Nicméně ke směnám, respektive k takzvané pozemkové úpravě, musíme získat povolení Státního pozemkového úřadu,“ vysvětlil starosta.

Pokud podle něj radnice dostane souhlas, bude lidem nabízet výměnou městské pozemky, případně státní - za předpokladu, že je stát uvolní. Tato varianta by zároveň znamenala nižší zatížení městského rozpočtu.

„Pokud bychom měli pozemky vykupovat, odhaduju, že bychom na ně musely vynaložit tak šedesát milionů korun, což je na poměry našeho města vysoká částka,“ podotkl Potužák.

Pozemky do tří let, hráze za deset...

Právě kvůli průtahům výkupu pozemků Povodí Moravy dočasně stoplo projektovou přípravu celé investice.

Povodně roku 1997 v Litovli

„V přípravě protipovodňové ochrany Litovle nelze pokračovat do doby ukončení komplexních pozemkových úprav, pro které se rozhodlo zastupitelstvo města,“ podotkla mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Podle starosty je už nyní jisté, že Litovel nebude chráněná proti velké vodě nejen v době dvacetiletého výročí katastrofálních záplav, které připadá na příští rok, ale ani čtvrt století po nich.

„Optimistický scénář mluví o tom, že všechny potřebné pozemky, kterých je zhruba 200, bychom mohli vlastnit tak za tři až čtyři roky. Pak bude potřeba vyjednat na investici dotaci a opatření zrealizovat. A to už se dostáváme na sedm let. Podle mě není ani to reálné, tipoval bych tak deset a více let,“ odhaduje Potužák.

Ochranu před velkou vodou stále nemají i jinde

Na papíru i v územním plánu Litovle je přitom protipovodňová ochrana za zhruba osm set milionů korun narýsovaná již několik let. Povodí Moravy předložilo městu svůj plán, který však později muselo kvůli problémům s pozemky dvakrát přepracovat, už v roce 2006.

Projekt vodohospodářů v první fázi počítá se stavbou protipovodňové hráze v západní části města a u elektrárenského náhonu. Ve výčtu opatření dále figurují úpravy jezů a řek Moravy a Strusky nebo obnovení koryt Radniční Moravy a Mlýnského potoka.

Ve druhé etapě by měla vzniknout hráz na východě města a ochranné prvky na severním obtoku Litovle. Po dokončení druhé fáze projektu by Litovel měla být chráněná před stoletou vodou.

„Připravená je i nultá etapa protipovodňových opatření spočívající v úpravě břehu Moravy, kterou výkupy pozemků nijak neblokují. Ani do ní se ale Povodí Moravy nepustilo, a to kvůli názoru expertů, podle kterých nemá smysl do nulté etapy investovat, pokud není jisté, že na ni navážou etapy další,“ pokrčil rameny starosta s tím, že vodohospodáři alespoň v současné době koryta řek čistí, aby byla více propustná.

Hanácké Benátky, jak se Litovli přezdívá, ovšem nejsou jediným místem v Olomouckém kraji, které na vybudování protipovodňových opatření zatím marně čeká. Téměř bez ochrany jsou třeba i lidé z Troubek, které se staly symbolem ničivých povodní v roce 1997.

Troubečtí se dlouho nemohli domluvit s Povodím Moravy na tom, jak bude ochrana jejich obce vypadat. Shodli se teprve loni v květnu. Přesto Troubky dělí od chvíle, než budou chráněné před velkou vodou, minimálně ještě čtyři roky (více čtěte zde). I v tomto případě celou záležitost komplikují problémy s výkupy pozemků.

Nejčtenější

Vondráčková s manželem ve sporu neuspěli, starosta píše o srážce s blbcem

Helena Vondráčková a Martin Michal jsou manželé již osm let

Zřejmě definitivní konec má kauza trestních oznámení, které podal manžel zpěvačky Heleny Vondráčkové Martin Michal na...

Radního Přerova obžalovali, že donutil k sexu zaměstnankyni v nouzi

Přerovská radnice na náměstí T. G. Masaryka.

Přerovský podnikatel a radní za ODS Marek Dostál bude u soudu čelit obžalobě ze sexuálního nátlaku. Vyšetřovatelé a...

Vraždu policisty při fingovaném oběšení potrestal soud 18 lety vězení

Čtyřiatřicetiletý Česlav Hurina, kterému hrozí za vraždu dvanáct až dvacet let...

Olomoucký krajský soud vynesl rozsudek v neobvyklém případu téměř čtyři roky staré vraždy policisty. Nejprve se zdálo,...

Plzeň - Olomouc 2:0, dva góly do půle a neškodný soupeř, trefil se i Chorý

Martin Sladký z Olomouce (vlevo) si právě vstřelil vlastní gól, s rukama nad...

Fotbalisté Plzně se v prvoligové tabulce přiblížili vedoucí Slavii, která má pondělní utkání v Opavě k dobru, na rozdíl...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Další z rubriky

Matka z Olomoucka pohřešuje dcerku, může být s otcem na jihu Čech

Policie pátrá po čtyřleté dívce, kterou pohřešuje matka z Olomoucka.

Po čtyřleté dívce pátrají policisté napříč republikou poté, co ji matka z Olomouckého kraje nahlásila jako...

Studenti z pohraničí budou pilovat jazyk sousedů, aby tam snáze našli práci

Ilustrační snímek

Naučit je důkladně jazyk a připravit po všech stránkách absolventy na to, aby se mohli u „sousedů“ úspěšně ucházet o...

Popularizátorů vědy je tu akutní nedostatek, říká ředitel Pevnosti poznání

Ředitel olomoucké Pevností poznání Matěj Dostálek

Každý rok navštíví olomouckou Pevnost poznání na sto tisíc lidí. Interaktivní centrum vědy, které za zhruba 200 milionů...

Najdete na iDNES.cz