„Celkově lze říct, že vše u nás probíhá velmi pomalu a zpoždění ve vydávání restitucí pořád narůstá. V Olomouckém kraji bylo z celkového počtu 2 636 pozemků žádaných v rámci církevních restitucí vráceno jen zhruba 500,“ uvedl Václav Tichý z Arcibiskupství olomouckého, který má restituce na starosti.
Podle něj nejvíce váznou restituce lesů. „Celkově žádáme v regionu o 30 tisíc hektarů lesa, z toho bylo vydáno jen minimum. Spíš šlo jen o malé lesní pozemky pro farnosti, ale z větších ploch nebylo zatím vydáno vůbec nic,“ doplnil.
Pronájem polí si teď zemědělci musí domluvit s církví
Restituce se dotknou i zemědělců, kteří si dosud pronajímali půdu od státu. Teď budou muset jednat s církví a zatím neví, jaké ta má s pozemky plány.
Zástupci arcibiskupství ale ujišťují, že na žádné zásadní změny nedojde. Pozemky nechtějí prodávat ani je pronajímat jiným zájemcům. Přestože se jich hlásí řada.
„Obracejí se na nás zemědělci z různých míst, kteří si od nás chtějí pronajmout nové pozemky. Ale my se v první řadě domlouváme s původními nájemci,“ ubezpečil Tichý.
Přiznal ale, že se církev chystá na pozemcích zvednout nájemné. Je to dáno tím, že i samotný Státní pozemkový úřad, kterému nájemci dosud platili, cenu od letoška navýšil, pouze se vyhnul pozemkům v restituci.
Stejně jako s nájemci pozemků chce církev jednat i se správci lesů, kteří využívají hájovny a další lesní objekty na „jejích“ pozemcích. Otázkou je, jestli si v lesích ponechá správce, kteří se o ně dlouhé roky pod hlavičkou Lesů ČR starali.
„Předpokládáme, že se tak stane, ale konkrétní dohoda uzavřená není. Nicméně jednáme o tom,“ uvedl mluvčí Lesů České republiky Zbyněk Boublík.
Na Jesenicku prozatím církev nedostala zpět nic
V jednotlivých lokalitách Olomouckého kraje probíhají restituce církevního majetku různě. Zatímco na Olomoucku, Prostějovsku a Šumpersku je vydáno zhruba 30 procent pozemků, na Přerovsku je to jen asi 15 procent a na Jesenicku vůbec žádné.
„Zvlášť v horských oblastech Jeseníků, kde má církev rozsáhlé pozemky, je situace velmi specifická. Půdu v národních přírodních rezervacích nám stát ze zákona nevydá, ty další na chráněném území, které jsou ve správě buď Lesů České republiky nebo Agentury ochrany přírody a krajiny, žádáme,“ popsal Tichý.
Církev teď řeší také pozemky, na kterých jsou stavby, nebo obce s nimi počítají při svém rozvoji.
„Pokud nejde o černé stavby, zákon hovoří tak, že tyto pozemky se vydávat nebudou. Pokud to jde, jednáme s majiteli a státem o oddělení zastavěných částí. Rozhodně nechceme bránit rozvoji obcí,“ informoval Tichý.
Například Bělkovice-Lašťany na Olomoucku chtějí na pozemku spadajícím do restitucí postavit vodojem a mají ho už v územním plánu. Z celkové výměry by vodojem zabral jen zlomek.
„Pro vodojem je to strategické místo, takže bychom o ně nechtěli přijít,“ uvedl starosta Bělkovic Lašťan David Berka.
S církví už společně našli řešení: oddělit tuto část a arcibiskupství vrátit požadovanou parcelu bez nějakých 150 metrů čtverečných. „Jenže to musí jako současný majitel provést Státní pozemkový úřad, a ten to odmítá. Doufám, že se nakonec dohodneme,“ věří starosta.
V Dobromilicích na Prostějovsku jsou zase na církevním pozemku chodníky a komunikace. „Cítím snahu se domluvit. Církev souhlasí s oddělením této části a převedení na obec,“ řekl starosta Dobromilic Pavel Drnovský. Církev podle Tichého souhlasila také s oddělením pěti hektarů na výstavbu obchvatu Hrubčic na Olomoucku.
