Členství v EU, poloha v centrální Evropě, výhodné mzdové náklady, cenová stabilita a dobrá dopravní obslužnost. To vše přivedlo předního ruského výrobce flexibilních obalů, skupinu Danaflex, do Prostějova.
„Myšlenka zřídit ve městě naši základnu vychází také ze skutečnosti, že zde působí náš přední dodavatel - Windmöller & Hölscher. Obalový průmysl je orientovaný na služby, a proto veškeré opravy strojního zařízení je nutné provádět ve velmi krátké době,“ vysvětlil prezident skupiny Danaflex Airat Basirov.
Firma z Kazaně s obratem 120 milionů eur ročně chce v prostějovské průmyslové zóně investovat 30 milionů eur a v první fázi zaměstná stovku lidí. Do dvou let pak hodlá počet pracovníků zdvojnásobit. S Danaflexem v Rusku spolupracují například Unilever, Nestlé, PepsiCo, Jacobs nebo Heinz.
„Pokud se chceme stát jejich předními dodavateli, zřízení moderní výrobní základny v Evropě je pro nás nutností. V ideálním případě bychom chtěli výrobu zahájit již během roku 2017,“ naznačil strategii skupiny Basirov.
O uvolněné pozemky se přihlásily dvě firmy
Město Prostějov nedávno získalo zpět osm hektarů pozemků v beznadějně zaplněné průmyslové zóně od společnosti Železárny-Annahütte, která ustoupila od své zamýšlené investice. Prodej větší části pozemků skupině Danaflex za 29,9 milionu korun už odsouhlasilo městské zastupitelstvo.
„Zástupci firmy se tady objevili možná už před rokem. Zvažovali, že půjdou i někam mimo Českou republiku, ale vrátili se sem. Rada vyhlásila záměr. Původně bylo zájemců pět, nakonec se přihlásily jenom dvě firmy,“ popsal náměstek primátorky Prostějova Jiří Pospíšil.
Zbytek z osmi hektarů si za 10,7 milionu korun koupí prostějovská společnost PS Plasty CZ, která se zabývá výrobou plastových obalů pro potravinářství.
Limitem pro investory na Prostějovsku je v současné době nedostatek pracovních sil. Podle posledních statistik je zde zdaleka nejnižší v celém Olomouckém kraji.
Město musí na pozemcích postavit silnici a kruhový objezd
Primátorka Prostějova Alena Rašková však obavy nemá. Informace o trhu práce na Prostějovsku jsou podle ní dlouhodobě známy.
„Máme velmi nízkou nezaměstnanost. Nicméně firma Danaflex říká, že nepotřebuje strojaře, že to budou dělnické profese, které je možné zaučit. Nebude tam vyžadována odbornost, jako když třeba Mubea shání strojaře,“ uklidnila Rašková.
Někteří zastupitelé se pozastavovali nad tím, že město bude muset na volných pozemcích nejprve postavit komunikaci a kruhový objezd, aby byly parcely přístupné. Radnici to přijde na 7,5 milionu korun.
„Máme tady významného investora, jenž zaměstná až nějakých 200 lidí, druhý předpokládá 100 zaměstnanců. Jestliže vybudujeme komunikaci, která oba pozemky obslouží, a firmy tady budou sídlit a vytvářet zisk, tak se to samozřejmě městu do budoucna mnohonásobně vrátí,“ je však přesvědčený náměstek Pospíšil.
I tak město Prostějov na celé transakci neprodělá. Železárnám totiž za navrácené pozemky zaplatilo 25 milionů korun, a když dá 7,5 na komunikaci a za opětovný prodej utrží 30 a 11 milionů, bude mít zisk přes osm milionů korun.
Zatímco pozemky v průmyslové zóně jdou na dračku, dvanáct hektarů půdy po bývalém oděvním gigantu OP Prostějov v těsném sousedství zóny se už několik let prodat nedaří. Jedním z důvodů je právě nedostatek volných kvalifikovaných pracovních sil na Prostějovsku.
