„S klokaním narozením je to trochu složitější. Samice jsou březí jen asi čtyři týdny. Pak se jim narodí zhruba dvoucentimetrové mládě, které pomocí drápků přešplhá do vaku, kde se přisaje k mléčné žláze a pokračuje ve vývoji. Tento okamžik ovšem nejsme schopni zaznamenat,“ podotkla mluvčí zahrady Karla Břečková.
Doplnila, že na klokaní samici není březost zřetelně vidět a ani její vak očividně nezmění hned po „nastěhování“ mláděte svůj objem.
„Proto považujeme za den narození ten, kdy mládě opustí vak, což je zhruba sedm až osm měsíců po skutečném narození,“ upřesnila mluvčí.
V zoo se rozrůstá i netopýří kolonie
Počet obyvatel svatokopecké zahrady se rozrostl i koncem loňského roku. Jako poslední přišlo loni na svět, a to 27. prosince, mládě kaloně zlatého. „Celkem na konci roku přibylo v pavilonu netopýrů dvanáct kaloňů zlatých,“ řekla Břečková.
Dodala, že samice těchto zvířat rodí jedno mládě, které vypadá přesně jako matka, jen ve zmenšené podobě. Své potomky nosí samice zavěšené na sobě hlavou dolů a v této poloze mláďata i sají mateřské mléko.
Olomoucká zoo se věnuje chovu kaloňů zlatých od roku 1999 jako nejvýchodněji umístěná chovná kolonie v rámci evropského záchranného programu a zároveň jako první v ČR.
Pracovníci zahrady upravili kaloňům jejich příbytek tak, že mohou ve svém pavilonu volně létat přímo nad hlavami návštěvníků. Zoo v budově zároveň udržuje obrácený světelný režim, jinak by zvířata přes den pouze spala zavěšena na větvích.
